Sanitka

Těžké hodnocení... Upřímně míněná snaha natáčet civilně působící, reálnými situacemi inspirované televizní seriály, znamená s odstupem času poměrně zvláštní a dosti reálnou reflexi onoho blbého systému. Místy až překvapivě přesně a otevřeně popisují tvůrci běžné mechanismy moci a fungování totalitního systému. Šlendrián, bratříčkování a známosti, neschopní ředitelé a stranický klíč k sortýrování osob, kvetoucí šedá ekonomika, pokřivené vztahy, pragmatismus, podivné nevyslovené společenské dusno, bezútěšnost... nejvíce získá ten, kdo umí ohýbat hřbet, loajálně a servilně poklonkovat mocným a sem tam si i něco vyvzdorovat... Samozřejmě nepřekvapí, že o Pražském jaru není v seriálu ani ta nejmenší zmínka, přestože probíhalo zhruba v době, do níž je seriál situován. Ve skutečnosti by byl samozřejmě Mádr dávno za kopečky, protože v roce 1968 to nebyl žádný velký problém. Ve skutečnosti by ovšem také v žádném případě Mádra nikdo nikdy na počátku sedmdesátých let nepustil na "nějaký ten kongres" do Kodaně. To si soudruzi samozřejmě uměli ohlídat. Obojí je rozhodně nejvylhanější komponentou celého seriálu, přičemž postava emigrovavšího "zrádce Mádra" je nepochybnou úlitbou režimu za možnost, kriticky popisovat všednodenní situace tehdejšího Československa... Sympatické je velmi slušné herectví většiny zúčastněných a občas i překvapivě dobrá kamera. Naopak některé situace opravdu notně šustí papírem, například promluvy ředitele záchranky, scénář působí schématicky, divák se místy nevyhne dosti citelné nudě. Samotnou kapitolou jsou partnerské vztahy, alfa a omega všech českých seriálů z jakéhokoli prostředí. Sorry, ale tolik nečekaných zvratů snad nenajdeme ani v telenovelách. Jediným rozdílem je to, že tyhle působí tak nějak méně utěšeně. Tak trochu podle hesla "za každým rohem číhá nějaká nevěra". Dost často ovšem jde i o slušný doják, nesmírně vhodný ke ždímání kapesníků, natahovaný až běda a tklivě podbarvený "romantickým klavírem Jiřího Maláska XXIV"... Neuvěřitelně otravný a vlezlý je ostatně celý popový hudební doprovod... Suma sumárum. Nemyslím si, že jde o primárně "propagandistický seriál". Komunistické bláboly a občasné úlitby moci v něm samozřejmě jsou dosti citelné, ale neřekl bych, že to byl důvod jeho vzniku. Ne, že by se to úplně dařilo, snaha "diváka vychovávat", stejně jako přílišný zájem o rodinné a partnerské vztahy směřují výsledek kamsi jinam, ale už jen úvodní promluva vypovídají jasně o tom, že to celé bylo míněno jako určitá pocta záchranářům. To se ostatně velmi dobře povedlo v posledním díle. Scéna záchrany po pádu letadla je natočená naprosto skvěle. Kéž by takhle dobře vypadal celý seriál... Celkový dojem: 68% Zajímavé komentáře: flanker.27, sportovec, Radek99 (01.10.2011)

Kultovní seriál od Adamce, který mě nebavil, tak jak mě od něj nebaví skoro nic. Nudily mě špatně napsané postavy (jediný Bartoška a Kostka ušly), zdlouhavé nelogické rozhovory (má mě rád, nemá mě rád). Sral mě Juřička a Andrlová. Jediný co mě vzpružilo byly samotné záchranářské akce. A zachycení zrození záchranné služby (29.05.2014)

Na svoji dobu převratné dílo. Pro mě osobně už zůstane asi tenhle seriál nepřekonatelným v rámci domácí tvorby a to nejenom svojí syrovostí, beznadějí a těžkou životní realitou podpořenou mimořádnými hereckými výkony, ale vidím v něm i velkou nadčasovost a odvážnou kritiku tehdejší doby. Chápu, že se to muselo soudruhům lehce obsahově zajídat. Na rozdíl od korektní a politicky nestranné Nemocnici na kraji města se tady opravdu v několika dílech ťalo do živého a nic se tu nepřikrášluje. Takže jo je to kult nemám námitek.95% (04.04.2015)

Jen mě tak napadá - úlitby komunistickému režimu nebyly zločiny proti divákově inteligenci? Jinak, chca nechca, musím hodnocení Sanitky lehce poupravit. Stále platí, že píseň je osmdeátkově hnusná, vyprávění plné patosu a zvláštností, na Hubače dost. Sanitka nemá žádný historický dějový oblouk, nastane v něm vývoj co se týče postav i modernizace samotné záchranné služby, jenže bez zasazení do konkrétních let je to k ničemu. Eva Hudečková a Josef Karlík dost přehrávají, nejhorší je asi pořád zápletka kolem doktora Mádra a to už jsme zpět u úliteb a inteligence. Po těch letech mě ale velmi potěšilo, jak je postava Jandery nejednoznačná - drzý i k tehdejším autoritám, dovolí si vyslovit myšlenku, že nikdo není jen černý, nebo bílý, divák si není jist, jestli je jeho vztah k bývalé milence pouhým přátelstvím a podobně. Na nervy vám jde možná jen jeho připitomělý úsměv, když z něj všichni lámají, proč vlastně k té záchrance chce, přitom i největšímu blbečkovi musí být jasné, že chce zkrátka být u první starosti o pacienta. Otázkou do diskuze je, jestli by se tehdy s touto povahou skutečně dostal tam, kam se dostal jako postava v seriálu. Jinak Režisér Jiří Adamec natočil dříve pár vynikajících věcí i spoustu blbostí (Dlouhá míle, Zkoušky z dospělosti), ale se současnými Cestami domů ze to opravdu nedá srovnat. (09.10.2017)

Komunistické, prorežijní seriály trpělivě líčící to, jak jednotlivé profese přispívají k budování socialismu, mě naštěstí nezasáhly nijak nepříjemně, a proto si jimi občas celkem rád připomenu to, jak to vypadalo, když ne ve skutečnosti, tak alespoň v televizi, v době, kdy režimu pomalu, ale jistě docházel dech. (08.04.2005)