Lucie, postrach ulice

"Jdeme se podívat na tuleně. Jeden je zelenej a druhej oranžovej." V době nástupu malé Lucie jsem už byl velký chlapák, který už si dávno hrál s Merkurem a Legem, takže mě ta plastelínová mánie poněkud minula. Nicméně moje děti v období nástupu do školy Lucii se zájmem sledovaly, takže mám podezření, že to pořád funguje. (26.04.2018)

Nezapomenutelná Růžová 15 kam se sjely všechny vozy pohotovostní havarijní služby. Jak seriál tak oba dva filmy patřily neodmyslitelně do mého dětství. I po letech jsem dokázal dobře ponořit do fantazie, kterou se díky dobře udělaným trikům postav z plastelíny podařilo reálně vytvořit. Většina dětských rolí je s přehledem zvládnutá především pak samozřejmě výborná Fuchsová. Po celý příběh se tvůrcům daří držet navozenou atmosféru a tempo vyprávění. Jeden z nejhezčích zážitků, mimo jiné, je zamrzlý obývací pokoj, krasobruslení v podání děvčat a tvrdý hokej podaný výrostky. (15.04.2008)

Bývalá česká detská filmová hviezda Žaneta Fuchsová sa ešte pred tým ako zažila dobrodružstvo s "Chobotnicami z druhého poschodia" objavila vo filme s podobnými oživlými plastelínovými postavičkami. Stvárnila postavu šesť ročnej Lucie, ktorá sa za pomoci modrého a zeleného formeláka snaží zapadnúť do partie mladistvých výrastkov. Film "Lucia, postrach ulice" natočil v roku 1984 v československo-západonemeckej koprodukcii režisér Jindřich Polák. *** (12.04.2018)

Jako děcko jsem si vůbec neuvědomoval, že se příběh neodehrává u nás, ale v Západním Německu, kde obchody překypují zbožím, ulice jsou plná moderních aut, vybavení bytu kde Lucie bydlí je na hodně vysoké úrovni, Osvald že si čte německého Batmana nebo že mamka Lucie předčítá česky z německé knihy o akvaristice. Tohle všechno šlo tenkrát mimo mě, neboť co mě zajímalo nejvíc, byli formeláci Ferda a Ferda. Po shlédnutí po delší době mi ten markantní rozdíl mezi tehdejším NSR a Československem docela vyrazil dech a docela se divím, že se komouši nebáli ohlasů od diváků, že by chtěli žít také v takovém přepychu :). Každopádně je to film pro celou rodinu, ve kterém má hlavní místo dětská fantazie. (09.07.2022)

Na 80. léta je to nadprůměr nejen ve scénáři, ale i ve zpracování. Spolupráce s Němci (natož těmi "západními") filmu jen prospěla. Oblečení postav, architektura města, zboží v obchodním domě... tohle všechno bylo u nás zjevením. A ve spojení s kvalitním příběhem má film co říct i dnes. Taky oceňuji, že se jedná o rodinný film, i já, dávno odrostlý, se u toho pořád bavím. (18.12.2009)