Tess
Tess
Režie:
Roman PolańskiHudba:
Philippe SardeHrají:
Nastassja Kinski, Peter Firth, Tom Chadbon, Leigh Lawson, Richard Pearson, Suzanna Hamilton, John Barrett, Pascale de Boysson, Arielle Dombasle (více)Obsahy(1)
Její láska byla silnější než smrt. Román britského spisovatele Thomase Hardyho patří k nejslavnějším viktoriánským románům a dočkal se více než desítky filmových a televizních adaptací. Ve své době vzbudil bouřlivou odezvu vzhledem k jeho kritice puritánské viktoriánské morálky. Odehrává se ve fiktivním jihoanglickém hrabství Wessex. Citlivá, venkovská dívka Tess, nesmlouvavá ve své hrdosti a morálce, se setkává s pokryteckými konvencemi vyšší společnosti. Polský režisér Roman Polanski si do role hlavní hrdinky vybral mladičkou Nastassiu Kinskou, které v té době bylo pouhých osmnáct let. Film se celý natáčel ve Francii a dokonce menhiry Stonehenge byly znovu „postaveny“. (Česká televize)
(více)Videa (7)
Recenze (80)
Nemohu říci, že by mě tento milostný příběh také nezasáhl, ale upřímně řečeno hned z kraje musím napsat, že čtyřdílná adaptace novější verze TV filmu Tess z D'Urbervillů z roku 1998 mělo emocionálnější grády, která jsem tak nějak více cítil. Dá se říct, že snad proto, že měla větší prostor k vyprávění a určitě lepší herce. Koneckonců i tato starší adaptace milostného příběhu z viktoriánské Anglie v podání Nastassji Kinské má slušný emoční potenciál a výborný obraz dobových reálií. Takže sečteno a podtrženo, obdivovatelé románů od Thomase Hardyho si přijdou zajisté na své. I když po tomto filmu bývá na duši nejspíše smutno. ()
Polanskiho epicka vesnicka nuda. Z tohohle filmu jsou kravy i citit. Opet dalsi z filmu Polanskiho filmografie, kde vazne nechapu o co mu slo. Co uz vubec nechapu, je velmi vrele hodnoceni nejen zdejsi ale i pozitivni prijeti Tess obecne ve svete. Nastassja Kinski je roztomila, ale to je tak vsechno. Zbytek hercu odpovida prostredi, banda nevyraznych buranu. Natocene je to hezky a prostredi je, pokud pominu onen famarsky feeling, docela pekne, ale takhle nudny film jsem uz dlouho nevidel. Navic je to udajne podle kvalitni knizni predlohy? Jak proboha nekdo muze neco takoveho cist? Tady se aspon muzete "kochat" v ramci moznosti venkovskym exterierem a poslouchat dojeni krav pokud jste toho fanousci, coz ja bohuzel nejsem. Ale cist to, to bych se z nudy sel obesit. Zajimave je prirovnani k Barry Lyndonovi, pokud na tohle prirovnani pristoupim, pak Kubrick svou genialitou ukazal jak s vesnicany nalozit. Polanski se svou distortovanou genialitou, ktera se obcas zvrtne v neco uplne jineho, naopak ukazal, jak natocit nefalsovanou venkovskou kravinu ovsem s nadechem epickych rozmeru. Neda se rict, ze by ten film byl uplne zbytecny, ale rozhodne se ten cas dal vyuzit mnohem efektivneji, jak na me, tak na Polanskiho strane. 4/10 ()
Takováhle adaptace pro mě nemá žádnou přidanou hodnotu. Dokážu se do toho vcítit maximálně v tom smyslu, že to Roman dělal pro Sharon a proto chtěl každý obraz, každou větu, každou věc v epizodickém a vlastně pro film dost špatně vyhledatelném dramatickém oblouku zachovat tak, jak byla v knize, a tedy jak se zalíbila jeho zbožštělé ženě. ()
Přepsáno v únoru 2020. Tess je odvrácenou tváří viktoriánského civilizačního pokroku. Tess je kritikou pokrytectví morálky v její puritánsky vyžadované cudnosti i v její podstatě rozkolu, neslučitelnou se skutečným stavem reality. Tess je živoucí olejomalbou na velkém malířském plátně a romantickou básní, kde vzájemné naplnění lásky je přísně omezeno nevinnosti nepřejícného času i zhýralostí cynicky znásilňujícího osudu. Roman Polanski velkoryse nakreslil anglickou dobu konce 19. století, skladby obrazů ctí estetiku starobylých krajinomaleb, kulisy a kostýmy nezanedbávají detaily, průmyslové novinky jsou již nedílnou součástí zemědělského života. Tess je hutnou podívanou na osamělost, muka osamělosti v bezútěšném čekání na vstřícný krok osudu jsou nejvýraznějším emočním prožitkem, vystupujících z pečlivě naaranžovaných obrazců. Hlavní obětí morálního pokrytectví je Tess Durbeyfield (velmi dobrá Nastassja Kinski), nejstarší dcera z chudobné rolnické rodiny a něžně křehké stvoření, vyvolávající mužskou žádostivost, surově uchvacující nevinnost. Cudnost je společenskou normou, vlastní morální zásady jsou zraňovány falší a přetvářkou a dobrovolně přijímají trestající útrapy chudoby. Krvavý zločin se nakonec stává symbolickým aktem vlastního očištění, je v něm pomsta, trest i vykoupení. Láska, oboustranně opětovaná, je cílem i niterným přáním, byť se realita s ironickým úšklebkem vysmívá. Hlavní mužskou postavou je Angel Clare (zajímavý Peter Firth), názorově pokrokový syn vesnického reverenda. Život nabízí své vnadné krásy, ale nejtěžší překážkou jsou vlastní předsudky a všeobecný stav pokrytectví. Narušení nevinnosti není tolerováno, byť by se nevinnost stala zneužitou obětí tělesného chtíče. Důležitou postavou je zde Alec Stokes alias Alexander d'Urberville (velmi zajímavý Leigh Lawson), neodbytný sukničkář a zbohatlík se zakoupeným šlechtickým titulem. Nevinnost vždy dráždí mužský chtíč, odmítavá křehká krása je schopna vyvolat částečnou sebereflexi, ale poživačnost a zhýralost se nechce, ani neumí vzdát všech svých požitků, ani způsobů. Rovnost na jakékoliv úrovni byla většinou jen slovním termínem. Z dalších rolí: Teresin chudobný otec a chronický pijan John Durbeyfield (John Collin), Tessina pragmaticky uvažující matka Joan Durbeyfield (Rosemary Martin), Tessina kolegyně z mléčné farmy i na pozdější zemědělské práce Marian (Carolyn Pickles), opatrný vesnický vikář v Marlottu (Richard Pearson), Angelův otec a ctihodný reverend Clare (David Markham), jeho též ctihodná manželka (Pascale de Boysson), do Angela zamilovaná mlaďoučká Tessina kolegyně z mléčné farmy Izz Huett (Suzanna Hamilton), do historie starých rodů zapálený reverend Parson Tringham (Tony Church), do drůbeže zamilovaná Alecova slepá matka (Sylvia Coleridge), rozverně veselý provozovatel mlékařské farmy Crick (Fred Bryant), či k Tessině křehkosti lehce nevraživý farmář Groby (Dicken Ashworth). Film Tess je úžasnou filmovou olejomalbou anglického venkova konce 19. století. Tématem je pokrytectví morálního stavu společnosti, věčný svár mezi přáním a realitou, a ze všeho tu stoupá sloup mlžného oparu bezútěšné osamělosti v útrpné touze po naplnění vznešených ideálů. Romance je působivá, stejně i kritika. Já jsem s Polanskiho filmovou podobou literární předlohy Thomase Hardyho spokojen. () (méně) (více)
Na okomentování tohoto filmu stačí jedno jediné slovo- NÁDHERA. Tolik melancholie až deprese a zároveň krásy na mě při sledování filmu už hodně dlouho nevybaflo, ještě několik minut po dosledování cítím mražení v zádech, které je podpořeno naprosto chytlavou a pasující hudbou. Během 165minut jsem se nestačil nudit i přesto, že děj plyne opravdu velmi pozvolně a Polanski diváka opravdu nechává nasát atmosféru té doby a postupně a citlivě nás seznamuje se všemi postavami. I když je pravda, že se to dá nazvat jednou velkou "One Woman Show" Nastassje Kinské, naprostý herecký koncert a role ušitá na míru. A když si k tomu přidáte téměř geniální kameru, fajn dobové kostýmy a propracovanou výpravu(tři zasloužené oscary), vyjde z toho film na který se nezapomíná, naprostá spokojenost. ()
Galerie (79)
Zajímavosti (8)
- Novela „Tess of D'Urberville“, kterou Polanski zfilmoval, byla poslední kniha, kterou jeho manželka, Sharon Tate, četla. Před tím, než byla (společně s jejím nenarozeným synem) ubodána, ji zanechala na stole se vzkazem, že by z ní byl skvělý film. (Yondaine)
- Polanski byl nucen celý film natočit ve Francii, neboť v Anglii by se vystavil hrozbě zatčení a vydání do USA, kde byl trestně stíhán. A tak i Stonehenge, dějiště dramatické závěrečné scény, byl pro potřeby snímku pečlivě rekonstruován ve Francii. [zdroj: FNŘ 2010] (hippyman)
- Snímek získal tři ceny americké akademie (nejlepší výprava, kamera, kostýmy). Ocenění za kameru bylo rozděleno mezi Geoffreye Unswortha, jenž zemřel v průběhu třetího natáčecího týdne, a Ghislaina Cloqueta. [zdroj: FNŘ 2010] (hippyman)
Reklama