Já, Claudius

Knižní předloha je v mém Top Ten Books na šestém místě. Ale seriálu se prostě nemůžu donutit dát víc než tři hvězdičky. Herecké výkony mi nepřišly nijak úchvatné, dialogy byly sice skvěle promyšlené a v mnoha pasážích úžasné...ale jako celek je to jen průměrná televizní adaptace mistrovského historického románu. Věřím, že svého času to byla jedna z mála koukatelných věcí v televizi, ale bohužel jsem ještě mladý a nemám být po čem nostalgický. Proč jsem ten kacíř vždycky já? (15.11.2008)

Nejdříve jsem viděl tenhle seriál jako dítě, pak roky nic a pak až vyšel na DVD. A je to zajímavý pocit, sledovat něco, co si pamatuji citově a útržkovitě jako dospělý, přes řadu jiných zkušeností, které mi prošly hlavou a moje pozornost se zaměřuje na celistvější pohled, než když jsem byl dítě. Hlavně úvod mi přišel dobrým, mělo to tah, ale pak tempo upadá, přestože v seriálu je stále dost inteligentních kolizí, při nichž s nadhledem náhle někdo sdělí razantně svůj postoj, a snad to tak bylo i v reálu, neb vždy lidi bojovali a bojují o moc, a tu si udrží jen ti, co se i vyvezou na bedrech jiných, či dělají dlouho blbé a náhle jsou na trůně, což je právě případ Claudiuse, kterého nechali na pokoji jako neškodného a dostal se díky tomu až na trůn, když v správných okamžicích udělal rozhodnutí, které mu k tomu dopomohlo. A přece na závěr předává vládu někomu, kdo Římu v jeho největším rozkvětu moc nepomohl, tedy matce budoucího císaře Nera, bez níž by se Nero nikdy na trůn nedostal a sám se nechá otrávit, neb už má věk a dál se mu žít už nechce. (10.09.2011)

"By dulling the blade of tyranny, I reconciled Rome to the monarchy." Seriál, který má v zádech nedostižnou knižní Gravesovu předlohu, hnusné papundeklové dekorace a unylou divadelní režii. Může taková televizní série být vůbec dobrá? Může a nejen, že je dobrá, ona je téměř dokonalá. Co téměř... Ona JE dokonalá. Geniality knižní verze nedosahuje, ale i tak jde o zcela výjimečné dílo. Nezapomenutelné herecké výkony a strhující svět intrik to jsou hlavní důvody proč je "Já, Claudius" i po třiceti letech nezapomenutelným seriálem. (16.01.2007)

Oproti velkolepému Římu to vypadá uboze, ale jen do chvíle, kdy to herci rozbalí. Prostředí působí spíš divadelně, ale o to intimněji. Dereck Jacobi, jakož i ostatní herci, jsou nezapomenutelní (i když jejich snahu značně maří úděsný nový dabing - tomu se vyhněte, sic hrozí srdeční selhání!). Scénář se drží vynikající knižní předlohy, i když závěr drobátko prosprintoval. Pro mě nesmrtelný seriál s velmi výstražným poselstvím - jó, takhle to dopadá, když je civilizace přesycená a nadměrně blahobytná. A pak už to šlo s Římem postupně do čím dál větších kytek! (26.01.2010)

Poctivá adaptace kvalitní předlohy, žádné audiovizuální triky, čistá epika. Nízkorozpočtová televizní (tj. spíš divadelní) forma působí jako nedostatek jen místy, většinu času naopak vyzařuje svéráznou atmosféru a nahrává „spartánskému“ soustředění na tok vyprávění. Výrazová střídmost přitom kupodivu neznamená, že by emoce šly stranou, naopak – mimozáběrovou brutalitu některých scén jsem jako slabší povaha se stále přežívajícími zbytky fantazie a empatie těžko rozdýchával, v posledních dílech pak došlo i na stavy téměř meditativní. Ale ty knížky jsou (pro mě) stejně o něco silnější :-) (10.05.2010)