Labyrint vášní

Už jsem tady komentoval kolem 10 Almodovarových filmů. Už mi pomalu docházejí slova, protože jeho filmy, přestože každý jiný, jsou si strašně podobné. Na začátku si představíme hlavní i vedlejší postavy, jejichž osudy spolu zdánlivě nesouvisejí. Děj je různý, ale Pablo nám jej většinou spestřuje sexuálními a atavistickými deviacemi, úchylnostmi, nezvyklostmi i zvyklostmi, které bývají více či méně samoúčelné ale skoro vždy zábavné. Většinou se pomalou gradací dostaneme k vyvrcholení snímku, kde se osudy protnou, děj nás pohltí, semele a po konci filmu vyplivne jak žvýkačku, která je uspokojená a čeká na příští sežvýkání dalším Almodovarem. Tak probíhá anabáze každého jeho filmu a tento není výjimkou. Avšak jednotlivé ingredience nejsou správně naváženy. Tu jsme nuceni sledovat průměrnou kapelu a asi 10 minut jejího vystoupení, tu musíme poslouchat průměrné dialogy s uřvaným aranžmá a také znamenat přespříliš osobní teploušské příběhy. Takže suma sumárum: Almodovarův svět zde opět žije, ale ten, kdo tohoto režiséra již trochu zná a nevolil cestu seznamování se s jeho dílem od nejstarších po nejlepší, teda nejmladší, trochu trpí, protože je namlsán díly obroušenými a jemnějšími. Dnes trojka. (10.01.2010)

Film má určitě svou hodnotu z hlediska dobové madridské atmosféry a působí sympaticky provokativně, přesto se stále jeví začátečnicky - kostrbatá dějová konstrukce zaplněná množstvím postav, kterým zbývá jen nevelký prostor a jejichž jednání není vnitřně movtivované začíná působit až únavně a odosobněně, což je u u Almodóvara docela překvapivé. Zběsilé tempo se jedinkrát nezastaví, klouže po povrchu a zdaleka se vyhýbá emocím a velmi stylizované postavy jsou divákovi až ukradené. A. styl je zatím hodně neučesaný, film neproporční, prostě funguje spíše vněkterých scénách, ale vubec ne jako celek. Přesto však z něj sálá energie a nadšení, takže nemůžu s hodnocením níže. (13.03.2011)

Neskutečné, nesmyslné, nereálné, praštěné...almodóvarovské. Režisér naštěstí časem pochopil, že by měl trochu ubrat, protože Laberinto de pasiones je zkrátka nevycválaný a moc nedrží při sobě, některé pasáže jsou nudné, některé jsou naopak skvělé, často situace nedávají smysl a některé momenty nejsou dovysvětlené. Za finále ale hodnocení musím zvýšit, něco tak stupidně zábavného se jen tak nevidí...o tom totiž Almodóvar je. (02.11.2013)

Prvotina nielen znameho homosexualneho rezisera Almodovara ale aj isteho Banderasa, ktory je tak plany herec, ze si moze ruky podat s Casper Van Dienom alebo Dudikoffom. Fakt ako Banderas v zivote nevedel hrat a v zivote nebude vediet, to este aj katastrofalny Brosnan je herecky lepsi. No nic, Banderas tu hral homosexuala jak tak pozeram - aspon ze mu rola nesla., vyslovene sa trapil, doteraz mu neverim, a to je dobre. Najlepsie Banderasove roly su drsnaci, to som si vsimol davno- ako napriklad Desperado. No nic, este rezisersky jakz takz, film ani nema dej, je to len splet volnych situacii. A podla mna dalsi precenovany film tuna, tu 5 hviezdu toho jedneho uzivatela fakt nechapem : 60 % (01.09.2018)

Pedro začínající je dost vzdálen Pedru současnému, v tomto případě spíš naštěstí. Režisér postupně vyzrál, i jeho styl se vybrousil, ubylo postav, netroufám si sice tvrdit, že pod tlakem komerce ubral v tématech na plynu, ale jeho dnešní snímky jsou prostě více zajímavé, méně šílené. Začínající Banderas opět jako homosexuál, a už se na něj těším v Kůži, kterou nosím. (24.08.2011)