Thelma a Louise

Nádhera! Určitě nejlepší road movie, co jsem doposud viděl, a zároveň druhý nejlepší Scottův počin hned za nedostižným Vetřelcem(sorry, Gladiátore). Hlavní hrdinky utvořily úžasnou ústřední dvojici a jen sledovat jejich heroické výkony je slast, jaká se nenaskytne zrovna každý den. Scénář plný životních hořkostí, ale současně i obrovského odhodlání a entuziasmu dvou zatrpklých a energických slečen by měl být střežen jako nablýskaný klenot světové kinematografie. Protože sledovat a prožívat tento příběh je pro nás filmové fanoušky to samé, jako když zašpiněný zlatokop objeví v nekonečné důlní šachtě dvoukilový zářící drahokam- v první chvíli jen němě sedíte a všechno si zpracováváte, ovšem postupně naprosto propadáte zážitku, jenž se právě udál. Scott ten drahokam našel, a vytěžil z něj absolutní maximum.. (19.07.2012)

Road-movie podle Ridleyho Scotta s rozumnou a drsnou Susan Sarandon a naprosto tupou a dětinskou Geenou Davis. Mrzí mě, jak je nutné, aby jedna postava vždy byla ta hloupá, naivní holka co skočí každému na špek a štve váš celý film (postava ne herečka, ta je mnohem lepší:)). Herecká dvojice je skvělá a přirozená. K nim stačí přičíst vždy skvělého Harvey Keitela a máte na čem stavět. Mladý Brad Pitt je už jen taková malá třešnička na dortu, který se snaží nezastavit, ale občas má pomalejší a nudnější pasáže. Vše je vynahrazeno v závěru, kdy se film zdárně dostává do svého konce s grácií a nadhledem. Nečekejte klišé, zde krom hloupé a chytré holky žádné nenajdete. (26.07.2008)

Perfektní, výtečné a hlavně vtipné!! Předstvitelky hlavních rolí jsou prostě k zulíbání...Hned bych se na to podíval znova. Všechna chvála také patří výborným českým dabérkám... krásný filmový zážitek. Po pravdě řečeno: ani to nemohlo skončit jinak, proto konec nebyl zas až takové překvapení....ale jinak se film překvapeními jen hemžil!!! HUDBA: Hans Zimmer - hmm, rozhodně jiné, než pozdější apokalyptické (ovšem na jedno brdo) symfonie (01.04.2007)

Thelma a Louise je taký Easy Rider pre ženské publikum (samozrejme v odlišnom podaní). Menšie role starých bažantov Mandsena a Keitela potešia, Pitt fešácky zlodej jest, Saradonka polo-trvdá venuša poznamenaná znásilnením a Geena Davis roztomilá, no naivná, mladá dáma. O zaujímavých hercov máme tudíž vystaráno. Z netradičného príbehu dvoch neviniatok (každý musí uznať, že sú z morálneho hľadiska nevinné), utekajúcich pred dolapením políciou, vznikla pomerne zábavná roadka. No dle mého vkusu tých prekrásnych záberov na okolie (viz Texaské púšte&Grand Canyon) mohlo byť o niečo viac. Navyše, po dvoch hodinách úteku som čakal o niečo korenistejšie ukončenie. I keď ako pravil jeden pán - radšej zhorieť než vyhasnúť. (01.05.2011)

Celý problém Thelmy a Louisy tkví v nešťastném propojení precizity klasického hollywoodského stylu s evropskou tematikou aplikovanou na americké prostředí. Na jednu stranu se film tváří jako evropské vyprávění, kdy není děj motivován primárně příčinou a následkem nebo naplňováním deadlineů, ale pracuje s mnohem uvolněnějšími kauzálními vazbami a vědomým neujasněním si cíle, na druhou stranu rozvolněná šedesátá i deziluzivní léta sedmdesátá dávno odezněla. Nacházíme se v Americe, v post-klasickém Hollywoodu let devadesátých, s nimiž se pojí nutnost vršit deadliney – tedy jakési limity, do kdy musejí postavy vyřešit určitou věc. Takový deadline představuje kupříkladu vzetí / nevzetí Brada Pitta (na rozhodnutí mají postavy vymezený čas, protože Brad na ně věčně čekat přirozeně nebude), sehnání peněz nebo překročení hranic do Mexika. Nejvýraznější deadline je pak policie, jež obě dívky stíhá a jež rámuje celý příběh (proto dojde ke kontaktu dívek s policí až u konce). Jak vidno, deadliney jasně převažují nad uvolněným evropským vyprávěním, s kterým nemá film zhola nic společného, přestože po něm permanentně - minimálně synopsí - háže očkem. Postavy se v hollywoodských filmech osvobodit a odpoutat zkrátka nemohou. I když možná za tím nevězí normy hollywoodského vyprávění, ale omezení, které na dívky klade patriarchální model společnosti. Rovněž proto se těší Thelma a Louisa tak značné oblibě mezi teoretičkami genderových, feministických, post-feministických, kulturálních a queer studií. Přesto všechno je film nesmírně zajímavý jednou věcí – zdá se, jako by prohazoval příčinu a následek, protože obě dívky teprve až po objevení deadlineu (budoucího následku) začínají konat, ale tomuto deadlineu se snaží pokaždé vyhnout. Směřuje se tu od deadlineu, nikoliv k němu. Jak mazané, pane Scott! (03.05.2009)