La Bonne Épouse
Ako byť dobrou ženou
How to Be a Good Wife
Režie:
Martin ProvostScénář:
Martin ProvostHudba:
Grégoire HetzelHrají:
Juliette Binoche, Yolande Moreau, Noémie Lvovsky, Edouard Baer, François Berléand, Anamaria Vartolomei, Lily Taïeb, Armelle, Élise Girard, Julien Sibre (více)Obsahy(1)
Příběh filmu se odehrává na sklonku 60. let minulého století na poklidném francouzském pohraničním maloměstě. Paulette (Juliette Binoche) a její manžel Robert (François Berléand) s pomocí výstřední Gilberte (Yolande Moreau) a přísné jeptišky Marie-Thérèse (Noémie Lvovsky) zde již řadu let provozují speciální soukromou školu pro dospívající dívky. Cílem výuky je vychovat z dívek dokonalé manželky připravené ve všech směrech oddaně sloužit svým drahým manželům. Po Robertově náhlém odchodu z tohoto světa však Paulette mimo jiné zjistí, že škola stojí na pokraji bankrotu a tak musí poněkud nečekaně převzít zodpovědnost za její udržení. Paulette, která vždy byla přesně v duchu jejich školy svému muži vzornou ženou, se při jednání v bance nečekaně setkává s Andrém, svou první láskou. Díky tomuto setkání překvapivě zažije svůj první orgasmus. Nové zážitky, zkušenosti a nečekaná dobrodružství začínají nahlodávat její víru v tradiční rodinné uspořádání, k němuž dívky ve škole vedou. Navíc začínají být poněkud jiné i jejich studentky. Přemýšlí o osobní svobodě, nezávislosti a dokonce mají i vlastní názory a cíle. V této situaci se celá škola připravuje na důležitou účast ve velké celostátní televizní soutěži zaměřené na dokonalé řízení chodu domácnosti, kvůli níž je čeká cesta do Paříže. Tam právě propukají velké studentské bouře, které navždy změní celou Francii. (Cinemart)
(více)Videa (4)
Recenze (21)
Jak býti dobrou ženou je onen druh filmu, jehož drobné vtipné nuance pochopí a uvidí především ženy. Oč překvapivější pak je, že scénář napsal muž. Poetika i skvělé narážky na ženské stereotypy a předpoklady toho, jaká by měla žena být a co splňovat, jsou dnes aktuálnější než kdy jindy. Provost skvěle s nadhledem vykresluje onu dobu, atmosféru i tento typ škol pro hospodyňky bez názoru s hlavou svěšenou, stejně jako silné ženské postavy, které toho mají už akorát dost. Provost film vede s lehkostí, nadhledem, pohodou a pomrkávním k moderní ženě a feminismu. Snad jen někdy poněkud ujede a některé mini příběhy nahlíží více z mužské představy o chování žen. Velká škoda, že konec je jaksi velice zvláštní a jeho groteskně šroubované vyznění jakoby neodpovídalo předchozímu. Dlužno také říct, že film je víc takovou pohlednicí z dávné doby než konzistentním vyprávěním.Každopádně se jedná o poměrně zdařilou jemnou komedii z Francie, která je takovým svěžím a lehkým nahlédnutím na období, které pro ženy nebylo zdaleka tak příznivé jako třeba dnes. Skvělá Juliette Binoche. 70% ()
V danej forme neškodná jednohubka, ktorá v sebe mala viac, čo nakoniec ukáže. Výchova budúcich manželiek stroskotá v tom, že ani vychovávatelia nie sú nevinné baránky. Ale to „paradoxne“ nevadí, filmu to prospeje. Pozornosť, venovaná jednotlivým postavám, hlavne tým mladým slečnám, nie vždy je dostatočná (zachytenie začínajúceho lesbického vzťahu medzi dvoma mladými slečnami je povrchná). Posledných tridsať minút spíš odzrkadľuje bezradnosť režiséra, avšak kvôli záverečnému uvoľnenému tancu sa prikláňam k „trojici hviezdičiek.“ Juliette Binoche je stále božská! Osobné hodnotenie: 71% (***) ()
Na první pohled je to okouzlující nostalgický satirický výlet, který seje semena vzpoury. Ne perfektně vystavěný, ale s několika zapamatovatelnými postavami. Všichni podávají svůj maximální výkon v čele s Juliettou Binochetovou, která má pěkný šatník. Režie není dokonalá, některé dějové linky nejsou moc smysluplné, nebo nemají dost času, aby byly rozvinuty. Je to pěkně barevné. Nepřináší to nic jiného než mírnou zábavu o emancipaci. Přeměňuje zastaralé genderové stereotypy do feel-good parodie ("dobrá manželka je nesobecká, chápající a v dobré náladě", "stane se z vás splněný sen všech mužů"). Děj situován na konec šedesátých let nám ukazuje zcela jiný svět. Odlišný pro muže, ženy a páry. Když se na to podívají mladí lidé, mohou třást hlavami a smát se, jak je to zpátečnické. ()
Film sa snaží ukázať aký odporný je ten konzervativizmus, že mať rodinu znamená, že žena ju slúžka, že to všetko, čo sme tu tisíce rokov žili je zlé, že dosť bolo mužov, lebo oni sú pokrytci, nikdy nič nerobili a ženy vždy len ponižovali. Jediný sympatický muž v tomto filme je prezentovaný ako chlap podvádzajúci svoju manželku. A víťazne tak povstáva feminizmus, ktorý sa opäť čiastočne prezentuje ako lesbizmus. Dnes je už fakt problém čo i len náhodne nájsť film, kde by sa toto nepropagovalo. Búranie stereotypov znamená totiž vytváranie nových – kresťanstvo je zlé, konzervativizmus je zlý, tradície sú zlé, bieli ľudia sú zlí, hetero muži sú zlí, naopak homosexualita je dobrá, feminizmus je dobrý, imigranti sú dobrí, rasové menšiny a paradoxne aj islam je dobrý. Nové stereotypy, ktoré vedú civilizáciu presne tam, kam priviedli aj slávnu Rímsku ríšu. A tá vieme ako skončila. ()
Odpověď ředitelky dívčího výchovného ústavu na otázku Jak býti dobrou ženou, La Bonne Épouse, přinejmenším v Alsasku v minulých šedesátých letech, byla tehdy podle též režírujícího Martina Provosta tradiční. Jenže francouzský revoluční rok ukázal, že nastupující generace už o tradiční odpověď nestojí. Aby se publikum z téhle rány vůbec zotavilo, ukáže se mu ředitelka čerstvě ovdovělá, čerstvě emancipovaná, čerstvě podle poslední módy oblečená, do nezrezivělé staré lásky čerstvě zamilovaná a hbitě tančící. Škoda, že scénář neukázal, jakou odpověď na stejnou otázku dávaly dívkám ředitelky výchovných ústavů, když tanec a revoluce skončily. Přinejmenším v Alsasku. P.S. To jsou řádky o příběhu, ne o filmu z něj. https://www.macguffin.cz/ ()
Reklama