Vlak

Peckovní film. Zatím nejlepší Frankenheimer jakého jsem doposud viděl. Mandžuský Kandidát je zapomenut. Na tomhle snímku jsem si užil hned několik věcí. Především parádní technickou stránku a precizní filmařský um který jde ruku v ruce spolu s perfektním budováním atmosféry které takřka neomylně udrží diváka po celý film v napětí a očekávání věcí příštích. Navíc jsou tu parádně promakané charaktery postav které nejsou pouze jednostranně vykreslené ve stylu hrdinní partyzáni versus odporní nacisti a to určitě potěší. Lhal bych sice, kdybych tvrdil, že film nemá žádná hluchá místa a po pravdě asi by mu víc slušela lepší čtyřka, ale zaokrouhlím výš, kvůli své slabosti pro vlaky. Ukázka starého mistrovství kterému se ty dnešní vocasárny ani nepřiblíží.95% (10.12.2016)

VLAK (1965) Johna Frankenheimera patří ke slabším filmům nejvíce uspokojivé dekády v dlouhé kariéře režiséra, Paula Greengrasse své generace. Frankenheimerovým filmům nechybělo zdánlivě nic – velké dramatické a přitom současné látky, společenská angažovanost, velká herecká jména, progresivní styl, kterým J.F. „prodloužil“ své televizní počátky [hlavním cílem je rychle zaujmout, odtud „hlasité“, rychle vyprávěné filmy s výraznými stylistickými efekty typu velkých, rétorických detailů tváří, ostrých úhlů a zoomů] –, ale s odstupem času jeho filmy stárnou společně se svými tématy (platí to i o MANDŽUSKÉM KANDIDÁTOVI, fascinujícím reliktu studené války, mixu paranoii a kabaretu) i oním módním, nadupaným stylem. Frankenheimer byl nezralým, trochu snobským auteurem, který se soustředil více na okamžitý efekt (téma, styl, napětí), než aby látce vtisknul osobitou vnímavost a povýšil ji tak na víc než technicky zručnou sumu ambiciózního námětu a dobrých herců. VLAK se natolik soustředí na ústřední otázku [co je důležitější: umění nebo lidské životy?], že výsledkem je příliš dlouhý, málo napínavý film s nahrubo vytesanými charaktery, redukovanými na svůj postoj. Z toho pramení bizarní závěrečná konfrontace mezi hrdinou a padouchem, v němž samopal v ruce okázale kulhajícího a plebejského Burta Lancastera je více než verbální patos nacistického milovníka umění – o polopatické juxtapozici mrtvých těl a beden se vzácnými obrazy nemluvě. (05.02.2008)

Vyborny vojnovy film Train z dielne rezisera Frankenheimera /Seconds 1966, Proroctvi 1979/ o tom, ako zabranit prevezeniu francuzskeho narodneho pokladu do Nemecka, ktoremu ma zabranit hlavne vyborny Burt Lancaster. Ako zaporak tu za nacisticku stranu vystupuje Paul Scofield, obaja hraju vyborne. Prva polka filmu je dost nudna so kopou dialogov, ktore miestami az nudia. K podstatnemu zlepseniu dojde az v druhej polke filmu, ktora je dostatocne akcna, so slusnou atmosferou a kvalitnymi hereckymi vykonmi oboch zucastnenych : Lancaster a Scofield. 89 % (09.02.2013)

Zručně natočený žánrový snímek, v němž jednu z ústředních rolí hrají ty nejvýkonější parní lokomotivy. Olej, saze, pražce, uhlí, houkání a klapot kol po kolejnicích snímané způsobem zdůrazňujícím strojovou sílu a pohyb sunou Vlak do polohy efektní, napínavé podívané, která se však zadrhává snad ve všech okamžicích, kdy vlak vezoucí cenný náklad není v pohybu (nebo v nebezpečí zničení). Zvláště neustálé ujišťování se a přesvědčování se francouzských odborářů, že za tenhle poklad má smysl položit životy, nabývá občas na otravnosti, neboť klíčové dialogy těchto otázek se podobají příspěvkům řadových členů místní odborové organizace. Silné ***. (22.12.2010)

Filmová lahôdka,akú som strašne dlho nevidel,poviem,že vidieť tento Frankenheimerov skvost je pasiou najmä vtedy,ak máte k dispozícii čo najostrejší obraz,lebo KAMERA je tým hlavným dôvodom,kvôli čomu je film absolútne nezabudnuteľný!!! Režisér John Frankenheimer vo mne evokuje veľmi veľký dôraz na obrazovú stránku veci,že dbá,aby divák ako pasívny člen deja sa dokázal stotožniť s aktívnymi hrdinami filmu,najmä BURT LANCASTER ako Francúz Labiche,ktorý má na starosti vlakovú stanicu,zo začiatku myslí,kedy bude koniec druhej svetovej vojny,keďže nie je ďaleko od víťazstva nad fašizmom,lebo spojenci sa nedávno vylodili v Normandii a Rusi idú s veľkým dôrazom z opačnej strany dopredu,blíži sa oslobodenie Paríža,a tak NACISTI sa ponáhľajú tak rýchlo,že sa doteraz poriadne OBOHATILI na rôznych umeleckých dielach,ktoré chcú aj tentokrát previesť z Francúzska do Nemecka,aby ich letky popritom nezostrelili... CARGO bude obsahovať plnohodnotné drahé OBRAZY tých najlepších uznávaných maliarov,ktoré sebavedomý nemecký plukovník von Waldheim aj do nebezpečného úmoru chce za každú cenu previesť z bodu A do bodu B i za obetovanie nevinných,lebo tí to schytajú vždy.Labiche mení svoje správanie,vlastne ostatní kolaboranti postupne umierajú,a tak prichádza finále,kto z koho? Jeden proti jednému...Na film som sa naladil rýchlosťou svetla,lebo obdivujem prácu kamery a viem,že FRANKENHEIMER to zvláda s maximálnym prehľadom,trošku je film zdĺhavý,ale udeje sa tu toho požehnane od príprav výpeku Nemcov,keď partizáni pomáhajú a fingujú cestu tak,aby si mysleli,že idú domov do vlasti,ale pravda je iná,vracajú sa tam,odkiaľ vycestovali,snažia sa sabotovať koľajnice,darí sa,ale Náckovia na to prídu,tak postrieľajú všetkých ako rešeto,ktorí s tým niečo mali.Labiche je nezastaviteľný,zostáva sám a sám a robí všetko preto,aby vlak neodišiel tam,kam nechce.Len,či to všetko stálo za to? Toľko obetovaných životov... Vedľa Lancastera je excelentný aj PAUL SCOFIELD ako súper.JEANNE MOREAU má kratšiu rolu,aj tak to stačí,aby som si ju mohol vychutnať aj na mále priestoru,ale jej rola je dôležitá pre konečne vyznenie a postúpenie Labicha,de-facto pomôže mu v tých najhorších možných situáciach... Herci,kamera,réžia: 3 brutálne kvalitné atribúty,prečo dať filmu šancu,nedať by bolo konečnou chybou ako vzdať sa... (08.07.2015)