Mafiáni

Jestliže Kmotr představoval výpověď o životě vznešených mafiánských bosů ve vší eleganci, pak Mafiáni vypráví o drsných gangsta z ulice, kteří se chtějí mít jak prasata v žitě, neberou si servítky a nezdráhají se někomu rozkopat držku za jakýkoli méně podařený vtípek. Po třetím zhlédnutí žasnu ještě víc než kdy dříve nad tím, jak elegantní a půvabné je Scorsese vyprávění. Jeho režie je jako malování obrazu - ladně prohání štětec po plátně, přičemž diváku se před očima rýsuje epická freska - dokonalý mistrovský celek, v němž má každá věta a každý detail své místo. Pro mě osobně je právě tento způsob vyprávění nejlepším argumentem, proč mám filmy mnohem raději než knihy. 10/10 (01.09.2008)

Soundtrack: 1. Rags To Riches - Tony Bennett [2:51] ,2. Sincerely - The Moonglows [3:08] ,3. Speedo - The Cadillacs [2:24] ,4. Stardust - Billy Ward & His Dominoes [3:14] ,5. Look In My Eyes - The Chantels [2:20] ,6. Life Is But A Dream - The Harptones [2:43] ,7. Remember (Walkin' In The Sand) - Shangri-Las [2:18] ,8. Baby I Love You - Aretha Franklin [2:38] ,9. Beyond The Sea - Bobby Darin [2:55] ,10. Sunshine Of Your Love - Cream [4:13] ,11. Mannish Boy - Muddy Waters [5:24] ,12. Layla (Piano Exit) - Derek And The Dominos [3:53], (19.05.2011)

Dokonalý portrét primitivismu a krutosti lidí, pasujících se do role polobohů, kteří rozhodují a o životě a smrti jiných. De Niro se svými našponovanými rameny a namachrovanou chůzí nemá chybu. Ray Liotta ve své jediné roli, na kterou může být pyšný. Joe Pesci si roli zabijáckého primitiva s úspěchem zopakoval o několik let později v Casinu. Mafiánská sága, kterou nevidět by byla velká chyba. (13.04.2003)

V zásadě velmi pohodový film o partě tvrdě pracujících chlapů. Jenom z něj (a z nich) běhá mráz po zádech. Scorsese díky svému citu pro detail a práci s herci dokáže pozornost diváka udržet u nikterak přehnaně dějového filmu po celé dvě a půl hodiny. Je fascinující sledovat, s jakou nenuceností se „přelévá“ jedna scéna do další. Zřejmě to není stav, kterého chtěl režisér primárně docílit, ale mám ohromnou radost. Z ďábelského Pesciho, který se s vámi buď zasměje, nebo vás zastřelí, z dlouhých (a nikoliv manýristických) kamerových jízd, z nečekaného zapojení songů a z vnitřních monologů vícero vypravěčů, z nezbytného morálního poselství v závěru, které nám není předhazováno jako psovi kost a ze spousty dalších věcí. Jasně, mohlo to být kratší, příběhovější a méně brutální (násilí je navíc často zmírňováno nějakým rušivým elementem, ať jde o humor, hudbu nebo voice over), ale při té natěšenosti na každou další finesu, se kterou se Scorsese vytasí, mě ani nenapadlo pohlédnout na hodinky. A nerad, velmi nerad jsem po skončení opouštěl hlavní hrdiny. Ty do morku kostí prohnilé parchanty. 90% Zajímavé komentáře: Pohrobek, Ajantis, Madison, Killer_The (26.08.2008)

Scorseseho rozmanitá tvorba pokračovala také v devadesátých letech. A znovu u toho byl Robert De Niro. Gangsterský žánr posunul mísením humoru, mužských rituálů a každodenního strachu zase k trochu dle mého „snesitelnější“ poloze. Legendární Martin Scorsese tak znovu ukázal, že patří k nejpreciznějším filmařům posledních třiceti let a opětovně prokazuje svůj jedinečný cit pro filmové vyjadřování. Svět organizovaného zločinu je v jeho podání až nezdravě přitažlivý, znovu upozorňuje na násilí a moc peněz, sedl mi protentokrát podstatně víc než třeba rozmáchlý gangsterský epos Tenkrát v Americe Sergia Leoneho, i když (a už vidím ty šklebící se grimasy) ani jiné Scorseseho gangsterské výlety mi moc radosti neudělaly (nejlépe mi tak z toho vychází třetí v řadě – Brian De Palma). Mozaika o tom, jak se newyorský gangsteřík vypracuje na mocného muže mafie, nicméně skutečně dýchá. Ďábelský Joe Pesci!! (12.11.2013)