Malý velký muž

Malý velký muž mi v počítači ležel už pěknou dobu, a když jsem si ho konečně pustil, došlo mi, že jsem vůbec netušil, že tohle není klasické westernové drama, ale v podstatě Forrest Gump na pozadí divokého západu. Obzvláště u prvních komediálních scén jsem si říkal, jestli vlastně koukám na ten správný film. Ale v průběhu jsem úspěšně přepnul na ten komediodramatický mód a prostě si film užil. Arthur Penn mě už potřetí přesvědčil, že sázka na jeho další filmy rozhodně nebude zklamáním. 7/10 (16.04.2014)

Je radost vyprávět, když máte co. O vyprávění a právu trochu jej přibarvit (vždycky půjde jenom o náš výtvor) vznikla již řada filmů. Časové, tématické i výkladové rozpětí však Malému velkému muži zajistilo členství v elitním klubu, kde může popíjet tu nejdražší ohnivou vodu s Forrestem Gumpem nebo Benjaminem Buttonem. Kromě nápady napěchované dobrodružné komedie se před námi odvíjí paralelně jedna z nejsmutnějších epizod americké historie. Vyvražďování domorodých Indiánů sice akcentuje spíše pohled obětí, ale nositele příběhu (jež by jinde byl pouze jeho aktérem) nelze jednoznačně zařadit. Až na zkázonosnou radu generálu Custerovi je víceméně pasivní figurkou, která se snaží přijímat převážně kladné podněty ze všech stran. V co se zprvu nepopsaný list papíru po sérii posbíraných empírií promění, demonstruje o agresivní povaze Spojených států nemálo. Jack v sobě slučuje hrdinu a antihrdinu, čímž mizí černobílé rozdělení klasických westernů. Westernové prvky jsou ostatně znevažovány také jejich hyperbolizací či komentářem vypravěče, jakoby osobou dobře znalou filmů tohoto žánru („mé pistolnické období“). S dobou jeho vzniku spojuje Malého velkého muže mnohem větší shovívavost k nerovnoprávným skupinám; vyzdvihuje historickou úlohu ženy, jež je zde několikrát nositelkou mnohem větší inspirace než věčně destruující muži; přehlédnout nelze ani spojitost s Custerem inspirovanou americkou 1. jízdní divizí, která operovala ve Vietnamu. V mnoha ohledech sice jde o film protiamerický, přesto nabízí vrchovatou porci prvotřídního amerického vypravěčství. 90% Zajímavé komentáře: kleopatra, Radek99, tron, wipeout (18.10.2009)

Další film z knihy 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. Takže jsem neváhal a těšil se na nedělní večer, když ho ČT2 spustila. Námět je hned z kraje dost přitažený za vlasy. Dustin Hoffmann, nijak závratně zamaskovaný jako stodesetiletej dědek, začíná novináři vyprávět svůj příběh z prostředí Divokého západu. Ten je dle očekávání neskutečný, ale o tom to vlastně je. Tvůrci tu trošku zapomněli časovou osu celého toho neuvěřitelného příběhu a jelikož Dustin vypadá vesměs pořád stejně, tak jsem měl pocit, že se celý příběh odehrál v rozmezí jednoho týdne. I tak to ale bylo krásné vyprávění. Srovnání s Forrestem Gumpem je pádné. Jen s tím rozdílem, že tady chybí lepší dialogy. (08.04.2021)

Opět prvotřídní záležitost z Nového Hollywoodu, jehož éru mám čím dál raději. Příběh nehrdinského Jacka Crabba (Dustin Hoffman se pro tuhle roli narodil), který žil střídavě mezi lidmi a indiány a zároveň poznal spoustu bizarních postav (ať už fiktivních či skutečných) jakoby vypadl z Forresta Gumpa (který mi po zhlédnutí MVM přijde jako plagiát). Celé je to hodně vtipné a často si snímek utahuje sám ze sebe. A to nemluvím o scéně, ve které si Jack objednává limonádu. Arthur Penn musel milovat Limonádového Joea... (30.06.2010)

Asi jsem podobnej pitomec jako Jack Crabb, ale já v tom neviděl úchvatnou kritiku západu či východu, ani paralely s jihem či severem, ani hyperboly (o rotačním paraboloidech ani nemluvě) bílejch nebo červenejch, já v tom viděl akorát příběh blba, který nikdy ve svém životě nic nerozhodl a jen se nechal náhodami a okolnostmi vláčet od bílejch k červenejm, od červenejch k bílejm a zase zpátky tak dlouho, dokud se těch 147 minut nedokrdocalo ke svému konci... 20% (18.10.2017)