Čtyři přátelé

Dlouho jsem neviděl větší ujetinu. Čtyři přátelé mnoha prvky připomínají Zemeckisova Forresta Gumpa - také jsou průřezem význačných amerických dějin (i když kratšího období), také je vypráví spíše looser, jehož osudová láska mu dlouho uniká, právě ta osudová láska je prdlá jak dělo a kromě toho hipísačka. Film mimo pseudomilostné linky mezi Danilem a Georgií nabídne jeden zásadní zvrat (na svatbě, víc ale neprozradím). Líbila se mi obsáhlost dějinami i vlastenecký motiv, ale jak tady píšou kolegové, Jodi Thelen (nebo spíš její postava) mi docela vadila, a to i přesto, že docela mile ukázala prsa :-) (28.04.2013)

Tenhle film mne hluboce poznamenal, asi se trefil v mém duchovním vývoji zrovna do období, kdy láska a mezilidské vztahy byly u mne na pořadu vývojového dne a já to sežral i s navijákem. Skvělé herecké výkony ne uplně známých herců, fantastická muzika a sama podstata přátelství a platonické lásky jsou úžasnou náplní na svou dobu velmi dlouhé stopáže snímku. I přesto jsem film viděl snad třicetkrát a nelitoval jsem ani minuty času. Doporučuji všem jako filmový bonbonek. Děkuji za tento snímek všem kdož se na něm podíleli, protože svojí prací přispěli k mému snad pozitivnímu mladickému vývoji :-) (28.07.2007)

Film mne chytil za srdce a byla jsem ráda, že jsem na něj šla kdysi před lety do kina úplně sama, protože jsem si pak mohla do sytosti škytat a úpět a tápat poslepu nevidíc přes slzy celou cestu z kina až na kolej. To vše proto, přiznávám, že mi to tuze připomnělo vlastní milostné kotrmelce s osobou, do které jsem tehdy byla zamilována. Taky to tak dlouho trvalo, než jsme se konečně neminuli. No vidíte, a dnes jsme šťastně rozvedeni :-) Dvakrát. Nicméně film považuju dodnes za herecky mimořádně zdařilý - pořád mne uchvacuje herecký výkon Craiga Wassona; například naprosto skvělý a totálně věrohodný je ve scéně, kdy se probudí s kocovinou a zmlácenej a v televizi zrovna ukazujou, jak se lidem podařilo přistát na měsíci – on dojatě vzpomíná na zemřelého přítele, kterému tuto vzpomínku pro tento okamžik lidstva slíbil, pláče a směje se a vypadá příšerně a k pomilování a tohoto divného strýčka sledují dvě kukačky (malé dcerky) kamaráda, který ho nechal přespat... no jo, musím si ten film dát brzy znova :-) (23.09.2013)

Za vlasy hodně přitažená záležitost, evidentně čerpající ze studentských zážitků a fantasmagorií jugoslávskýho emigranta Tešiće, kterou Penn nedokázal (nebo nechtěl) zkrotit na únosnou míru nebo naopak dotáhnout ad absurdum. Prostě ani ryba ani rak. Jsem příznivcem různejch podivností, ale tohle moc neladilo a Wasson mi byl navíc krajně nesympatickej. Mistr Penn mě tentokrát trochu zklamal. (01.11.2021)

Film jsem kdysi viděla na střední škole ve filmovém klubu. Celkem jsem v té době chápala, proč neměl širší distribuci, ale přišlo mi líto, že je tak neznámý, protože jsem si ho opravdu užila každou minutu a také chtěla být také něčím výjimečná a nepropadnout se nakonec jako oni do skutečného života či průměrnosti všedních dnů. Doposud si pamatuji, jak jsem mamince vyčítala, že jí vadí že chodíme po zahradě v ponožkách, když v Americe to dělají běžně také. Když jsem pak film viděla asi o 30 let později, znovu mne napadlo, že si nezaslouží být tak "okrajový". Je o tolik jiný než jiné Pennovy filmy a i když Malý velký muž nebo Bonie a Clyde jsou skvělé filmy, tenhle poněkud opomíjený kousek z jeho tvorby se mi nakonec líbí nejvíce. Postava excentrické Georgie je jako obraz, který bychom měli čas od času každý vidět a potom zkusit aspoň na pár dní žít / myslet podobně - nezatíženi konvencemi a očekáváními okolí, jen pohlceni emocemi, ideály a vizemi bez ohledu na následky. (21.05.2019)