Euforie

PRVNÍ SÉRIE: Rue utíká před vlastním strachem, každopádně ona „tenhle systém nestvořila, ani ho nezkurvila.” Prostě je tady a snaží se nějak přežít. I pomocí chlastu a všemožných drog. Což je pro její vrstevníky děsivá norma. Velkou část uplynulého léta strávila na odvykačce. Nechala tu několik přátel, nové získala. Třeba Jules, která se přistěhovala z města. Zkažených kusů tady bude ovšem víc. Prakticky v každém díle tvůrci někoho blíže představili a vzápětí rozjeli sice nepříliš hutný děj, ale všechny ty tematické vztyčené prostředníky mnohé vynahrazují. Euphoria se zkrátka na uzdě rozhodně nedrží. Násilí, hledání sama sebe, sociální média, drogy, traumata, nahota, vrtkavá přátelství, vlastní tělo vnímající jako mechanický stroj. Postavy jsou jízlivé a sebeironické. Obsahově je to zneklidňující. Několik dílů bylo na pět hvězd (třeba lunaparková jízda – čtvrtý díl nebo ledvinový předposlední), herecky v čele se Zendayou je to skvostné. Tvůrci navíc po celou první sérii pracovali se svérázným vizuálním a hudebním mixem a téhle generaci, která sportuje zejména pomocí hbitých palců, nic nedarují. Scenárista a režisér Sam Levinson se vytáhnul. DRUHÁ SÉRIE: Ani druhá série nekope do těch, kteří sejdou z cesty, „pouze“ poukazuje na to, kam až může vést užívání drog. Na jedné straně podívaná plná barev, světel a hudby, na té druhé realita, na kterou se místy vůbec nedívá příjemně. Jízlivé a sebeironické postavy bilancují, vzpomínají, děsí se svých (dalších) strašáků ve skříni. A pak přijde premiéra hry s třeskutým obsahem, kdy cynismus šlape na maximum. Sofistikovaná vizuální estetika, spousta režijních nápadů, černý humor. A herecky zcela přesná Zendaya, která si krade řadu scén pro sebe. (14.08.2019)

Less than Zero meets opioid crisis. Hypnotický náhľad do dekadentného sveta sociopatických deciek na kalifornskom predmestí v rytme hip hopu, sexu, sociálnych sietí, násilia, rozpadávajucích sa rodín, alkoholu, drog a pravdaže "liekov" na lekársky predpis. Sú tu bohovsky napísané postavy (Jules je asi doteraz najkomplexnejšie napísaná transgender postava), neskutočné herecké výkony (Zendaya!), lámanie konvencií, hutná atmosféra nihilizmu ale najmä majstrovská réžia, ktorá si (napriek tomu že to točili štyria ľudia) udržiava jednotný vizuál ale aj originálne nápady so štruktúrou i budovaním scén. Vrcholom je štvrtá epizóda, kde je asi polhodinová "scéna" v lunaparku spojená opakujúcim sa rozprávkovým hudobným motívom. Keď na konci prvej série nastúpila finálna halucinogénna scéna, mal som slzy v očiach z toho, ako je to celé geniálne nakrútené. Toto nie je televízia, kde rozpráva príbeh scenárista, toto je plnohodnotné kino s kamerou ako rozprávačom. Provokatívne a podmanivé. HBO zase raz valcuje. Fucking piece of art. (16.02.2020)

Seriál, který mě zaujal a posléze paradoxně odradil svou progresivností a odvahou. Nikdy jsem nebyl v Americe, ale skutečně se tam na sebemenší bolístku předepisují léky, které všichni zobají jako lentilky? Skutečně tam všichni šukají jako králíci mezi sebou? Korunu tomu nasadila snaha nacpat do seriálu úplně všechno, včetně i moderního problému s identitou pohlaví, kdy je tam otevřeně transgender postava. Tak otevřená, že mi to vůbec nedošlo a až zpětně jsem pochopil všechny narážky. Navíc jí všichni milují, ženy, muži, všichni. Co to tedy znamená? Že nejlepší žena je muž? Zkrátka nejsem dostatečně woke. Nakonec mi ze všech postav přijde nejsympatičtější Lexi; asi proto, že je relativně normální. Jenže co je v tomto světě Euphoria normální? Pokud to na středních školách v USA vypadá takhle, už se nedivím, že je čas od času někdo vystřílí. (06.12.2020)

1. SÉRIE (85 %): Oceňuju počiny, které vypráví o tématu, se kterým se vlastně ani trochu nedokážu ztotožnit, ale díky impozantnímu zpracování mě dokážou naprosto pohltit. Přesně to jsem cítil z Euforie. Bál jsem se, že budu sledovat nějakou rádoby cool artovinu o spratcích, co fetujou, ale postavy jsou tak skvěle napsané, že jsem se až sám divil, jak mi vlastně všichni byli sympatičtí. Navíc je to ve všech ohledech opravdu působivá i odvážná filmařina plná invence a nepředvídatelnosti. Pravdou však je, že seriál ve druhé polovině občas lehce ztrácel dech a do naprostého nadšení mi ještě trochu něco chybělo. A od finále jsem čekal opravdu víc. Každopádně solidní 4* a velká natěšenost na druhou řadu. (02.10.2020)

Původně jsem neměla chuť seriál ani vyzkoušet. Ale po prvotních reakcích ostatních jsem mu dala šanci. Tvůrci se nebojí ukázat realitu drog a alkoholu, naopak to ještě podtrhují. Věnují se patřičně i světu depresí a dalších psychickým problémům, které v dnešním světě trápí mnoho lidí. A to zpětně uznávám, že se jim povedlo. Každá postava má svůj něčím poničený životní příběh, který se nám postupně rozuzluje. Styl jakým je nám to na začátku dílu je velmi dobře provedený. Na to jsem se snad z kždého dílu těšila nejvíce. Co mě naopak moc netěšilo, bylo až moc velké tlačení na pilu s tématem sexuality. Ať si každý dělá co chce s kým chce, ale rozhodně si nemyslím, že je potřeba to vsouvat do každého filmu a seriálu. Ze začátku jsem byla této tématiky zastánce, ale poslední roky je to spíš rušivé a otravné. Takové až moc "koukejte kdo jsem, potřebuju být středem pozornosti" a to mě už přestává bavit. Normálně bych dala hvězd pět, ale za tohle jednu strhávám. "It was like there was no more air left in the world. And I was gasping, and I was panicking." (21.05.2024)