Poslední bitva

Je to hodně okatý "undergroundový art", ale mě tohle poselství vonělo. Takový francouzský Fallout v 80. letech (dokonce jsem pojal podezření, že Mark Morgan opsal jeden herní track od Erica Serry). Je velice zajímavé, jak nevídaný prostor pro divákovy fantazie a fantasmagorie vzniká drobným opomenutím mluveného slova. Jean Reno v roli burana přicmrndávače. Film možná nedotahuje všechny vyřknuté (nebo spíš vyobrazené) myšlenky a ke všemu začíná jako madmaxoidní béčko (mrdání nafukovací mařeny, vražda chlapa pro nějakou blbou součástku do homemade letadla, atd.), ale nějakou záhadou mě opravdu bavil. Bessonek umí. (29.12.2009)

Film se sice odehrává kdoví kdy, ale byl natočen v roce 1983, a tak, nutno říci výhradně díky příšerné hudbě Erica Serry, působí místy neskutečně osumdesátkově (což je s podivem vzhledem k datu natočení, ale já to fakt nesnáším). Le Dernier combat vlastně osciluje mezi artovou nudou a nevkusnou fraškou. Absence řeči na mě působila spíš nucenou snahou o experiment, ale budiž, to ještě beru. Beru, že je to svým způsobem zajímavý počin, ale jak moc se mi nelíbil! (28.06.2008)

Moc hezký film. Luc Besson se rozhodl svým nebohým divákům nudou provrtat díru do hlavy. Dlouho jsem neviděl nic, co by bylo tak strašně o ničem a u čeho by se mi chtělo permanentně spát. Ani se nechce věřit, že tentýž pán přišel po tomto selhání s celou řadou kvalitních snímků. Opravdu neskutečná píčovina, kde bylo špatně snad úplně všechno. S výjimkou Rena maximálně otravní herci. Naprosto dementní soundtracky, který vždy spolehlivě zazdil, když se ojediněle příjemně rozjížděla nějaká scénka. Také mě docela sralo, že snímek začal lehce dávat smysl až přibližně 30 minut před koncem. Do té doby to bylo bezcílné bloudění postav ve světě, kde nebylo bloudit kam. Ani na pár okamžiků jsem nedostal od režiséra pozvánku do děje. Celé to bylo tak strašně nezáživné, že jsem nevěděl kam se mám dívat. Všichni jsme byli mladí a plní blbých nápadů, takže tohle mladistvé selhání Bessonovi budiž odpuštěno. Každopádně odpad. Kdo se mnou nesouhlasí, tak je zřejmě bohužel píča a měl by se sebou něco dělat. Takhle umění rozhodně nevypadá. Takhle nevypadá ani pokus o umění. Tento blábol neměl nikdy vzniknout. (10.07.2018)

Luc Besson kdysi točíval úžasné filmy. Poslední bitva mezi ně sice nepatří, i tak je to film povedený, na celovečerní debut velmi precizně zvládnutý a hlavně plný neotřelých nápadů. Sice se jedná o sci-fi z postkatastrofického světa, námět a příběh jsou tak nějak úplně jinde, že film patří spíš někam do klubové sféry. Dost se mi líbila část ve filmu, kdy spolu žijí ti dva chlapíci (vlastně ani nelze říct kdo) a jak spolu tráví a zabíjí čas. Tady se Besson vyřádil. Velká část stopáže se odehrává v jediné zbořené budově, ale díky solidní kadenci zajímavých nápadů mi to nikdy ani nepřišlo a za režisérův největší úspěch považuji dokonalou kamufláž omezeného rozpočtu. Na druhou stranu, některé pasáže, hlavně závěr, mi přišly už tak nějak moc mimo realitu. Kéž by ještě dnes ale Besson alespoň takovéhle filmy, bylo by to fajn. (27.05.2013)

Zárodky jeho pozdější briliance už ve čtyřiadvacetiletém Bessonovi vidět byly, ale ve svém celovečerním debutu si tehdy ukousl až moc velké sousto. Dva roky po Mad Max 2 se nikoli nezajímavě snaží představit svou vlastní vizi špinavého postapokalyptického světa, kde lidé odění v hadry přežívají jako divoká zvířátka a jdou si navzájem po krku kvůli jakýmkoli zdrojům - a nejvíc kvůli kundě, samozřejmě. A přidává k tomu i trochu té francouzské poetiky, absurdity, a grotesky - ale co přidat zapomněl je příběh, který by tu celovečerní délku i utáhl. Takto mělo zůstat spíš jen u toho kraťasu. Aspoň že správně pochopil že lepší bude film natočit bez dialogů - jednak se to k tomu umírajícímu bizarnímu světu docela hodí, ale hlavně právě na dialozích toho dokáži amatérské filmové produkce obvykle nejvíc posrat. (16.01.2021)