Báječná léta

Seriál mého dětství. Když jsem v podvečer přepnul televizi a viděl, že zrovna hraje Kevin Arnold se svými patáliemi, rád jsem se díval. Velký kus nostalgie. Závěr mi ale utekl, takže jak to s Kevinem a Winnie dopadlo, jsem se dozvěděl až po letech. Dost možná inspirace pro jeden nejmenovaný pozdější sitkom. (49.) (28.09.2006)

Nikdy bych nevěřila, že by se mi něco takového mohlo líbit. S nezájmem jsem zkoukla první díl a bylo jasné. Seriál si mě získal. A není to jen kvůli dokonalému dabingu, ale i kvůli všem těm situacím do kterých se Kevin dostává, jak pomalu po krůčcích dospívá ( což ukázkově vidíme i na hlavních představitelích )... všechno je to s klidem uvěřitelné, nikdo nepřehrává všichni hrají naplno. Fred Savage sympatický a v prvních dílech tak roztomilý - stejně tak jako jeho životní láska Winnie Cooperová. Pan Donutil naprosto skvěle zvládá komentování myšlenek hlavního hrdiny a já se pak jen divím, jaktože jsem tenhle dokonalý seriál neobjevila dřív. Vůbec by televizní vysílání neudělalo chybu, kdyby tento poklad vrátilo na obrazovky. Mě by tím neskonale potěšilo. Ač jsou některé díly nudné a nezáživné, napraví to hned epizoda další neboť ta vám vleze pod kůži a nikdy ji nezapomenete. S Kevinem jsem soucítila, nadávala mu, nebo mu vyvracela co říkal. Některé z částí byly tak dojemné že jsem mu chtěla pomoct. A v některých postojích které Arnold učinil jsou opravdu "klobouk dolů". Přiznávám, doprozatím jsem neviděla všechny epizody, ovšem už pomalu ale jistě finišuju ... a ani nevíte jak bych Kevinovi jeho Winnie přála ... i když vím že to tak asi nebude ;) A teď mi řekněte, která holka by nechtěla mít jen pro sebe takového chlapce jako je Kevin Arnold? A naopak který kluk by nebral Winnie Cooperovou? Tenhle seriál už nikdy nic nedokáže předčit. Báječná léta jsou opravdu báječným seriálem a vždy se k ním moc ráda vrátím. (27.05.2011)

Výborný seriál, reflektující nejen trable dospívajícího kluka, ale i atmosféru raných šedesátých let v USA - příchod barevné televize, přistání na Měsíci, počátky hippies a protesty proti válce ve Vietnamu. A tohle všechno v laskavém a vtipném podání rodinného seriálu s nabručeným otcem a starostlivou maminkou. Jako by mi to připomínalo vlastní rodiče :-). (11.07.2005)

K Wonder Years jsem se dostal díky komentářům u seriálu Freaks and Geeks, se kterým mají WY společnou hezkou hlavní ženskou (dívčí) postavu a naprosto vynikajicí hudbu (Cockerovu With a Little Help... už budu mít navždy spojenu s tímhle úžasným seriálem). Obě díla ukazují, že jde (šlo) natočit i teenage seriály, na které se dá koukat; tady je to navíc umocněno tím, že se děj odehrává koncem 60./začátkem 70. let minulého století, což je moje oblíbená éra a u téměř všeho z hudby a filmu té doby zažívám neuvěřitelnou nostalgii, přesto, že jsem 60. léta minul o čtvrt století. Seriál si drží vysokou úroveň od začátku do konce, přesto, že poslední dvě série už jsou o něco málo slabší (Kevin už není ten roztomilý klučina z junior high - dospívá, řídí auto, zevluje, je často naštvaný...), jediné dvě věci, které bych vytknul je možná až moc časté moralizování (a komentáře "dospělého" Kevina ve stylu "A v tu chvíli jsem věděl, že se můj vztah s XY jednou provždy změnil") a konec poslední epizody, zejména to, jak dopadl vztah Kevina s Vinnie... V nějaké alternativní realitě bych chtěl žít v 60. letech někde v USA na předměstí a prožít si svoje Wonder Years... (27.01.2011)

Ze života a stále aktuální.... Podle mého názoru jsou problémy dospívajících stále stejné, ať už se odehrávají v jakékoli době a na jakémkoli místě světa. Hlavní hrdina Fred Savage to hraje fakt báječně, a je podporován skvělými glosami jeho staršího "já" (dabing pana Donutila je mistrovský). Mojí oblíbenou postavou je tatínek se svými neodolatelnými grimasami....Takže celkově: Vtipné, chytré a plné životních mouder. (14.07.2014)