Režie:
Max BarbakowScénář:
Andy SiaraKamera:
Quyen TranHudba:
Matthew ComptonHrají:
Andy Samberg, Cristin Milioti, J.K. Simmons, Peter Gallagher, Meredith Hagner, Camila Mendes, Tyler Hoechlin, Chris Pang, Jacqueline Obradors, June Squibb (více)Obsahy(2)
Bezstarostný pohodář Nyles (Andy Samberg) se na opulentní kalifornské svatbě kouše nudou. Stejně jako nevázaná a mírně cynická sestra nevěsty Sarah (Cristin Milioti). Když spolu uvíznou v časové smyčce a prožívají ten samý svatební den znovu a znovu, hledají způsoby, jak se zabavit, nebo alespoň nezbláznit. Ať udělají cokoliv, ráno neponesou žádné následky, a tak postupně ztrácejí veškeré zábrany... Chytrá i ztřeštěná letní komedie vás rozesměje nahlas a zároveň vám připomene, že i když zdánlivě na ničem nezáleží, stojí za to zachovat si aspoň trochu lidskosti a lásky. (Aerofilms)
(více)Videa (1)
Recenze (324)
Čekala jsem víc. Aby se to jen vzdáleně dalo připodobnit k Hromnicím, muselo by to být lépe obsazeno, lépe zahráno, lépe napsáno, určité pasáže fajn byly, však poskrovnu. Otravovala jsem se celou dobu, přitom skutečné peklo přišlo až při projekci následující hrůzy s názvem Ta druhá. Dvě slabé záležitosti, tato sice výrazně vkusnější, no ale já se ptám: kam se nám poděly všechny sympatické a pohledné bytosti? Teskním po mladinké Cameron Diaz, Meg Ryan, Andie McDowell, Heleně Bonham Carter a všech dalších bystrých, zábavných, fotogenických divách filmového plátna. ()
Tak Palm Springs prý osvěžilo svůj žánr stejně jako se to kdysi podařilo Zombielandu. Já vám nevím. Poučení z opakovaného krizového vývoje je opravdu dost přebraný koncept a já rozhodně nemám pocit, že se tady z časokonopné smyčky podařilo vyklouznout (obzvláště, když nohy stoličky byly naříznuté zbytečnou vulgaritou a držením se mustru romantických komedií). Trochu jsem si připadal jak Monk, když ho dítě drtilo hádankou v letadle: „Zas a Znova jeli spolu na člunu. Zas vypadl. Kdo na člunu zůstal? - „Znova.“ - „Zas a Znova jeli spolu na člunu…“ ()
příjemný film,do kterého je ideální jít ve chvíli,kdy o něm divák vůbec nic neví.Já o něm nic nevěděl a byl jsem nakonec poměrně příjemně překvapen tím,že jde o kousek který si hraje s časovou smyčkou.Není to sice nijak přehnaně originální a už tu byly i lepší zpracování,ale díky sympatickým hrdinům a nevtíravému humoru je to nakonec fajn zábava na deštivé odpoledne...70% ()
Tenhle nápad bude vždycky aspoň trochu cool, herci jsou fajn (J. K. víc než to), má to pár hezky vyřešených scén... ale jinak už je to trochu mělký bazének. Chybí tomu svižnější tempo, punch, příjemně to plyne, ale vlastně to nikdy úplně nekopne. Hodně tomu svazují nohy proslovy a to, že když má film zabrat, spíš tak opatrně ukročí. Nakonec je to taková celkem solid absurdní romance, která ale v prostoru, kde už operovala spousta filmů, spíš tak rozpačitě pokukuje kolem sebe a hledá něco, co tu ještě nebylo. A nenachází. ()
Dojmy skor rozpacite, velka laska on a ona, spolu robia kadejake voloviny a kraviny. Taka oddychovka reziser tymto len debutoval, a to zdaleka vidno. Hodne scen je amatersky natocenych - to nie je zle, to len konstatujem fakty, kazdy niekedy zacinal a rezsier tiez musi zbierat prax. Humor dost drhne, smial som sa malo. Reziser zabudol na to, ze s humorom treba opatrne narabat, je to nadoba krehka, staci malo a rozbije sa : 60 % ()
Galerie (16)
Zajímavosti (20)
- Andy Samberg (Nyles) přiznal, že pro film bylo napsáno a i natočeno několik různých konců. Na soukromých promítáních pro rodinu a přátele byla prý vybrána ta verze, která se všem líbila nejvíce. (TaNya_)
- Sarah (Cristin Milioti) přijde s nápadem, jak se ze smyčky dostat ven – odpálí v portálu kozu trhavinou, druhý den nemůže kozu najít (zmizí). Sarah s Nylesem (Andy Samberg) se tedy rozhodnou udělat to samé (stejně jako koza zmizí do jiné reality). Na konci filmu si ale můžeme všimnout, že Roy (který ve smyčce zůstal) mluví s Nylesem, který si sice nic nepamatuje, ale neměl by v Royově realitě existovat. (Eflyax)
- Režisér Max Barbakow a scenárista Andy Siara prišli s konceptom filmu ešte ako študenti Amerického filmového inštitútu (okolo roku 2010), „s rovnakým pohľadom na jungovské filozofické myšlienky a pragmatický význam napísania nízkorozpočtového filmu, ktorý by sa dal ľahko vyrobiť“. (Arsenal83)
Reklama