Milda

Je celkem obdivuhodne jak si Jakes i v tak pokrocilem veku jede to sve a zije ve vlastnim svete soudruhu. Jsem rad, ze do tohoto projektu vstoupil, nekolik zajimavych zaberu a myslenek se zde najde. Jeho rozcilovani se nad neprijemnymi otazkami pusobi az usmevne. Ale jde videt, ze je kovanym komunistou, ktery v politice nebyl pro penize, ale z presvedceni. (01.07.2018)

Popravdě řečeno docela obdivuji odvahu režiséra Pavla Křemena a samozřejmě i hlavního protagonisty tohoto "díla" Milouše Jakeše, že jsou vůbec schopni s tímto dokumentem předstoupit před diváckou obec. Vystupování a hlavně způsob myšlení p. Jakeše mě pouze utvrzuje v tom, že tento člověk má skutečně hroší kůži, který neustoupil ani o píď od ideálů své domovské komunistické strany. Na jednu stranu mu to však slouží ke cti, že bezprostředně po sametovém převratu se z vysoké politiky stáhl a nebyl politickým turistou stejně jako celá řada jeho soukmenovců, které dnes můžeme vidět ve všech těch pseudo demokratických politických stranách počínaje ODS, ČSSD, KDU-ČSL, ANO a celé řadě dalších. Na konci osmdesátých let již bylo evidentní, že bývalý režim tzv. "mele z posledního" i s ohledem na skutečnost, že jsme v čele naší země měli takovou reprezentaci v podobě p. Jakeše, jehož znalosti a celkový rozhled ve všech oblastech společenského dění byl vskutku hodný obdivu. Vzhledem k tomu, jak se choval místy až agresivně, když se ho režisér zeptal na citlivá témata např. z období 50 .let. a vykonstruovaných politických procesů, jen potvrzuje, jak byl tomu zločineckému systému neochvějně oddán. (16.05.2018)

Zajímavé svědectví o tom, kdo nám tenkrát vládl. Jakeš byl opravdu nejspíš jiný než většina jeho souputníků, tenkrát idealističtější, dnes zatvrzelejší. Asketický vyznavač švestkových knedlíků, který se sice nebojí konfrontace, ovšem tváří v tvář konkrétním argumentům jeho rétorika dostává povážlivé trhliny. Pavel Křemen vytvořil Jakešův portrét, do něhož sice aktivně vstupuje, ale zcela logicky se snaží protagonistu dostat do situací a rozhovorů, jež nám poodhalí, na koho se ve skutečnosti díváme. Na muže, ztělesňujícího pořekadlo, že když se kácí les, létají třísky. Komunistický utilitarismus v praxi! Záběry z několikaletého natáčení jsou doplněny archivními materiály a i díky rozumné stopáži pohled na téměř stoletého staříka nenudí. Kvalitní dokument a poctivé vykreslení jedné výrazné figury, která do určité míry symbolizuje jednu epochu. (31.10.2017)

Velmi velmi zajímavý dokument o Milouši Jakešovi - zatvrzelém starém komunistovi, který jen utvrzuje člověka v tom, že rok 1989 a jeho události byly jedině správné. Tedy, ne že bych o tom nebyl naprosto stoprocentně přesvědčen i bez shlédnutí tohoto dokumentu. Nejvtipnější mi přišel názor Jakešova mladého pravnuka, který dostává v dokumentu určitý minimální prostor a říká, že "děda je vcelku dobrý člověk ale ta doba, kterou reprezentuje, mi vůbec není sympatická a nikdy bych ji už nevracel" - no, alespoň někdo u Jakešů má rozum. :-) (21.12.2019)

Milda byl a je v podstatě jednoduchý člověk, současně ale velmi cílevědomý a pracovitý. Druhým jeho rysem je přesvědčení o tom, že to, co dělal, bylo v zásadě v pořádku ("ano, staly se chyby, řekl bych, ale v zásadě to bylo dobré, lidi byli šťastní, nebylo 700 tisíc nezaměstnaných"). Dalším rysem je naprosto chybějící smysl pro humor. Což mě úplně rozesmálo třeba ve chvíli, kdy s vážnou tváří vypráví, jak vedení KSČ tancovalo na oslavách - "muži s muži, ale lidové, národní tance. Ne třeba valčík, nebo třeba tango". Jako pohled na život starce, který byl chvíli nejmocnějším mužem v zemi, je to fakt zajímavé. Co filmu strašně škodí, je aktivistický režisér, který se snaží Jakeše neustále někam manipulovat a tlačit. A sám Milda to cítí a poměrně úspěšně se tomu brání. Autor měl být víc pozorovatelem nebo nechat Mildu, aby se rozpovídal a zamýšlel sám. A právě za tohle jsem dal hodnocení o dost dolů. (28.11.2019)