Režie:
Bora DagtekinKamera:
Moritz AntonHudba:
Egon RiedelHrají:
Wotan Wilke Möhring, Jessica Schwarz, Elyas M'Barek, Karoline Herfurth, Frederick Lau, Jella Haase, Florian David Fitz, Katja Riemann (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Na společné večeři se sejde několik párů a po pár sklenkách se rozhodnou, že svoje telefony položí na stůl a všechny zprávy, vzkazy i telefonáty budou ten večer sdílet. Zprávy se přečtou nahlas, hovory budou nahlas. Vždyť o nic nejde, bude zábava. Jenže právě naši chytří a mobilní kamarádi o nás vědí úplně všechno, znají naše tajnosti, druhé životy, drobné lži, milenky i milence. Nevinná hra se nejdříve vyvíjí jako báječná legrace, pak ale začnou chodit zprávy, které se svými partnery či přáteli raději nesdílíte. Rozjede se série šílených situací a trapasů, někomu u stolu bude nepříjemně horko a brzo bude horko úplně všem. Odejdou domů partnerské páry, které přišly, nebo budou v jiném složení nebo budou po večeři všichni single? (Bontonfilm)
(více)Videa (3)
Recenze (183)
Netuším koľko krát ešte bude zhovadený fantastický a pôvodný film Perfetti sconosciuti (2016), ale už aj môjmu rezistentnému žalúdku dochádza trpezlivosť. Nemecká verzia je z troch štvrtín totálny plagiát danko-kollárovsko-matovičovho typu, ktorá sa neštíti okopírovať aj jedálny lístok. Vykrádači hrobov mi dvíhajú tlak a skôr by som čakal nedôstojný remake z americkej pôdy, kde by za peniaze znesvätili aj všetkých 27 dodatkov ústavy. Nemci tentokrát prekvapili ako Sovietov v lete 1941, ale konečný rezultát zostáva aj po takmer 80 rokoch totožne katastrofálny. ()
Dlho som nepočul, tak hlbokú myšlienku ako to, že mobily sú čierne skrinky nášho života. A vystavať na tejto myšlienke film je výborný nápad a našťastie sa im to podarilo správne uchopiť. Film je spočiatku trochu uťahaný, no postupne graduje a graduje a dynamika filmu sa stupňuje až je z toho výborná zábava. ()
Na tento snímek jsem narazil při psaní biografie Jessicy Schwarz, jedné z hlavních představitelek této komorní komedie, která si zde zahrála terapeutku Evu a zaujalo mě na něm to, že to byl nejnavštěvovanější německý film roku 2019. Jen za rok 2019 ho navštívilo přes dva miliony diváků v německých kinech a do dnešního dne ho vidělo přes pět milionů platících diváků po celém světě a vydělal neuvěřitelných 45 milionů eur. Tak jsem si řekl, že se na tento úspěšný skvost německé kinematografie podívám a neprohloupil jsem. Jedná se o remake italské komedie z roku 2016 s názvem Naprostí cizinci, který jsem posléze také zkouknul a nezbývá mi než srovnávat tyto dva snímky. Jedná se téměř o totožné filmy se stejnýma zápletkama, ale v té italské mi to připadalo takové nezáživné a někdy až na sílu tlačené. Asi to bylo špatným castingem, ale zato v této naší německé verzi mi připadali vybraní protagonisté sympatičtější, spontánnější a hlavně mladší a celkově to odsýpalo jako sluneční hodiny a fakt to stálo za to. Zápletka je originální a zábavná a měl by si jí vyzkoušet každý občan virtuální říše, aby si uvědomil, co všechno o nás tyto černé skříňky jsou schopny vypovědět, ale hlavně, aby zjistil, kdo je jeho opravdový přítel. Takovýchto snímků, kde se něco řeší u večeře v kruhu blízkých přátel je celá řada, pro příklad uvedu aspoň jeden, který je trochu s nádechem sci-fi a jmenuje se Coherence. Člověk, když to vidí, jak tam vaří ty dobroty, ať už ty deutsche špecialité z reichu či ty italské speciality s příchutí Středozemního moře, tak mně celkem zaráží, jaké množství jídla snědí těsně před tím než jdou spát a přitom to na nich není vůbec vidět. Já osobně si dám maximálně nějaký ty párky z akce s chlebem a hořčicí a jako dezert pár koblih, zapiju to párem lahváčů ze sedmýho schodu a mám vystaráno. Za originální nápad a za ještě lepší ztvárnění dávám 100% a ať se takovýchto filmů točí klidně víc. ()
Je otázka, jestli má smysl točit remake hned po 3 letech, co se natočil originál. Nutno dodat, že ten originál byl opravdu tak dobrej, že je dobrej i tenhle remake. A při sledování jsem ani neměl vyloženě pocit, že se jedná o zbytečnej remake. Němci to natočili vyloženě jako komedii, originál je o dost vážnější. A asi jsem se u německý verze i víckrát zasmál, ale jak se mi u originálu líbil ten šalamounskej konec, tak tady se mi naopak vůbec nelíbil happy end. Když budu předstírat, že originální italskou verzi vůbec neznám, nikdy jsem ten film neviděl a ani o něm neslyšel, tak dám 4 hvězdy. Ale doporučuju rozhodně originál. Jinak se teda bojim, co vyleze z tý připravovaný česko-slovenský verze. ()
Německá verze má odlehčenější atmosféru, než italský originál, i všechny další verze. A podle mě to vůbec nebylo ke škodě, protože to byla fakt sranda. Herci mi byli - až za mě na největšího padoucha - sympatičtí. Potěšilo mě, že se Němci na konci vydali vlastní cestou, to bylo originální. A taky mi to otevřelo čelist dokořán. Koukám, že se chystá už i naše verze, tak doufám, že do toho dá česká banda všechno. 5* ()
Galerie (26)
Zajímavosti (3)
- Ide už o piaty film od režiséra Bora Dagtekina, v ktorom si jednu z hlavných postáv zahral herec Elyas M’Barek. Predchádzajúce filmy sú Turecky snadno a rychle (2012) a Fakjú pán profesor (2013) so svojimi dvoma pokračovaniami. (maestrotatum)
- Po závěrečných titulcích následují nepovedené scény z filmu. (ČSFD)
Reklama