Europa '51
Europe '51
Europe '51
Režie:
Roberto RosselliniKamera:
Aldo TontiHudba:
Renzo RosselliniHrají:
Ingrid Bergman, Alexander Knox, Rossana Rory, Giulietta Masina, Antonio Pietrangeli, Ettore Giannini, Marcella Rovena, Carlo Hinterman, William Tubbs (více)Obsahy(1)
Dlouholetá fascinace Františkem z Asisi přivedla Roberta Rosselliniho k nápadu vytvořit film o člověku s povahou svatého a následně jej postavit do kontrastu s poválečnou Itálií. Ingrid Bergman si tak mohla zahrát roli Irene, která se po rodinné tragedii snaží vzpamatovat tím, že pomáhá potřebným lidem z chudinských čtvrtí. Protože ale doma tráví míň a míň času, v jejím manželovi začne vzrůstat podezření, a poté, co se Irene pokusí pomoci chlapci, který se dopustil krádeže, se do věci vloží i policie. Je nastolena otázka, zda člověk s takovou povahou vůbec může žít v moderním světě. (Morien)
(více)Recenze (18)
Ingrid Bergman si príliš so svojim manželom nerozumela, ako po osobnostnej stránke, tak po umeleckej. O Európe 51 to našťastie neplatí. V neorealistickom príbehu hraje Ingrid ztelesnené dobro, sväticu, paradoxne v dobe, keď ju za jej opustenie manžela a svatbu s Rosselinim prestali považovať za sväticu v Hollywoode. Pekná irónia. Pokiaľ film vo svojej dobe pokladá otázku, či je možná takáto obetavá sebarealizácia, v dnešnej dobe by bola odpoveď jasná. ()
"Darling, I think we'd rather change the subject, huh? Andre is slightly radical." "Oh, a socialist." "Worst than than that, I'm afraid." Film s humanistickým posolstvom, ktorý je veľmi ťažko zaraditeľný do nejakej škatuľky, keďže neustále mení svoj štýl. Je to v podstate melodráma, ale s etickým a spoločenským presahom - pojednáva o povahe dobra a zla a kritizuje spoločnosť (najmä buržoáziu), ktorá bráni základnému právu človeka na sebaurčenie. Film neobsahuje nič, čo by ma nejako iritovalo, ale ani nič, čo by ma zase uchvátilo (aj keď Ingrid Bergman k tomu nebola ďaleko). Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. "I think that's exactly what causes all the evil in this world, this necessity we feel to change people. We should improve their nature. Who are we to dare to change them. God made them as they are." ()
Radikálna premena ústrednej postavy z dominantnej boháčky na doslova sväticu bohatú už len dušou, je pomerne reálne podaná. A to vďaka skvelému hereckému výkonu Ingrid Bergman. Film ako celok mi však pripadá, ako keby sa džbán poskladal z črepov viacerých typov tejto nádoby. Nieje kompaktný a nieje dejom na diváka pútavý. Možno majstrovské dielo talianskej kinematografie, možno len mierne nadpriemerný kúsok svojho režiséra. ()
K Rosselliniho neorealistické hagiografii snad jen pár slov z jejích - ne nejzanedbatelnějších - pramenů: „To bude nový úsvit, nové slunce, které vyjde tam, kde to opotřebované zapadne, a přinese světlo těm, kteří žijí v temnotách a v nejistotě, místo onoho opotřebovaného slunce, které pro ně nezáří.“ (Dante) ()
Ani po rokoch nic moc socialna drama. Ingirid Bergman bola len lakadlom, aby sa divaci chytili. Kecy o svatom Farntiskovi z Assissi /1180 - 1240/ ma tiez neujali, lebo to boli kecy v kleci. Retronuda. Rosseliniho najlepsie filmy ostavaju Germania Anno Zero 1948 a este i Paisa 1946 s vybornou Giulettou Masinou. 50 % ()
Reklama