Na západní frontě klid

Ani se nechce věřit, že něco takového vzniklo v roce 1930. Film je po technické stránce naprosto okouzlující a je mi naprostou záhadou proč jsem během jeho sledování 2x usnul. Román pana Remarquea kopíruje docela dobře. Zaznamenal jsem pouze několik odchylek, které sloužili určitě k urychlení děje a byly vítané. Ještě jednou musím zmínit technickou stránku, protože ta předčila i některé válečné filmy o 40 let mladší. Snad jediná výtka by mohla padnout na ozvučení filmu a nepříjemnou němčinu. Je však třeba přihlédnout k faktu, že zvuk ve filmech byl ve svých počátcích, takže tohle jsem ochoten prominout. Celkově film hodnotím lepšími 3*. (31.01.2013)

Kniha o tomto od Ericha Maria Remarqua ma počas štúdia na strednej škole nesmierne zaujala, silno ma zasiahla. Chcel som si teda pozrieť nejaký film o tomto a zistil som, že jeho spracovania sú dosť staré. Vybral som si radšej staršiu verziu z medzivojnového obdobia, ktoré si tú poslednú vojnu živo pamätalo a reálie boli dosť podobné. Na tento scenár to proste nešlo, aby to nudilo. Pre mňa je to aj istá tragikomédia, aj keď sa to neuvádza, ale počas filmu bolo veľa situácií, keď som nechápal, prečo tomu nedali aj zaradenie do tej kategórie, napríklad mimiky a gestá tomu do tejto oblasti pridávali. Lenže keď si spomeniem na správanie ľudí so starším dátumom narodenia, nereálne to nie je. Pre mňa to proste patrí medzi najlepšie vojnové filmy vôbec, akcia tu bola veľmi reálna, všetko veľmi skutočné. Dokonca som to videl v nemeckom jazyku s českými titulkami, takže to bol pre mňa zaujímavý zážitok, je to veľmi poučné. Ak si zistíte ako sa film vyrábal, kto tam hral, aká autenticita tam bola, koľko to stálo a pozriete sa hlavne na rok výroby, musíte skrátka dať klobúk dole. Ja som proti vojnám, proti ospravedlňovaniu zlých činov hlúposťami, ako to robili aj tu a vždy sa divím ak niekto chce ísť dobrovoľne do armády, tento film by som mu hneď pustil, respektíve odporučil knihu o tomto. Rešpekt! (09.11.2012)

Slavný příběh mladých chlapců, kteří se pod vlivem vlasteneckého řečnění svého učitele dobrovolně přihlásí do armády a záhy na frontě prožívají totální deziluzi, jsem četl asi v 16 letech. Jako pravděpodobně pro mnoho jiných i pro mě byl šokem, prvním náhledem na válku, odlišným od hrdinství a dětských her na vojáky. Filmové zpracování takto působí přesně jako kniha. Ukazuje hrůznost války z pohledu obyčejných vojáků, kteří nic nevědí o jejích politických či jiných vyšších příčinách, nebo se o ně nezajímají. Samo slovo "hrdina" ztrácí na bitevním poli smysl (alespoň ten, jaký má pro civilisty, kteří z tepla domova vidí válku v jejím celku a počítají, kolik mil ještě německé armádě zbývá, než dorazí k Paříži) - muži prvně vystavení dělostřelecké palbě se podělávají do kalhot, procházejí hysterickými záchvaty a zoufalstvím ze smrti nebo těžkých, bolestivých zranění kamarádů. Pozvolna se stávají otrlými a učí se, jak zvýšit svou šanci na přežití. Na několika místech je film trochu patetický, ve stylu třicátých let, ale mnohem méně, než jiné filmy z této doby, které jsem viděl. Technicky je film zvládnut výborně. Bitevní scény jsou nesmírně působivé, jako byste se sami ocitli mezi zákopy první světové války. Film nezvyšuje svou působivost výrazným zesílením zvuku v bojových sekvencích, ani v něm nejsou žádné explicitně šokující záběry např. vyhřezlých vnitřností, atd. Je nesmysl říkat, že film nezastaral (copak se dnes natáčí stejným způsobem jako na konci dvacátých let?), ale toto "zastarání" můj divácký zážitek vůbec nezasáhlo. Možná je naopak kladem, protože ukazuje reflexi války pár let po jejím konci. 9/10 (07.11.2005)

[7,5/10] (Universal Pictures) (Čb. /// Produkce: Carl Laemmle Jr. /// Scénář: Maxwell Anderson, Del Andrews, George Abbott /// Kamera: Arthur Edeson, Karl Freund /// Hudba: David Broekman, Sam Perry, Heinz Roemheld /// Oscar: Carl Laemmle Jr. (nejlepší film), Lewis Milestone (režie) /// Nominace na Oscara: George Abbott, Maxwell Anderson, Del Andrews (scénář), Arthur Edeson (kamera)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (02.02.2013)

Místy dílo doslovného a monologického pacifismu, který vede herce k jasně ohraničeným naléhavým promluvám na téma nesmyslnost války - ani zdaleka ale nedosahují efektu Remarquovy knihy, která není ani zdaleka tak formálně rétorická. Místy mistrovské dílo, které dovedně používá zkratky, srozumitelného symbolu a je naléhavé i beze slov. Závěrečná (dvoj)scéna patří k tomu nejlepšímu, co se v zákopech (nejen) Velké války zrodilo. Lew Ayres v roli Bäumera je bohužel značně teatrální, absolutním vrcholem filmu je Kat Louise Wollheima. Na svou dobu jistě udiví i svými masivními a poměrně sugestivními bojovými scénami (nelítostně "kosící" pohled kamery v "kulometných" scénách se mi vryl do paměti) - byť tam, kde si tvůrci vypomohli zrychlením, se z pohledu dneška blíží Milestonův film němé grotesce... Výborné dílo doby, která ještě věřila v naléhavost obrazu války a jeho čistě preventivní a humanistické funkci. (10.02.2012)