Taxikář

Jednou přijde skutečnej déšť a smyje z ulice všechnu tu špínu. Špínu, hnus a strach. A taky hodně násilí. Jeden z nejstylovějších snímků, co znám, z nočních ulic New Yorku. Scorseseho pozoruhodná sonda, do duše válečného veterána, který trpí nespavostí, prožívá post-vietnamský syndrom a je pro něho čím dál těžší zařadit se zpátky do společnosti. Taxikář dýchá neopakovatelnou atmosférou, je doprovázen asi nejlepší hudební linkou slavného skladatele Bernarda Herrmanna (Psycho) a výkon (a také účes!) hlavního představitele, zde nelze nazvat jinak, než výjimečným (skvělý je i Kouzelník (Peter Boyle) s vynikajícím dabingem Jana Přeučila). Nezapomenutelný film, De Nirova ONE MAN SHOW! (18.11.2009)

Jedno ze Scorseseho ústředních témat - prohnilost velkoměsta a její dopad na jedince, které mimo Taxikáře analyzuje i třeba v Počítání mrtvých (svým vyzněním a atmosférou velmi podobný film - opět motiv člověka - pozorovatele, projíždějícího špínou megapole), se nejlépe daří pochopit při sledování filmu Taxikář. Svět velkoměsta je místo plné násilí, korupce, zločinu, metaforicky džungle a vlastně tvoří jakousi paralelu džungli skutečné, v níž navíc zuří válka a neustále se tu bojuje. Z Vietnamské džungle do džungle New Yorku přichází Travis Bickle (naprosto strhující Robert De Niro) a ze svého Taxíku pozoruje dění okolo sebe. Je zjevné, že je psychicky narušený a navíc selhává v milostném životě, nedaří se mu seznámit se s nijakou ženou (své milostné neúspěchy a samotu zahání v pornokinech), a tak je silně podmaňován násilím a agresí okolo sebe, až podlehne pocitu, že musí neradostnou situaci města řešit... Martin Scorsese natočil strhující drama psychického přerodu vojáka podléhajícího subordinaci a poslušně plnícího rozkazy (což mu dává rámec a smysl, jak emočně nastalou situaci a obrovský psychický tlak řešit) v osamělého bojovníka - solitéra, který naslouchá rozkazům podvědomí. Trauma války zesilující se traumatem megapole otevírá před Travisem dosud nepoznané světy, plné běsů a šílenství, pocházejících ovšem z našeho světa. Znamenitý a hluboký film... (25.06.2007)

Taxikár za 4* stojí, aj keď mňa sa nedotkol v takom rozsahu, aby som sa stala jeho instantným fanúšikom. Ale je to dobrý film o jednoduchom človeku, žijúcom v zložitej spoločnosti. Travis sa ocitol v životnom období, kedy potreboval niekoho, na kom mu bude záležať a potreboval niekoho, na kom si vybúri svoj potláčaný hnev a zhnusenie z okolitého sveta. Dlho som sa obávala, že sa po zmarení prvého cieľa stane obeťou toho druhého odlišná, ale v podstate nevinná Betsy. No koniec vyšiel dobre a krásne to všetko s nadhľadom uzavrel. (28.12.2005)

Po zásluze kultovní portrét nekonečný samoty a vykořenění ve špíně, marnosti a anonymitě velkoměsta. Krom De Nira a ústřední melodie mám hlavně rád, jak je tu nasnímaný "pekelný" 70s New York - hypnotický kombo porna a neonů. Vnitřní progress hlavní postavy nad propast je děsivý, závěr groteskně násilný a jak je TAXI DRIVER zásadně produktem své doby (dekády třesků - JFK, Vietnam, Luther King, Watergate), tak zůstává vysoce relevantní a poutavý i pro dnes. Když už jste u tehdejších hříšných ulic, nenechte si ujít o dva roky starší DEATH WISH. (10.04.2018)

Scénář: Paul Schrader .. Ulice New Yorku jsou hodně špinavé. A někdo je přece musí pročistit.. Nejen tohle zatěžuje mysl válečného veterána Travise Bickleho. Obyčejného člověka s (ne)obyčejnými problémy. Žije totiž sám v bytě, své potíže s nespavostí řeší nočním taxikařením či v porno kině a vše si zapisuje do deníku, aby udržel svoje myšlenky pohromadě. Filmařsky velmi poutavá studie člověka a okolních vlivů, které mu nevědomky udávají směr jeho cesty. Sugestivní, syrové drama o člověku, jenž se rozhodne místo pozorování okolí také něco udělat a vyřešit.. Všechny scény, byť mohou některé vypadat zbytečně, dostávají dříve či později své opodstatnění a je zde i pár takových, na které se nezapomíná. Osobně se mi nejvíce líbilo, včetně závěru, Travisovo navazování vztahu s Betsy. Tím se dostávám k postavám a jejich hereckým představitelům. Ano, je to koncert, zejména věhlasný Robert a mladičká Jodie doslova prozáří každý záběr, ale zaujmou i vedlejší postavy. Velkou zásluhu na tom má režie. Scorsese a jeho práce je výtečná a na neskutečně vysoké úrovni .. to se přitom jen zahřívá, neboť vrchol jeho kariéry teprve přijde! 90% ___ Viděno též na plátně - 46. MFF KV. (09.01.2006)