Děti planety Duna

Minisérii Dune hodnotím jako povedené předvedení knižního sci-fi fenoménu, který byl do té doby na okraji mého zájmu, a Children Of Dune ji ještě o třídu převyšuje. Triky, největší slabina Duny, se v pokračování dostaly na patřičnou úroveň. Města působí impozantním dojmem, poušť zase vzdušně a příjemně na pohled. Tentokrát se do světa planety Arrakis dokážu vžít, aniž bych se bála, že za kupou písku narazím do zdi pomalované dunami. Vyššího levelu dosáhl i hudební doprovod. Revellova hudba občas decentně zaševelila, Tylerovy kompozice se nebojí naplno se rozvinout a zaplavit divákovu mysl (čímž se snažím říct, že hudba je boží). Příběh se opět točí okolo různých spiknutí, zrad a intrik, drží se minulého schématu, ale pořád má dostatek es v rukávu. Příchod mesiáše je sice zápletka, která neomrzí, ale co se dělo dál, to je potenciálně mnohem zajímavější a neotřelejší téma. A u Herberta se na "a šťastně žili až do smrti" nehraje. Nestává se často, aby vylíčení navazujících událostí přineslo vítaný vývoj a kvalitní rozšíření zápletky (ano, Wachowští, na vás ukazuji). Každý díl je oživen vzrušujícími adrenalinovými momenty a děj uhání kupředu svižnějším tempem. Náboženství, politika a mocenské hrátky, ekologie – každý si přijde na své. Mě nejvíc zaujalo poslední zmíněné téma. Duna je pozoruhodný ekosystém. Škoda že chybí dotazová část programu, filmy všechny otázky nezodpoví. Výskyt českých herců s výrazným přízvukem se omezil na minimum a nahradili je ti schopnější. Karel Dobrý je sázka na jistotu, Fremen Pavel Kříž má kukadla jak zrcadla a Marek Vašut do své role natolik sedí, že jsem chvílemi zapomínala, kdo to je a že pochází z našich luhů a hájů. Postavy nestárnou (asi se vydatně cpou kořením říznutým koenzymem Q10) a některé dostaly nové tváře (já chci zpátky drsňáka Stilgara!). Po dobrodružstvích z písečné planety se mi bude stýskat. Takhle by to mělo vypadat, ve středu všeho stojí silný příběh a postavy – a hezká fasáda je pouze příjemným doplňkem. Vůbec bych se nezlobila, kdyby se tímto pravidlem řídili tvůrci hollywoodských blockbusterů. Bylo by fajn vidět kvalitní sci-fi i v kině. (18.11.2012)

K Duně mám dvě výtky. 1. počítačový vizuál, který je opravdu hodně laciný a za 2. zbytečně komplikované dialogy a monology. Během prvního dílu jsem se snažil všechno vstřebat (Dunu jsem nečetl a bohužel jsem neviděl ani předešlou sérii, pouze film), až ke konci toho dílu jsem si uvědomil, že občas ani není podstatné co se říká, ale že se to říká a jak se to říká. Druhý díl, který přináší určitou obměnu postav už mi byl sympatičtější a ten třetí se pak nese v podobném smyslu. Popravdě Duna není mým nejoblíbenějším sci-fi/fantasy, ale nedá se tomu upřít originalita a skvělá atmosféra. Za mě: 1. 3*; 2. 4*; 3. 4*. Celkem slušné 4, nakonec jsem byl sám překvapen, že se mi to vlastně docela líbilo. (01.09.2013)

Nad castingem se tu moc nepřemýšlelo - šestnáctiletou Aliu hraje 37-letá herečka, devítileté Atreidovy děti čtyřiadvacetiletí herci, příběh pak vyzní hodně jinak, což je škoda. Zamrzí taky přeobsazení části postav (Stilgar, Duncan, Jessica...), některé důležité role navíc dostali herci, kteří v jedničce hráli role jiné (a výrazné), což je amaterismus nejhorší úrovně. Jinak se jedná o obstojné zpracování, jehož kvalita odpovídá rozpočtu a televiznímu určení. (24.10.2012)

Kdyz jsem se podival na titulky, na obsazeni a na fakt, ze se hodla pokracovat v Lynchove Dune, tak jsem tehle "provarene" koprodukci neveril. No a spatne jsem smyslel. Pribeh, hudba a nakonec i obsazeni (McAvoy, Vasut:-)) Me presvedcili, ze i pokracovani muze byt lepsi nez puvodni film. No a kdo by cekal ze Muad’Diba nakonec zabije sam Zdenek Maryska?? Ze hlavnim ochrancem S. Sarandon bude Marek Vasut? No uz tohle musi byt lakadlo pro ceskeho divaka vetsi, nez napis Pilsner Urqel v irskem baru. A pisen Inama Nushif - je jedna z nejdokonalejsich melodii, ktere znam - slamáček dolu pred Brianem Tylerem (10.10.2009)

Navzdory svému hodnocení musím říct, že na televizní film jde o velmi povedené dílo, ale bohužel má určité věci zvládnuté nejen bravurně, ale je tam spousta jiných, které mi prostě neseděly. Zřejmě mě o velkou část dojmu připravila neznalost knižní předlohy, ale některé části příběhu mi přišly nedotažené nebo trochu zbytečné... Naopak například atmosféra filmu byla místy úžasná, jednak zásluhou fantastické hudby Bryana Tylera, jednak samozřejmě prostředím a výpravou (i když některé trikové scény mi přišly poněkud laciné, jako by vypadli z počítačové hry, působící pocitem, že i přes televizní rozpočet musely být použité počítače, i když by se velká část exteriéru dala natočit realističtěji v přírodě nebo ve studiu). (07.08.2005)