Režie:
Ingmar BergmanKamera:
Gunnar FischerHudba:
Erik NordgrenHrají:
Gunnar Björnstrand, Bengt Ekerot, Nils Poppe, Max von Sydow, Bibi Andersson, Inga Gill, Maud Hansson, Inga Landgré, Gunnel Lindblom, Bertil Anderberg (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Rytíř Antonius Block (Max von Sydow) se vrací z křížové výpravy zpět domů. Když se ráno modlí na mořském břehu, zjeví se mu Smrt (Bengt Ekerot). Block však ještě nechce zemřít a vymůže si jednu šachovou partii. Ve hře je jeho život. Cestou ke svému hradu potká rodinu komediantů, která s ním pokračuje v cestě. Pokračuje i šachová partie. Procházejí pochmurným krajem, jenž je zachvácen morovou epidemií. Za úsvitu je partie dohrána. Smrt si odvádí Blocka, ten ale prodlužováním hry zachrání život komediantově ženě a jejich dítěti. (Levné knihy)
(více)Videa (1)
Recenze (476)
Boj protikladů. Smrt hraje šachy s rytířem.. o život. Otázky života a smrti v obrazech (v symbolech). . „Já jenom ukazuju, jak se věci mají, pak ať každý dělá, jak myslí“ Otázky víry „Jak máme věřit věřícím, když sami nevěříme? Co bude z nás, když chceme věřit, a nemůžeme? A co bude s těmi, kdož věřit nechtějí ani nemohou?“ ..“Chci dospět k poznání.Nechci věřit. Nechci tušit.Chci vědět“ Otázky smyslu života, jeho nicotnosti a strachu „Pak není život ničím jiným než nesmyslnou hrůzou“ Když jsem si tento film po mnoha letech znovu připomněla, musím opravit své původní hodnocení ze 4* na 5*. Smrt ... vítězí nad životem, ale úplně ho zahubit nedokáže. ()
Filosofické a na myšlenkovou potravu velmi výživné, překvapivě ne tak depresivní (dokonce i chvílemi úsměvné až černohumorné, když pominu slabší postavu kováře) vyprávění ze středověku, jehož hlavním tématem je víra v Boha a Smrt. A její představitel snad ani nemohl být lépe vybrán, Ekerot byl ve své roli více než stylový. A ostatně…Každý z nás hraje svoje soukromé šachy se Smrtí a nikdo neví, která partie bude jeho poslední. A to je krásná myšlenka. A vůbec všechny scény s hlavním hrdinou a jeho protivníkem byly výborné. Škoda, že jich tam nebylo víc. Celkově to vidím na solidní 4*. „Napadá mě, že bych potřeboval hospodyni. Umíš vařit? Jsem sice ženatý, ale chovám naději, že moje žena umřela…takže potřebuju hospodyni.“ ()
,,PŘESTO NECHCEŠ ZEMŘÍT?“ … ,,ALE ANO, CHCI.“ … ,,TAK NAČ ČEKÁŠ?“ … ,,CHCI VĚDĚT.“ … ,,CHCEŠ ZÁRUKU?“ … ,,ŘÍKEJ TOMU, JAK CHCEŠ.“… /// Spousta minut nesourodýho děje, kterej ani moc nebaví. Artový přednosti vylejzaj s každou minutou na povrch a blázen (tedy já) je ten, kdož očekává jakousi šachovou partii, vedoucí k orgastický filosofii. Hra tu je, bohužel má ,,svůj čas“. Stejně jako filosofie, nehádám se. Spousta nevyřčenýho… jen mi to (bohužel) nedochází. Mám dojem, že sleduju historickou road movie, jenž má vést k odhalení tajemství smrti, ale to odhalení je pouze pro vyvolený. Několikrát čekám, že na (filmovou) pomoc rytíři Blockovi přijde Armin von Heide, ovšem i bez něj je to na mě moc velký umění, který těm mejm 3* vodpovídá, páč jsem neusnul a ta poslední scéna na mě zapůsobila. Přemejšlím nad tím okamžikem, kdy dokonáno jest, a všichni jsou vidět na temném bouřlivém nebi. Kráčejí rozbřeskem pryč v slavnostním tanci vstříc temné krajině… (A cos čekal vole… Bergman!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Rád hraju šachy se smrtí (jízda na červenou, podjíždím šraňky, píchám Afričanky…). 2.) Protože BERGMAN! 3.) Thx za titule ,,DJLonely“ a ,,majo0007“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne ()
Neskutečně zvláštní a tajuplný film, kterému vévodí scény s mrtvě bílou Smrtkou, co hraje šachy s křižákem. Ty scény s ní jsou opravdu fantastické, ale právě proto nemůžu dát plný počet, protože ty ostatní se okamžitě neskutečně snižujou. Jakmile příjde smrt a já slyším ten její hlas, okamžitě se mi zastaví srdce, zadrží dech a já mám co dělat, abych to setkání s ní bez úhony přežil. Sedmá pečeť je prostě originál. Moje první setkání s Ingmarem Bergmanem a jsem v takové spokojenosti, v jaké jsem si to přál mít. Je těžké se dostat do duše mladého diváka 60 let starým filmem, ale když to ten film v sobě má, dokáže předčít i lecjaké současné milníky. Sedmá pečeť je úspěšným příkladem. ()
Impozantní lament nad smrtelností, boží absencí, šaškárnou bytí a tápání po smyslu života ("life is an unwinnable game postponed long enough to discover we know nothing"), také nad láskou a nadějí. Zároveň nej fantaskní obraz středověkých útrap a shitů — návrat z křížových výprav, morový puch, kletby a neblahá znamení, loutny kejkle prasata, krčma plná ubojených hovad a pruďasů, povětrný rajdy a nebožačky k upálení, průvod pánbíčkářů mrskačů. Apokalyptická paráda, kterou jenom umocní uhrančivý smrťák, z kamene tesaný Max, vymazlený vizuál a art/ jevištní feel. Jsem rád, že jsem si s projekcí počkal skoro 20 let. "After that picture, of course I still think very much about death. But after that picture, it’s not an obsession any more. I just kind of live with it." (Bergman) ()
Galerie (82)
Photo © Svensk Filmindustri
Zajímavosti (25)
- Ingmar Bergman nalezl inspiraci v tehdejších filmech Akiry Kurosawy, jehož byl velkým fanouškem. (džanik)
- Kostel, ke kterému ve filmu jedou Jöns (Gunnar Björnstrand) s Antoniem Blockem (Max von Sydow), byl ve skutečnosti model, zavěšený v popředí na suchém stromě. (džanik)
- Jméno postavy, kterou hraje Gunnel Lindblom, není nikdy odhaleno a až do předposlední scény nepromluví – až tehdy řekne: „Je to dokončeno.“ (Kulmon)
Reklama