Byli jednou dva písaři

Československý televizní komediální seriál natočený podle románu G. Flauberta Bouvard a Pecuchet, jenž se odehrává ve Francii v 19. století. Dva přátelé písaři na odpočinku si podle scénáře slavného J. Dietla užívají život na venkovském sídle, kde svůj volný čas zasvěcují vědeckému bádání a intelektuálním rozhovorům. Hlavní představitelé J. Sovák v roli majitele panství Bouvarda, jež získal v dědictví, muž s ostřejším slovníkem a dominantnější náturou a M. Horníček coby pan Pecuchet, citlivější Bouvardův druh, vytvořili ve svých postavách a zejména v jejich improvizovaných dialozích a debatách na rozličná vědecká témata, stejně tak jako v jejich amatérských neúspěšných pokusech, něco výjimečně kouzelného a zábavného, neboť taková mistrovská sehranost obou herců a inteligentní humor se jen tak nevidí. Dvojici diletantských, a právě proto tak mimořádně vtipných vynálezců, na jejich venkovské usedlosti doplňuje kuchařka Heřmanka (nabroušená V. Tichánková), vzpurný čeledín Guy (J. Moučka), platonická láska obou písařů spanilá Rozálie (K. Jerneková), místní strážmistr J. Kemr či jejich rozverná sousedka madame Bourdenová (L. Havelková). Desetidílný seriál předčasně zesnulého režiséra J. Roháče představuje navzdory počátku normalizačního všeobecného úpadku skutečný vrchol televizní seriálové televizní zábavy, zejména kvůli pětihvězdičkovému Horníčkovi a šestihvězdičkovému Sovákovi a jejich naprosto neuvěřitelně přirozené improvizační konverzaci a neobyčejnému hereckému souznění. (22.03.2017)

Je zvláštní, jak se tato dvojce nesmazatelně zapsala do srdcí i dnešní generace. Myslím, že jejich písmo bude patrné ještě dlouho potom, co už nebudu moci psát komentáře. Ano mám rád dnešní filmy a seriály, ale tento seriál a mnoho jiných podobných nás vrací zpět do těch zajímavých dob a časů....Děkuji (30.01.2011)

Spletenec milých, zábavných povídek s těmi otravnými, vyčpělými. Horníčkovo nicneříkající "herectví" je v ostrém kontrastu s geniálním herectvím Sováka. Unikátní je také Josef Dvořák, předvádějící divadelní roli Mylady a Polednice. Když Eva Svobodová  v dané situaci místo "jedem" zařve "hijéééé", jdu pokaždé do vrtule - takový spontánní humor miluji - to vymyslí jedině génius nebo to vznikne, pravděpodobně, úplně náhodně. (11.02.2023)

To je učiněná poezie... Miluju Horníčkův humor a stejně tak Sovákovo bravurní herectví. A dát právě tyhle dva dohromady jakožto ústřední dvojici, to byl geniální tah režiséra Roháče. A věřím, že pak už ani nebylo třeba moc režírovat, ti dva museli improvizacemi přímo sršet... No řekněte, nechtěli byste prožít důchod přesně tak jako pánové Bouvard a Pécuchet? (05.03.2012)

Tento seriál mám nesmazatelně přiřazen k nedělnímu dopoledni. Vždy potěší a pohladí na duši. Inteligentní humor, naprosto geniální herecké představení obou hlavních hrdinů a jejich úžasné improvizace, to vše doplněno i o dobrou práci ostatních herců, ze kterých bych vyzvedl Jaroslava Moučku. Co se týče počtu epizod, já jsem přesvědčen, že dobrý seriál (sitcomy teď pomíjím) má mít jasnou a ucelenou koncepci a za strop považuji dvacet možná třicet dílů, takže v tomhle směru mi Dva písaři vyhovují. (19.10.2011)