Americká fabrika

Z mého pohledu je tenhle dokument přínosný protože si drží poměrně nezaujatý postoj. Žádné ideologicky návodné komentáře (absence voiceoveru) čí do očí bijící agitka.. Více než problém střetu kultur a postojů k práci jako náplni života se zde z pod povrchu klube otázka mechanismů kapitalismu jako takového.. Staré (dobré, sentimentem zatížené) firmy zanikají protože s odbory v zádech nejsou schopné ukojit trh a naproti tomu, nastupující asijský model uspokojovat trh může, ale musí brát dělníka jen jako nahraditelnou jednotku.. Pocitově se zdá být odpověď jasná: Sereme na asiaty. Vyrobíme méně, ale v důstojných podmínkách.... Jasně, ale v reálu to takhle prostě nefunguje, protože zákazník jedovatě brblá cosi o neschopnosti prodejců už v okamžiku když v regálu supermarketu náhodou půl dne chybí kobliha s jahodovou marmeládou uvnitř. Co teprve, když by si nemohl koupit auto v požadované barvě, protože továrna nedodala dost skel, kol, nárazníků, atd? (02.03.2020)

Totálně mě to přikovalo k obrazovce. Tohle pro hrdý americký lid není nějaká jednorázová lekce z pokory, tohle je její současná, a zejména budoucí realita, do které se Američané probudí každý další den minimálně po desítky let. A proč? Protože si svoji bohatou, prosperující zemi nechali rozkrást (viz dokument Finanční krize), a protože nestáli v čele šiku států, které by v Číně devadesátých let a na počátku milénia bily na poplach a trvaly na tom, že nám tahle zlodějská země nesmí krást naše duševní vlastnictví, naše nápady, zlepšováky, značky a produkty. Tohle je děsivý výsledek. Americkej vypasenej bumbrlíček tancuje, jak jeho podvyživenej (protože už pro samou práci ani nežerou) čínskej chlebodárce píská. Z tohoto není cesta ven. Může to být jenom horší. Mám pocit, že takovej Faltýnek přesně ví, jak nám to přiblížit. A dnes a denně dělá všechno pro to, aby nám pobyt na tomto světě řádně zhořknul. Každému, co jeho jest. Mně by vážně pracovní měsíc o třiceti dnech nevyhovoval. Hlídejme si víc politiky a bankéře, pro vlastní obohacení jsou nás ochotni všechny zaprodat komukoliv. (07.11.2020)

Hodně zajímavý dokument o střetu dvou rozdílných kultur. A to i pracovních. Klidně by se to dalo aplikovat i na Čechy nebo i jiné Evropany, protože pracovní návyky zaměstnanců jsou v USA a Evropě víceméně stejné (chtějí velký plat, co možná nejkratší pracovní dobu, hodně volného času na koníčky a rodinu, volné víkendy, bezpečnost na pracovišti, všechny možné benefity a odbory). Naproti tomu v Číně makají jako šrouby, jak jeden týpek říkal "minulý měsíc jsem měl jediný volny den" OMG :D. A všechny ty věci, na které jsme u nás zvyklý oni nemají. Na jednu stranu jejich zaměstnavatelé musejí být v sedmém nebi, na stranu druhou, co to je kurva za život? Já pracuju už 3 roky v Německu také v jedné takové fabrice a pracovní morálka tam je naprosto stejná jako tady. Jak se někdy u nás říká, že Němci jsou pracanti, tak to absolutně není pravda. Tedy samozřejmě záleží případ od případu, jako všude jinde, ale v globálu to prostě pravda není. No a já tam samozřejmě taky pracuju kvůli penězům. Musím po tolika letech říct, že k té firmě nemám žádný moc velký vztah a ani ostatní lidé, co tam pracují. A to mám na poměry Česka výborný plat a i když mě spousta věcí sere, tak na pracovní podmínky si též nijak výrazně stěžovat nemůžu. A už vůbec ne poté, co jsem viděl, jak to chodí v čínských továrnách přímo v Číně. Jako ty lidi jsou blázni. A to nejsou jenom Číňané, ale v podstatě celá jihovýchodní Asie. Jen se podívejte na Vietnamce žijící u nás. Ty mají ve svých večerkách a jiných podnicích také otevřeno od nevidim do nevidim a žádný volný čas. (02.02.2020)

║Rozpočet $-miliónov║ Jednoznačne zaujímavý dokument, spojenie života američanov s tým čínským režímom. Je vôbec šokujúce, že odbory im tam nedovolili v tej čínskej firme pôsobiacej na území USA ale s kamerou im tam dovolili pobehovať natáčať, troška čudné. Nuž je vidieť len že každému nevyhoviete, či už sú také či onaké praktiky. /70%/ (20.03.2020)

Na dokument trochu dlouhe.Dokument je testovaci zabeh budouciho sutomobiloveho prumyslu a pozitivnich mezinarodnich vztahu. A konci v pasti multikulturniho automobiloveho vraku s tezkopadnym pohybem. Jsou videt limuty moderni globalni ekonomiky. Je to ciste americky pribeh. Temer sociologicka studie. A navic staromodni dokumentarni pozorovani. Reichertova s Bognarem jsou na strane pracujicich. Jak Americanu,tak Cinanu,ale jejich film moc nepestuje poemiku. Osvezujici jsou ironicke narazky (08.11.2019)