Kočičky

Když nejde Francie k Senegalu, musí Senegal do Francie. Taxem si konečně pustil to drsné a ukrutně skandální pedofilní porno. Oblékl jsem si na zcela nahého pederasta svůj šik šedý baloňák se zaschlými sqrnami od jogurtu, z něhož mi tak seksy vyčuhují křivé, chlupaté, sýrově bílé holeně, nageloval přehazovačku, připnul kolárek, připravil si pěkně bandu papírových kapesníčků, na pozadí ohulil Dádu, obložil se Bárbinama a … Kurva, ani nedrnknul! Žádné děti se tam totiž nakonec neprcaly, jen nějaká parazitická černá huba natočila vcelku děsivé sociální drama o tom, jak degenerativním internetem vypláchlé jedenáctileté bílé socky pod starostlivou výchovnou péčí a s genetickou výbavou všech těch uklízeček, pásových dělnic, štětek, kopáčů, řidičů hovnocuců, nekvalifikovaných pracákovců a narkomanů, co je zplodili, kazí jedenáctileté negerské socky pod starostlivou péčí islámu a s genetickou výbavou všech těch udržovaček ohně, multimanželek, závodních hlavonosiček, vyhrabávaček kořínků, pasáků koz a děvek, bývalých dětských vojáků, profesionálních žvýkalů a distributorů katy a vysokou školou subsaharského života převzdělaných pobíračů sociálních podpor. A v té multikulturní válce nakonec spravedlivě zvítězí mohamedánský vesnický dril nad nechutnou zkažeností západní civilizace, kdy si hlavní pičinka, urvaná z muslimského řetězu a urputně se snažící být francouzštější než francouzská spodina, uvědomí, že ač by ve své zemi byla už v devíti vdaná a prcaná nějakým stoletým kmenovým náčelníkem, pasákem či majitelem největšího stáda velbloudů, tak v jedenácti ještě až tolik netouží vydělávat si profesionálním kroucením prasečí prdele jako Kardašianky ani ukazovat na internetách kundu, chce být vlastně ještě chvíli islámem vyplachované dítě a nechat se vyměnit za krávu až třeba ve čtrnácti. Poměrně silný a vcelku nestranný matroš, z něhož vyplývá hrozivý fuckt, že pro kulturní zkázu je v podstatě úplně jedno, jestli si tu necháme přemnožit bílé vypatlance nebo si sem naimportujeme nějaké ty afroškrkavky. Každopádně považovat za propagaci pedofilie pár nakrucujících se zmalovaných jedenáctek v pitkáčích může snad jen šosácký konzervant či náboženský fundamentalista, co se v létě v Evropě nikdy neprošel po venku. (21.10.2020)

Reálne by som asi rating posunul o jeden stupeň nižšie, ale "Mignonnes" si už užil svoje. Bol som zvedavý o čom je tento vysoko kontroverzný film, ktorý rozpútal obrovskú diskusiu. Tak som si dnes sadol pred televíziu, pozrel si ho a vnútorne som nenadobudol pocit, že by sa snažila Maimouna Doucouré o tvorbu detskej pornografie. Dokopy na filme nič pornografické podľa mňa nie je. Tým však nechcem tvrdiť, že to nie je nepríjemné na pozeranie. Všetko čo chce film povedať je podľa mňa povedané už na začiatku, keď vidíme dievčatá tancovať prvýkrát. V podstate to hovorí všetko čo film potrebuje. No reálne sa potom viac a viac ukazuje, ako Amy posúva svoje hranice, ako je ochotná zájsť ďalej než je nutné a zbytočne začína byť film vysoko nepríjemný. A nemyslím si, že to bolo nutné. Je tu pár scénok, ktoré sú podľa mňa trošku za čiarou, no na druhú stranu sa nebudem tváriť, že sa tieto veci v skutočnosti nedejú. Tváriť, že deti sú nevinné a nikdy nebudú robiť nič zlé je vysoko naivné a hlúpe. Deti vedia byť kruté. Nemajú problém kradnúť a rozhodne nemajú problém robiť si čo chcú. A pre mňa je zaujímavé sledovať ako sa Amy z veľmi utiahnutej moslimskej černošky postupne mení na veľmi arogantnú, agresívnu a dokonca by som si dovolil tvrdiť aj nebezpečnú. Nemyslím si, že režisérka mala posúvať hranice až tak ďaleko, no nebudem pred filmom zatvárať oči a tváriť sa, že to neexistuje. Film chcel niečo povedať, no potom na to zbytočne príliš tlačil. A viem si predstaviť, že to znechutilo veľké množstvo divákov. No otázne je pre mňa aj koľko ľudí, ktorí prilievali olej do ohňa ten film reálne videli a nemali len potrebu si do filmu kopnúť, lebo to robia na internete aj iní. Myslím si, že je to natočené kompetentne, má to svoje zaujímavé momentky, no autorka to nemala ťahať do takých extrémov. Svoju myšlienku nám ukázala už počas prvého tanca. Hodnotenie: B- (15.09.2020)

Jelikož kritika se tu většinou zaměřuje na hysterické konspirace o tom, jak Netflix propaguje prcání dětí, a nikoli na to, že si režisérka několika zbytečnými záběry jaxi podkopává premisu, usuzuju, že ten film nejspíš skoro nikdo neviděl. Asi když vidím, že evropská sexuální kultura může mít poněkud nechutný projevy, zdvořilá reakce je předstírat, že jsem si toho nevšim? (13.09.2020)

Člověku z toho není příjemně. Cuties jsou na mainstream cynicky přímé - a to je, proboha, dobře. Fathia Youssouf Abdillahi je v roli (roli?) jedenáctileté Amy úžasná. Snímek uvěřitelně, citlivě, nijak bulvárně a bez alibisticky konformizujících příkras (viz komentář kiddo) vyobrazuje chaos překotného období v dospívání dívky, jehož součástí je nutnost nově začít vnímat vlastní sexualitu a tělo. Z jedné strany je uvažování Amy o sobě samé (de)formované praxí konzervativnnějšího (?) islámu, tradicemi rodné země a navázanou dynamikou dění v rodině, na straně druhé "svobodomyslností" kultury nového domova, spolužačkami a spolužáky, a pro dítě příliš snadno dostupnými produkty populární kultury pro dospělé; konkrétně těmi, které jsou často prostoupeny vedle té svobodomyslností také toxickou a degradující estetizací, objektivizací a sexualizací ženského těla. Cuties ale zvládají otevirat více vrstev (viz komentář niethustry), za to díky. A kritika filmu se smrskla na konspirační žvatlání a čistý alibismus puritánského volání po slušnosti - LOL, miluju tenhle Szájer style. (04.12.2020)

Jedenáctileté holčičky nejsou andílci. Začíná jim puberta, začínají je zajímat kluci, mění se jim tělo, střídají nálady, pozorují se, blbnou, jsou agresivní, chtějí být dospělé a přitom si ještě hrají. Trochu se děsí toho, co nastává a jsou šíleně nejistý. A Amy k tomu má ještě pořádný balík starostí navrch. Přestěhovala se a v nové škole nikoho nezná, táta si ze Senegalu domů brzy přivede druhou manželku, takže budou žít všichni pohromadě. Máma se s tím snaží vyrovnat a tetička chce z Amy vychovat bohabojnou a poslušnou muslimskou ženu. Zatímco Amy kolem sebe vidí svět pestrého předměstí a partu holek, které nosí krátké sukně a tančí si. Není divu, že se jim chce Amy zalíbit, že chce patřit do party….. a že začne rebelovat. ______ Její vzpoura je stále drzejší, překročuje víc a víc pravidel. A ano, k té vzpouře patří i čím dál sexuálnější tanečky, které jsou pro jedenáctileté holčičky velmi nevhodné. Jenomže ony je tančí i ve skutečnosti. Malé holky chtějí být dospělé a zatímco před jednou/dvěma generacemi si mohly maximálně prohlížet decentní módní časopisy a občas mámě ukrást rtěnku, dneska jim stačí internet a najdou tam na pár kliknutí věci, o kterých si dřívější holčičky leda šeptaly pod peřinou a neměly představu, o čem vlastně. Dnešní slečny kliknou a mají to přímo před očima. Věci, kterým příliš nerozumí, jen matně tuší, ale jasně vidí, že tohle se líbí, že za tohle můžou získat hodně lajků a tak napodobují právě i svíjení se, nastavování a kroucení se. _____ Tenhle film je o dospívání, samotě, touze zapadnout a předčasné sexualizaci způsobené tím, že je všudypřítomná. A malé holčičky před ní už nikdy nikdo neochrání. Závěrečná scéna je sice nadějná, jako návrat do dětství, ale je jen pomíjivá, vzhledem k tomu, co jí předcházelo a co nutně musí následovat. _______ Taneční scény snímku jsou opravdu nepříjemné, ale ony jsou tak i zobrazené, ve finální scéně se publiku většinou taky nelíbí, je šokované a odvrací se. Dívky hrají dobře a umí se i hýbat. Jedinou a to velmi vážnou výhradu mám, že měly být herečky starší než postavy, které hrály. Jedenáctiletá holka si sama fakt nedokáže dobře zvážit, co to pro ni obnáší hrát v takovém filmu a neumí zhodnotit, jak se na to bude dívat za pár let. Nebo, jak ji to ovlivní. SHNRUTÍ: Stát se záměrně sexuálním objektem, aniž bys věděla, o co vlastně jde. P. S. Sakra, a co Jasmine?! /můj film č. 6900/ (18.09.2020)