Poslední představení

Vždycky půjde v mém případě o extrémně vychýlené subjektivní hodnocení. Takže přehlédnu mimo jiné fakt, že Jordanova účast v projektu byla podmíněna "mít vždy poslední slovo" (pokud chtěl okomentovat tvrzení někoho jiného z vystupujících, mohl - typicky třeba Isiah Thomase, se kterým se upřímně dlouhé roky nemají rádi). Navíc je třeba uvědomit si, že značka Michael Jordan dalece přesahovala a stále přesahuje nejen basketbal, ale celý sport a jde pravděpodobně o největšího a nejslavnějšího sportovce všech dob. Mohl si tedy klást v podstatě jakékoli podmínky. Nikdy v případě takové persony nedostanete autorizaci k projektu, který by měl ukazovat jeho zásadně stinné stránky, nebo jednoduše ty, které by mu nebyly po chuti. Tím pak tvar může dostat nádech onoho "stalo se to vůbec?" [==] Pravděpodobně se už nikdy nebude opakovat obdobná příležitost, jakou dostal filmový štáb u Bulls během sezóny 97-98, kdy mohl sledovat jejich Poslední tanec. A přesto je celá dokumentární série z větší části hlavně o Jordanovi, což je zcela pochopitelné. Žádný jiný sportovec neměl tak unikátní kariéru s tak jedinečnými "highlights", které pro zainteresované během let naprosto zklasičtěly - vítězná střela při finále NCAA 1982, nováčkovská sezóna 84-85 a titul ROY, zlomenina nohy v průběhu sezóny 85-86, postup do playoff na poslední chvíli a bodová exploze (rekord 63 bodů je platný dodnes) v zápase proti Celtics, dominance v sezóně 86-87, "The Shot" proti Cavaliers, první three-peat 91-93, první retirement, baseballové intermezzo během sezóny 93-94 a části 94-95, "I'm back!" a "Double-Nickel Game" proti Knicks v sezóně 94-95, 72-10 run v sezóně 95-96, resp. 87-13 včetně playoff, "Flu Game" (ze které se vyklubala údajná otrava jídlem) a "The Last Shot" a druhý retirement. Ne, to není, film, to byla kariéra Michaela Jordana, jehož dvojsezónní labutí píseň za Wizards už netřeba více zmiňovat. [==] MJ byl mým dětským hrdinou, mým vzorem. Vzbudil ve mně vášeň pro soutěžení, pro sběratelství. A ačkoli jsem o to coby teenager postupně přišel, vše se opět vrátilo a už těžko někdy zmizí. Dojmologie out. Trochu promyšlenější komentář snad někdy později. (18.05.2020)

Uf ... regulerni brekot na konci, jeste ted jsem plnej dojmu. Nemam slov. Toho Slovaka, co tady bleje sracky o velkem zklamanim, poslete na elektrosoky, protoze to snad neni pravda jak je blbej! Stejne jako kazdej, kdo tvrdi, ze nejakej Kobe Bryant nebo Lebron James jsou lepsi. LEDA HOVNO!!! Tenhle dokument nezna jine nez stoprocentni hodnoceni. Skoda, ze se vzdycky holt najdou dementi, kteri by sice taky radi dali pet hvezd, ale oni prece nepujdou se stadem, oni maji svuj nazor! (18.05.2020)

Když se řekne sportovní dokument, vzpomenu si na tohle. Neviděl jsem lepší. Vše zde naprosto funguje. Od rozložení příběhu, odhalování informací, sestavení rozhovorů a témat, které se zde řeší. Hudba, jenž doprovází tuto neuvěřitelnou sportovní éru, kterou musí docenit každý, kdo se zajímá o sport. Ne o basketbal. O sport. Mě třeba basketbal moc nezajímá, občas se kouknu na highlights důležitých zápasů a sleduju olympijský turnaj, mistrovství světa a euro (jo ve výsledku se to zdá hodně, ale já takhle sleduju každý sport). Nicméně vždy pro mě byl Michael Jordan nejlepším a nevlivnějším sportovcem historie. Byl to dokonalý člověk? Ne. Byl to talent? Ano. Padlo mu všechno do ruky? Ne. Byl ochoten se vypracovat tak, aby se to dělo? Ano… Neměl to nejlehčí, ani nejtěžší, ale ukázal nám všem, že prostě je vzorem, ke kterému by se mělo vzhlížet. Netflix… klobouk dolů. Chicago Bulls… klobouk dolů. Takhle se dělá sportovní dokument. (07.12.2023)

Basket moc nemusím a dívat se na něj mě taky moc nebaví, pak ale přijde Netflix společně s ESPN s Jordanem a jeho kariérou a jsem chycenej. Od prvního dílu jsem se těšil na každý další a snažil jsem se vžít do jejich situací a emocí. Smekám před lidma z Netflixu a režisérem Jasonem Hehirem, to co dokázali z dosud neviděných záběrů bylo famözní a krása pohledět. Skvěle sestříhaný s různými momenty jednotlivých spoluhráčů a i protihráčů, kteří všichni obdivovali Michaela a jeho talent a všichni věděli, že je o level výš. Historii Chicaga a Michael jsem neznal, takže kolik trofejí vyhráli a co se dříve dělo jsem vůbec netušil, tím pro mě byl zážitek z Posledního představení o to větší. Různé názory trenérů, analytiků i blízkých přátel a jejich úhle pohledů seriálem obohacovali a také díky tomu byl furt svěží s každým dílem. Shrnutí - právem v Top 3 mezi seriály a doufám, že to tak zůstane. Hudba, střih, atmosféra, drama, otázky, které měli připravené, vše na jedničku. Nejjednodušších 5 hvězd, co jsem zatím dal. (20.05.2020)

Tento serial som mal v zozname na Netflixe hned ako som si predplatil Netflix, no vzdy ma odradzala dlzka celeho serialu. Jeden pekny vecer zaciatkom roka 2022 som si povedal, ze to nema cenu dalej odkladat. Tak som sa do toho pustil a Jordan, Pippen, Rodman, Kerr a ostatni mi robili spolocnost 10 vecerov po sebe. Jordana som vnimal ako maly chlapec a mal som ho za modlu. Teraz som zistil, ze bol asi dobry magor. Ale ked niekto dokaze to co on a este takym sposobom, tak mu vsetci mozu fukat cukor do ritky. Klobuk dole pred spracovanim, malo to skvely naboj, emociu, a navyse serial obsahoval neskutocne mnozstvo informacii priamo zo zdroja. Zaujal ma manager Kraus, ktory to mal pri Jordanovi asi dost tazke a nakoniec to bol on, kto tu bol za zaporaka. Aj ked urcity kredit mu priznali. Na druhej strane to aj Kraus mohol ponat tak, ze by to potiahli kym by to sypalo trofeje. Dnes by mozno tento dokument mal 20 casti. Takyto serial musi zaujat aj cloveka co v zivote nepocul o Jordanovi, resp o basketbale. Odporucam vsetkymi desiatimi. (30.01.2022)