Páni Edisoni

Vesnice 80. let, zavádění počítačů na JZD, první počítačové kroužky. Svěží film pro děti o něčem. Jakub (Jakub Wehrenberg) žije u dědy na vesnici. Zajímá se o počítače, v tom čase ohromnou novinku. Zkamarádí se s Jirkou (Jiří Strach), který žije jenom s maminkou, která však na něho nemá moc času. Kluci sledují lidi kolem a snaží se jim svými elektronickými zlepšováky usnadňovat život. Ne vždy vylepšení dopadnou podle jejich představ. Ani třídní učitelka (Anna Ferencová) nepřeje Jakubovým zálibám. Dedovo srdíčko nevydrží jedno takové pozdvižení kolem zlepšováku a Jakub se musí přestěhovat do Černého Přívozu k tetě Marjáně (Taťána Puttová). Jirka se zajede podívat na Jakuba a vidí, jak tam strádá. Rozhodne se kamarádovi pomoct. (09.01.2015)

Pozdně socialistická oslava pronikání výpočetní techniky a techniky vůbec mezi široké masy, pod vedením pracovníka JZD a nadšených dětí. Asi jen málokdo by stál o "vynálezy", které nám film přibližuje, ale v době uvedení filmu na obrazovky jsem byl samozřejmě také jako dítě nadšený. Příběh je velmi jednoduchý, ale celkem sympatický, mnohem sympatičtější, než Jakubova teta. Trochu mi vadily prostřihy s počítačovými animacemi, ale nadšení tvůrců pro technické finesy holt bylo nadřezano jejich smysluplnosti v ději. Ferda jede na kole, zlé učitelky ponižují děti, kluci to myslí dobře a nakonec je svatba. Průměrný dětský příběh, ale spíše už pro nostalgické vzpomínání střední generace, než pro dnešní děti. (24.12.2013)

Trochu nedomrlá dobová pohodovka. 1) 13letý Jakub Wehrenberg (Jakub), 14letý Jiří Strach (Jirka) a pěkný 38letý Jiří Schmitzer (družstevní počítačový mág Vašek) jsou spolu s příjemnou 37letou Jitkou Molavcovou (Jirkova matka) hlavními tahouny snímku. 2) Zazpíváme si: Spadlo prase do strouhy, nehluboký, nedlouhý. Ferda jede na kole, Ferda jede pryč. Koho by to napadlo, že by prase upadlo? Ferda jede na kole, nese na něm rýč. 3) A to nejdůležitější se dočteme až v závěrečných titulcích: Býka Matěje laskavě zapůjčilo JZD Rozvoj v Drahonicích. (05.06.2016)

Slatanina, ktera ma snad jedine kladne, ze tvurci docela zajimavym zpusomem a v te dobe novatorsky, zapojili pocitacovou grafiku do deje. Jinak dej pro deti nijak zabavny, dobrodruzstvi zadne, vtip zadny, atmosfera pryc a cely film je tak nejak hlavne o tom, ze kluk je sirotek a ma ten svuj zivot trochu mizerny. Reziser nevedel, jestli to buide o klukach, nebo o rodine a tak to splacal dohromady a kde nic tu nic. Predzvest naprosto spatnych Olmerovych filmu pocinaje Nahotou na prodej atd. (25.03.2018)

Zajímavá záležitost z dob, kdy se v české zemi začala objevovat pokročilejší technika s mikroprocesory. Zvlášť musím zmínit Jiřího Stracha, roztomilého chlapce s modrýma očima a příjemným hlasem, ten má prostě hraní v krvi. A Jakub Wehrenberg? Prostě "malý Edison" - detektor počůrávání, myšochyt, "něco na hlídání čarodějnic" a podobné. Ovšem nejlepší scéna je, když dědeček na zahradě u pařeniště nadává, že mu ty blbosti vyhodí z baráku, a pak vejde do skleníku s elektronickým panelem. Někdy mi však kamera trochu dala svými zvláštními pozicemi zabrat. No a nyní závěrem k hlavnímu se doberem' - Ferda jede na kole, Ferda jede pryč. Není těžké do louže spadnout, a to protože Ferda jede na kole, veze na něm rýč. (10.09.2011)