Strážný anděl vrahů

Zrovna dneska jsme se bavili, jak by se dalo jet do Kolumbie, a já si pustím tohle. A ačkoliv mi něco říká, že ona kolumbijská intelektuální variace průměrného let's-playe GTA není dokumentárním pohledem do prostředí post-escobarského Medellínu, tudíž lze dokonce i doufat, že už to tam tak divokým nebude, ale primárně životním svědectvím spisovatele- Luis Fernando Vallejo Rendón - který pokud nezachytil pozitivistická fakta, tak hmatatelný chaos jeho pohnuté doby zcela určitě. Knížní předlohu La virgen de los sicarios jsem sice neměl možnost přečíst celou, ale po shlédnutí mě začala lákat o to víc. Třeba bych se více vžil do nostalgie stárnoucího spisovatele Fernanda, třeba by mě zdánlivě nahodilá úmrtí ve filmech dávala větší smysl a třeba bych si užíval sympatické prostředí homosexuálního společenství v Kolumbii. Životní filosofie Fernanda, coby (snad) alter-ega původního autora, je krutě povznášející, hlášky o tom, jak čeká na smrt, přesvědčování staré paní, že vrahové utekli támhle; nebo to, jak záleží, pokud má rád ženy - má rád ty, které mají malé bratříčky. Neskutečně silný je ovšem vztah sicariů ke křesťanské víře, respektive k titulní Panně Marii. Silná úcta k Bohu skloubené s bezcitným pácháním zločinů a absurdními pověrami (svěcené kulky zapečené v chlebu, který je pokropen vodou svěcenou). Z pohledu dnešní doby je pak trochu vtipné, jak se velká studia předhání v tom, kdo více vyjde vstříc Ukrajině nebo homosexuálům jen proto, aby na to čeští dezoláti mohli nadávat; a oni tu Kolumbijci (i jiní pochopitelně) natočili takový woke film již před dvaceti lety. (07.11.2022)

Humus!! Mam šílenou smůlu na filmy o homosexuálech a pedofilech. Měl bych s tim něco dělat, jestli to půjde takto dál, nebudu moct celý den jíst, abych pak zvracením neztrávil zbytek dne... Fakt tragédie to co se natáčí za kolosální nesmysli. Jestli si budu moct vybrat mez tímhle a rodinými pouty, stanou se pouta můj každodenní chleba, protože sledovat starého chlapa s malým klukem v hotelu pro prostitutky a ty jejich nechutný kecy. Fakt ne to je na mě moc. Celá atmosféra, celý film všechno se tváří tolik uměle a "vytvořeně" až to celé přechází v čistou prázdnotu děje i pochopitelnosti. (11.03.2005)

Možná, že toto hodnocení a komentář budou vůči filmu sprosté, ale já to prostě vidím takhle. Film si sebou nese vážné poselství. Nese poselství všem, aby viděli jak to dnes vypadá v Kolumbii. Při narození přijde ke kolébce po sudičkách ještě zbrojíř a dá dítěti do rukou pistoli. Jenže toto poselství se naprosto míjí účinkem díky neskutečně tupému zpracování. Když začnu scénářem, tak mi bylo po půl hodině jasné, jak to dopadne. Režisérovo zpracování je na facku. Tolik NUDY v jednom filmu jsem už dlouho nezažil. Film je bez jakéhokoliv emočního náboje. Každá scéna mě nechala naprosto chladným. Jak ty úsměvné (vyhození hi-fi věže z okna), tak i ty ne zrovna úsměvné (jedna mrtvola vedle druhé). Připadal jsem si, jako by mě někdo posadil před televizi a nechal mě sledovat sled obrázků a zakázal mi přitom, abych se pousmál, zatnul zuby nebo pěst. Nechápu kam tímto režisér mířil. Častěji jsem sledoval hodinky než film. Po dvou vteřinách mě praštil do očí obraz filmu. Toto snesu ve TV filmech, které vysílá ČT v neděli večer. Použití digitální kamery přidává většině filmů na auteticitě, ale tady film sráží k zemi ještě víc. Když už tedy takhle, tak proč se film nenesl v dokumentárním stylu. Proč se za každou cenu snaží o filmovou nestrannost. Ty rádoby cool natočené přestřelky mi jenom nechutně zvedly žluč. Tento film je dost těžce o tom, jak se k němu divák postaví. Jedni jej mohou vnímat jako "něco jiného". Rozhodně netvrdím, že je film špatný, ale pro takovýto vypravěčský styl já prostě nemám pochopení. (15.02.2005)

Vizuální zpracování snímku ve stylu jihoamerických telenovel mně ze začátku málem odradilo. Nicméně, syrovost, bezprostřednost a cynická brutalita většiny postav ve filmu mně donutila sledovat až do konce. Prostředí městských "teenage" gangů, které se navzájem stříleji jak na běžícím páse, všudypřítomná chlapecká prostituce, cynismus a naprosto převrácené hodnoty, kdy je schopen hrdina za den postřílet pět lidí a na druhou stranu se neodváží ukončit život trpícího zvířete. (15.02.2005)

Každý jen zobecnuje, vsichni se jenom divají na nejsvrchnejsí část filmu, kterou kdejaký vseumel pojmenovává „film o tom, jak to vypadá v Kolumbii“. Mnohým unikají konkrétní obrazy z filmu, postavy a tematika. Tím, že nekdo rekne „o tom, jak to vypadá v Kolumbii“ vyjadřuje, jak málo film pochopil. Můžeme tam totiž najít mnoho dalsích pribehu. napriklad ten o nenaplnené touze po lásce v pripade spisovatele Fernanda. Jeho cynismu, když si domu privede dalsího „milence?“. Pribeh o pomíjivosti lidského života, základních hodnotách zivota, kontrastu mezi názory dvou odlišných světů, na kterém je založen celý film, o naivních predstavách a zidealizované podobě lásky, .... a v neposlední řadě také o zobrazení kriminality mládeze :) I když o tom to asi fakt nebylo, ponevadz to bylo natočeno an motivy autobiografické knihy Fernanda Valleja, a myslím ze tím asi tuto situaci rozpitvávat, to by radsi napsal sociologickou studii ... Chybou filmu je možná nějaké to klišé (že nezabije psa?), ale celkově bylo zpracování na vysoké úrovni, syrovost podání tematu, skandálnost (“vsichni sme buzny“) A i to, co se z toho dá vzít nejvíc, fakt, že zabíjení je někde na denním pořádků a zabíjí i „děti“ nabádá k zamyšlení, a film proto má čím oslovit. (16.02.2005)