Euforie - Série 1 (2019) (série)
Part 2: Jules
Obsahy(1)
Dramatický seriál Euforie z originální produkce HBO se vrací se dvěma speciálními epizodami. Druhá epizoda sleduje Julese během vánočních svátků, zatímco přemítá o uplynulém roce. (HBO Europe)
Videa (1)
Recenze (18)
"I feel like my entire life, I've been trying to conquer femininity. But along the way, femininity conquered me." ________ Druhá speciální epizoda 'Euforie' - jež je absolutní tečkou za její první řadou - je famózní transgenderovou baladou která bere dech svou virtuózní lyrickoepickou stylizací a surreálnou formou. Epizoda je zároveň výjimečná tím, že ji lze interpretovat ku libosti diváka. Třeba pro mě jde o introspektivní terapeutickou konverzačku, která je ponorem do oceánu reminiscencí, snů a vzpomínek na lovestory jíž zažila s Rue, k níž cítí skutečnou a nenaplněnou lásku. Divák zároveň zjišťuje, jak moc je Jules znejistěná rozdíly mezi skutečným, virtuálním a imaginárním světem, díky čemuž poznává její pravou tvář. Mimo jiné, transgender bohyně Hunter Schafer zde podává fenomenální herecký koncert. Keep it up! 💜 ________ "I think Rue was the first girl that didn't just look at me. Like, she actually saw me. But when I say me, I mean that me that I was talking about earlier. The me that's underneath a million layers of not me." ()
Povedal by som, že lepšie zvládnutý špeciál, než predchádzajúca časť. Respektíve by bolo bývalo lepšie, ak by obe časti boli spojené a išlo by iba o jeden kompaktný celok. Jules a psychoterapeutka mi skrátka prišli zaujímavejšie ako Ruth a bývalý feťák v bistre, tým ale odlišný prístup tvorcov nekritizujem, ide iba o osobné preferencie. Vyriešenia ústredných dejových línií prvej série sa tak zrejme dočkáme až v druhej sérii. ()
Tohoto dílu jsem se ve velkém předstihu děsil už jen kvůli názvu. Nemocným transkám nefandím a neskutečně mě nezajímají a odpuzují. Jules bytostně nenávidím. Je to totálně otravně napsaná postava a její charakter bytostně nenávidím. A to nemluvím o její deviaci. Avšak znovu je třeba zcela sportovně uznat, že ten díl je z technického hlediska dobrý. Působí nesmírně syrově a věrohodně. Jen bohužel v tomto případě zpracovává téma, které mi není blízké. Na druhou stranu jsem rád, že nám v desátém dílu Jules konečně prozradil, proč je tak neskutečně mrdnutý a jaké jsou jeho myšlenkové pochody. Ne, že by mě to nějak zajímalo, ale minimálně mě ta postava bude srát o něco míň. Řešení těchto trans píčovin je rozhodně zásadní věc, která mě na tomto seriálu sere. Alespoň zde byl ukázaný typický případ chlapce, kterému v dětství mrdne v hlavě, v USA, zemi neomezených možností, respektují jeho dětský názor a od dětství do něj sypou sračky, drogy a hormony, aby pak v pozdějším věku zjistil, že se vlastně spletl a příroda měla při určování pohlaví kdysi pravdu, jako má ostatně vždy. Nedej bože, když s tím rodič nesouhlasí. V takovém případě je zpátečnická píča a div že mu nehrozí vězení. Pokud se dá na něco na světě spolehnout, jsou to právě zákony přírody, které jsou stabilní a ze své podstaty rozumné a správné. [65 %] ()
Farebne a hudobne i retrospektívami skvele poprepájané svedectvo Jules o vzťahu s Rue, od ktorej utiekla. Aby si naplno uvedomila, aký silný bol ich vzťah. Úvodnú skvelú výpovednú scénu o ženách, ktoré do detailov pozorujú iné ženy, aby zistili, či spadajú do ich ideálneho ženského univerza, ako pozorujú každučkú šupinku odlúpeného laku, každú nedokonalosť a pritom to geniálne skrývajú, je jednoducho neodolateľná. Aj dialógovo. Škoda, že zvyšok Julesinej spovede už toto dokonalé prepojenie formálnej stránky a vypointovanej výpovede neobsahuje. Je to silné, no nie dokonalé. Preto len 65% k záveru dodanej dvojčasti prvej série, inak stále vysoko nadpriemerného seriálu. ()
Réžijne je to síce umiernenejšie ako väčšina seriálu, ale menej je niekedy viac a Levinson tu predvádza úplnú parádu. Scenáristicky sčasti podobné prvému bonusovému dielu, ale menej zovreté a tematické ako rozhovor o závislosti, ktorý definoval Rue. Tvorca však týmto dokazuje, že ako scenárista so svojimi postavami skutočne žije, a ako režisér, že napriek vlastnej suverénnej vízií vie strategicky geniálne ustúpiť a nechať predstaviteľky, aby svoje postavy naozaj utvárali podľa seba a tak sa do nich viac ako len presvedčivo prenášali. V záujme výpovede. Wow. ()
Reklama