David Attenborough: Život na naší planetě

Silný dokument o tom, jak si ničíme vlastní planetu s mnohdy překrásnými záběry zvířat. Ale jak můžu já jako jednotlivec zabránit ničení pralesů, hubení ohrožených druhů zvířat, lovu velryb, nesmyslných válek apod? Tento snímek by neměl uniknout všem milovníkům divoké přírody, které nám k roku 2020 zbývá jen 35%!!! (07.11.2020)

Tohle je opravdu třeba vidět. A měl by to vidět každý jedinec na naší planetě. Už dlouhou dobu se zavírají oči nad ekologickými problémy a až moc lidí ignoruje fakt, že s takovou již brzy nebude naše planeta pro lidstvo obyvatelná. A protože je to problém plíživý, který v našem moderním životě nemáme v jednom kuse před očima, až moc snadno zapomínáme, že vyřešení tohoto problému by pro nás všechny měla být nejvyšší priorita. Že opravdu není nic důležitějšího. A je třeba jednat okamžitě. Svým způsobem mě svědectví Davida Attenborougha šokovalo i přesto, že jsem o většině z toho věděla. Zaprvé proto, že jsem si uvědomila, že vyřešení tohoto problému nemusí být tak nedosažitelné, těžké a nerealistické, jak se často ve společnosti vykládá (ano, jsou to nejspíš jen výmluvy, protože se nikomu nechce přikročit ke změnám). Dokonce není ani nutné opustit moderní styl života (Jak Attenborough říká, je pouze třeba učinit některá "moudrá" rozhodnutí a život tomu přizpůsobit). Život by se sice trochu změnil, bylo by dejme tomu nutné více přejít na rostlinnou stravu, ale čím víc bychom dali prostor "přírodě", tím víc by nám to příroda vracela. A tak není žádná řeč o životě "v nedostatku", právě naopak. Příroda má pro nás všechny dostatek zdrojů. Jen jim musíme dát prostor a využívat je moudře. Další věc, která mě šokovala, byly všechny ty detaily, které dal Attenborough krásně do souvislostí. Poprvé v životě mi třeba docvakl fakt, co to vlastně znamená, když využíváme "fosilní paliva" - že to opravdu znamená, že pálíme všechny ty dávné "fosílie". Pálíme mrtvá těla někdejšího života proto, abychom měli rychlý a efektivní přísun energie, ale reálně si pod sebou jen kopeme vlastní hrob. Je to hrůzný a zvrácený paradox. Vidět to všechno, co nám Attenborough v tomto dokumentu předkládá, dokáže opravdu člověka rozplakat. Ale co teď? Povzdechnout si a znovu jen mávnout nad tím vším rukou? Člověka chtě nechtě napadne myšlenka "co já s tím zmůžu?". Ano, bylo by určitě mnohem rychlejší, kdyby lidé ve vládě a všichni, kteří jsou na rozhodujících a zásadních pozicích, sami přikročili k oněm důležitým ekologickým rozhodnutím. Ale sami od sebe to nejspíš neudělají, dokud nepocítí tlak společnosti. Takže ve výsledku je toto rozhodnutí opravdu na každém z nás, na každém jednotlivci. Jak se říká v Atlase mraků: Můj život je možná jen kapka vody v moři, ale co jiného je moře než velká spousta kapek? Každý z nás má příležitost a potenciál pomoct životnímu prostředí a zároveň šířit tuto osvětu mezi ostatní lidi. Pokud se nám podaří tento záměr dostatečně rozšířit a vnímání společnosti se tím obrátí, pak ani vlády jednotlivých zemí nebo podniky ve vedoucích pozicích nebudou moci věc ignorovat, protože jsou to právě oni, kdo odpovídá na přání a potřeby společnosti. Stejně jako trh se vždy přizpůsobuje poptávce. Takže je to přesně tak - je nutné začít u sebe a nečekat, až se zázračně problém vyřeší sám. Cesta okolo není. ~(5,0★)~ (16.10.2020)

Funguje to skvěle ve všech rovinách. Funguje to jako přírodovědecký dokument s krásnou vizuální stránkou, funguje to jako životopisné dílo jednoho významného přírodovědce a dokumentaristy a hlavně to funguje jako závažné a alarmující svědectví jednoho moudrého muže, který zasvětil celý svůj život pozorováním a zkoumáním přírody. Tohle by měl vidět každý a každý by si z toho měl něco vzít. Jinak bude život našich dětí velmi, velmi smutný... (11.10.2020)

Jisté je jedno: David Attenborough je frajer. Ve svých 93 letech disponuje nejenom velmi bystrou myslí, ale především by si mohl říct, že už to má za pár a že na nás peče. Místo toho vytvoří dokument, který je mnohem přesvědčivější než libovolné alarmující pokusy z poslední doby (za všechny třeba Before the Flood). Čím to? Především tím, že je dokument postavený coby svědectví jeho života. A přiznejme si, nikdo není povolanější pozorovatel než člověk, který sledoval úbytek divočiny tolik dekád. Nikdo si u tohohle dokumentu nemůže namlouvat, že jde o dílo kancelářského aktivisty, který si přečetl pár knížek a od stolu pronáší nějaká univerzální moudra. Proto je i pro lidi s nulovým zájmem o environmentální problematiku tenhle film odmítnout. Patřím k těm, kteří se z dokumentu nedozvěděli informačně nic nového, ale přesto jsem hrozně rád, že jsem ho viděl. Protože vědět a být svědkem jsou rozdílné věci - a naléhavá svědectví jako je tohle teď potřebujeme jako pes drbání. (08.11.2020)

Celoživotní svědectví o přírodě Davida Attenborougha se může chlubit zejména svou naléhavostí. Pro zasvěceného diváka nepřinese mnoho nového, avšak i známé skutečnosti docela zdařile shrnuje. Emocionální tlak vypravěče je pro mě osobně na hranici toho, co považuju za (ne)příjemné, chápu však, že pro oslovení mainstreamu je toto asi nejlepší způsob. 8/10 (28.10.2020)