Moje levá noha

Day Lewisova herecká metoda, kdy svojí postavou žije i v pauzách mezi natáčením, nese jak se zdá, své ovoce. V tomhle filmu je totiž....neuvěřitelný. Já jsem k hereckým ztvárněním fyzicky indisponovaných lidí vždycky spíše kritický, protože kolikrát se jedná jenom o extatické přehrávání, ale Day Lewis, to je jiná. Svým výkonem smazává hranici mezi herectvím a realitou. (24.08.2003)

Maestro Daniel Day-Lewis.Herec z jiné dimenze tady předvádí něco neuvěřitelného- doslova nadpozemský výkon,který je vlastně neuvěřitelně uvěřitelný.Díky geniálnosti jeho převtělení do postiženého Christyho Browna získal prvního oscara kterého nikdy více spravedlivěji udělit nemohly.Postupně mi vyrážel dech každým pohybem,gestem,mluvou... dalo by se to vlastně nazvat neherectvím, protože on hlavní postavu nehrál,on se jí stal.Samotný film je velmi hezký, krásně vykresluje láskyplný vztah matka/syn,funguje skvěle jako autobiografie jednoho postiženého člověka který se díky své jediné fungující části těla -čili levé noze stal oceňovaným malířem a spisovatelem.Důvodem proč nejdu do plného hodnocení je fakt že snímek působí mírně sentimentálně a místy syrově.Ale i tak stojí za vidění už jen díky geniálnímu herectví Daniela Day-Lewise. (25.08.2010)

Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 23 - Irsko. V první řadě je to "one man show" a herecký nikoliv koncert, nýbrž megakoncert Daniela Day-Lewise. Tento herec nemá konkurenci ani mezi živými ani mezi zesnulými umělci. A nemusíme to dokládat čistě statisticky přes počet Oscarů za hlavní roli. Sledovat jej pro mne znamenalo mimořádný zážitek, jedná se o jeden z nejlepších výkonů v historii vůbec. Mohl bych tu pět ódy na Daniela ještě dlouho, napadá mě snad aktuální srovnání, pokud byl filmový svět u vytržení z Eddieho Redmayna, ano, v pořádku, Oscara si zasloužil, ale Danielův výkon je ještě stokrát lepší. Přehlídka všech emocí - vztek, rozrušení, radost, smutek, touha, něha, synovská láska, to vše Daniel ve svém repertoáru bravurně předvede a naprosto nejlepší a nejsilnější scénu pro mě představuje večerní posezení v restauraci. V mnoha scénách mi bylo až nepříjemně a současně jsem byl u vytržení z toho, jak to Daniel podává. Abych neupozadil další klady snímku, velmi se mi líbil výkon Brendy Fricker, vztah matka-syn je ve filmu tuze hezky vykreslen, režijně a scénaristicky je film taky zdařilý. Bravo, bravo, bravo! (24.04.2015)

silný emotívny príbeh. Úžasný herecký výkon. Určite odznelo veľ chvál na adresu hlavného protagonistu - Day-Lewisa. JA chcem vzdvihnúť výkon ženský. Málokde som videl . naozaj nespomeniem na film - kde by niekto tak nádherne stvárnil rolu matky ako Brenda Fricker. . Film je u mňa vysokým favoritom na TOP roku. (12.06.2013)

Jim Sheridan si pro svůj debut docela pomohl, vybra si látku, která je sama o sobe mimořádně silná a ještě si do hlavní role dosadil jednoho z nejlepších herců na světě Daniel Day-Lewise, který samozřejmě je absolutně dokonalý, ale právě mě něco říká, že bez něj by tomu chyběla celková syrovost příběhu. Ty hvězdičky co filmu dávám, jsou v pdostatě všechny jeho. (24.10.2020)