Režie:
Sam MendesKamera:
Roger DeakinsHudba:
Thomas NewmanHrají:
George MacKay, Dean-Charles Chapman, Colin Firth, Benedict Cumberbatch, Mark Strong, Andrew Scott, Richard Madden, Adrian Scarborough, Anson Boon (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Držitel Oscara® Sam Mendes, režisér bondovek Skyfall, Spectre a filmu Americká krása, natočil jedinečný epický příběh z první světové války. Na sklonku jednoho z největších válečných konfliktů všech dob dostali dva mladí britští vojáci Schofield (George MacKay) a Blake (Dean-Charles Chapman) zdánlivě nesplnitelný úkol. V nervy drásajícím závodě s časem musí zdolat nepřátelské území a doručit zprávu, která má zabránit smrtícímu útoku na stovky vojáků - mezi ohroženými je i Blakeův bratr. (Vertical Entertainment)
(více)Videa (14)
Recenze (1 025)
Do kina vyrazím tak 2x do roka, dobre si rozmyslím, na čo idem a voľba padla jednoznačne na 1917. Počul som samé chvály o výnimočnom prístupe kamery a môžem to potvrdiť. Keď niečo podobné predviedol B. DePalma vo filme Hadie oči, asi 8-minútová úvodná scéna s N. Cageom, tak sa chvála od kritikov len tak hrnula. Odvtedy sme to videli viackrát, ale až Sam Mendes takto prerozprával takmer celý film. Sledujeme len dvojicu hrdinov a to po celý čas, bez prestrihov, kde by nám ukazovali, čo plánuje druhá strana, ich veliteľ..., jednoducho ktokoľvek. Kameru majú pred sebou, alebo za chrbtom , sme stále s nimi a putujeme vizuálne úžasne zničenou, blatistou a nebezpečnou krajinou, zničeným mestom, zákopom...Zásadný zvrat v prvej tretine filmu mi dosť vadil, mohol si ho nechať na neskôr, bol by o dosť emocionálne silnejší. Tento film však nieje o silných emóciách. Je to prehliadka zničenej krajiny a osudov ľudí, ktorí v nej uviazli. Toto Mendes preniesol na plátno dokonale. Čo chýbalo k dokonalosti? Scéna s guľomentným hniezdom, prípadne plyn...90%. ()
Mé počáteční obavy, že budu sledovat další kameramanskou onanii na téma nekonečný záběr se vůbec nepotvrdily a po pár minutách jsem si vůbec neuvědomil, že zde teoreticky chybí jakýkoliv střih. Druhou světovou válku má divák víceméně nasledovanou, ale o té První se toho zase až tolik neví. Naštěstí je tady někdo jako Sam Mendes, který nám ukazuje, kterak těžký může být jeden den strávený v první linii. Zcela po právu jeden z nejlepších filmů minulého roku. 80% ()
Je to gimmick, nebo ne? Tahle otázka se vkrádala už od zveřejnění prvních informací o Mendesově (a ve snad ještě větší míře Deakinsově) uchopení jedné prvoválečné epizody. No, a pravda je taková, že bohužel to tak opravdu je. Příběh je sám o sobě banální, což by vůbec nemuselo vadit, neboť i na značně úsporné ploše ukazuje velké množství válečných hrůz, s nimiž se tehdy museli (nejen) vojáci potýkat. Jenže za mě je problém v tom, že Mendesova zákopová momentka nepřidává do ranku kvalitních válečných snímků nic moc nového. Opět se dozvíme, že válka je špinavá a nečestná, nikdy nekončící a nesmyslná, prolezlá byrokracií, ale možná i skýtající určitou naději a nový život. V zásadě tedy totéž, co se dozvíme už někdy od 60. let. Zde je tedy v hlavní roli Deakinsova kamera, která se celou dobu snaží balancovat mezi vysoce inscenovanou uměleckostí (dávající vzpomenout třeba na Bélu Tarra či Hou Hsiao-Hsiena) a zdánlivě realistickou přirozeností, jak ji známe ze standardních hollywoodských válečných bijáků. Vyznění je proto někde na půli cesty, ale nutno uznat, že od Lubezkiho jízd v Birdmanovi si nikdo v Hollywoodu nedal takovou práci s komponováním záběru a konstantním posunem napříč mizanscénou. Zdá se tedy, že mám trochu problém s konceptem a tím, jak se snaží hrát na efekt. Jenže přestože toho pod hezkou skořápkou moc nenacházím, musím uznat, že vytyčený styl byl dodržen a cíl naplněn. Mendes udělal přesně to, co chtěl, a pomohli mu i výborní George MacKay a Dean-Charles Chapman v hlavních rolích. Potěší i camea Firtha, Cumberbatche, Scotta, Stronga a Maddena, kteří i velmi omezený prostor dokážou ovládnout. Výsledkem je velmi povedený film a od A do Z napsaná učebnice pro kameramany – a to vlastně asi i stačí. ()
Není to dobré... Ten gimmick nefunguje, protože zaprvé skryté střihy jsou moc vidět a neustále něco nepřirozeně skáče před kamerou, a pak jeden z důležitých prvků kontinuálního záběru - síla pohybu - je negován. Kamera neustále krouží okolo postav, které jdou jednou zleva doprava, pak zprava doleva, pak zepředu dozadu - a pak se postavy zastaví a stojí, odehraje se statická scénka bez audiovizuální kontinuity (zvuky, které by měly být slyšet, kompletně mizí), a jde se dál. Zkrátka nedaří se vyvolat pocit pohybu kupředu ani kontinuity. Vůbec celý film působí jako natočený v malém studiu. Deakinse považuju za nejlepšího mainstreeamového amerického kameramana, ale tady se moc nepředvedl. Že příběh je celkem přímočarý a jednoduchý, by mi nevadilo - dávalo by to smysl. Ale bohužel ta kamera není zrežírována moc dobře a gimmick krom některých základně působivých momentů spíš bere než dává. Já dokážu ocenit tu práci, co dá naaranžování dlouhého záběru i falešného dlouhého záběru - ale 1917 v první řadě není dobře naaranžováno. Samozřejmě, že některé obrazy jsou nádherné, obzvlášť ty z nočního požáru, ale to nestačí. 55 % ()
Sam Mendez natočil nervydrásající válečný zážitek, který sice naštve fanoušky akce, protože zde není žádná velká bitva a za to ubírám dva body i já, ale jinak v každém ohledu bezchybná a excelentní práce a s velkou zásluhou Rogera Deakinse, protože ten kameraman je jednoduše génius. Film je natočen na jeden záběr a tak autenticky, že máte pocit, že jste mezi vojáky a prožíváte podobné válečné hrůzy s nimi. 1917 je vlastně válečné Road movie Drama, kde se cestuje z místa A do B a ikdyž se nic moc vlastně neděje, tak to má strhující atmosféru, věrohodné herce, parádní hudbu a asi tři napínavé, vygradované scény, kde si hororový fanoušek přeje, aby Sam Mendez příště natočil Horor. Intenzivní finále je nakonec silně emocionální a v kině potahoval nos snad každý, kdo má srdce, takže kapesníky s sebou. Pěkný zážitek, v Imaxu povinnost, a kdyby se alespoň v závěru Mendes utrhl z řetězů a naservíroval pořádnou válečnou vřavu, tak zde je jasný adept na film roku. 8/10. ()
Galerie (68)
Zajímavosti (36)
- I přesto, že je film natočený „na jeden záběr“, dají najít se v něm najít chyby typické pro střih. Například v čase 00:38:03 prochází Blake (Dean-Charles Chapman) skrz pobořenou zeď zahrady. Na jedné straně zdi má na ruce tzv. psí známku, z níž vidíme jen řetízek, na druhé straně je vidět známka celá. To svědčí o tom, že scéna byla natočena po střihu, jejž umožnil pohyb kamery velice blízko zdi. (Globus_Jirka)
- Sestřelené německé letadlo je Albatros D.V. Tento model byl uveden do služby v květnu 1917. S motorem od Mercedesu dosahoval maximální rychlosti 186 km/h a disponoval doletem 350 km. Výzbroj tvořily dva kulomety LMG 08/15 v ráži 7,92 (odlehčená verze standardního německého MG 08 určená pro použití v letadlech a zavedená r. 1917). Na Albatrosu D.V. létal od konce června do konce července 1917 i slavný stíhač Manfred von Richthofen než přesedl za knipl trojplošníku Fokker Dr. 1. (J.F.B.)
- Při závěrečném útoku Britové nepoužívají artilerii, vidíme pouze občasný dopad německého granátu mezi útočníky. To je v rozporu s dobovou taktikou, kdy každý útok na nepřátelské pozice kryla tzv. creeping barrage – kanonáda, která nutila obránce zůstat v krytu a nereagovat na útočící pěchotu. Např. při bitvě u Passchendaele (později v roce 1917) kryla britský postup palba ze 3000 děl současně. 75% padlých během první světové války zabila artilerie. (Trym)
Reklama