Solaris

Soderbergh je skvělý režisér a je to vidět prakticky v každém záběru. Strohá výprava a kostýmy, pomalé tempo a hudba, zajímavé obsazení v čele s Clooneym a McElhone – za jiných okolností bych byl maximálně spokojený. Ale jako člověk, který četl předlohu již několikrát, takový rozhodně nejsem. Tohle rozhodně není film o Solaris (navzdory názvu) a už definitivně ne o nemožnosti komunikace s odlišnou inteligencí. Solaris je vidět jen z okna a komunikovat se s ní rozhodně nikdo nepokouší. Soderbergh mne tedy tentokrát zklamal jako scénárista, když napsal film o něčem jiném než byla kniha. (03.12.2004)

Americké Solaris jsem se dlouhá léta štítivě vyhýbal jako upír česneku, protože jsem si nechtěl pokazit dojem z mé milované Soljaris ruské, nebožtíkem Tarkovským režírované. No, zkrátím to - Američani ducha existenciálně laděné sci-fi předlohy samozřejmě trochu zprasili, ale dá se. Zatímco Tarkovskij pojal Lemovu Solaris meditativně, dušezpytně a filosoficky, Soderbergh se svou hollywoodskou čeládkou z ní udělal v první řadě lovestory, teprve v druhé řadě proloženou občasnými filosofujícími plky, zabalenou do vizuálně pohledného obalu a ke konci pravda i s docela slušnou nehollywoodskou atmoškou. Nebýt těch častých rušivých a otravných prostřihů na pozemské scény z mileneckého a manželského života Chrise a Rhey, a naopak být tam víc toho filosofujícího a vesmírného, šel bych s hodnocením ještě klidně výš. (24.02.2015)

Všichni jsou urvaný z hudby v SUNSHINE (jakkoli je skvělá!), ale v tomhle filmu je minimálně stejně dobrá, akorát si toho nikdo nevšim. Ve skutečnosti tady v jádru jde o romanťák jako prase (stejně jako třeba ve FONTÁNÉ), ale romantika prošpikována nádechem tajmného sci-fi, stává se ještě zajímavější a i když tenhle snímek není dokonalej (což není nikdo a Jirka Krampol nejmíň!), emotivně to u mě vyhrál na celý hašišově zamilovaný čáře! (28.12.2007)

Představte si nekonečnou frontu u pokladny v Tescu. U stroje sedí šeredná, šestnáctiletá blondýna, na jejímž plochém hrudníčku hrdě visí deseticentimetrová placka s nápisem brigádník. Na školení spala, a tak si dosud myslí, že čárový kód je nějaká blbá indiánská šifra, a že ji najali jen proto, aby se s každým jednotlivým kouskem potravin důkladně pomazlila, než jej pustí z ruky. "Musí to udělat PYP", pamatuje si matně základní poučku manažera prodeje a bezděky zrovna trénuje na Mistrovství světa v počtu otočení krabicového mlíka kolem čtečky. Zoufale se podíváte na obří nápis "Budou li před vámi více než dva zákazníci, otevřeme pro Vás novou pokladnu!", pohlédnete na dav před vámi a přemýšlíte, jaký že to vlastně exponent zapomněl vrchní matematik prodejny nad tu dvojku napsat. Na řadě je zrovna asi stoletá důchodkyně, která nemá nic jiného na práci, než přes ty dna popelníků co má na očích, důkladně studovat nutriční hodnoty a cenu veškerého zboží, než jej roztřesenýma rukama vloží na pás. "Dvě koruny za rohlík???!!!" pronese po zapípání. "To já si raději zajedu do Kauflandu, tak to zrušte!". Pokladní, kompletně zmatená z její první Mimořádné situace, se zoufale rozhlédne kolem, vytáhne z pod pultu příručku velikosti brejlovy Bible a začíná slabikovat! Konečně!!! Na straně 165 nalezne spásu: "V případě storna, volejte vrchní pokladní." Rozradostněna, jak se jí samostatně podařilo vypořádat se s tímto zapeklitým problémem zaječí pištivým hláskem do dvouhektarového Tesca: "V-R-CH-N-Í P-O-K-L-A-D-N-ÍÍÍÍÍÍÍÍ!!!" Minuta, dvě, deset a žádná reakce. Vytírá tedy z oka krůpěj studeného potu a bezradným pohledem volá o pomoc na ostatní čekající. Sláva! Po pár vteřinách pochopí, proč ten nasupený pán s kyselým výrazem vehementně ukazuje na tu bílou krabičku s tlačítky a sluchátkem. Nechápe jen jeho mumlavou tezi o blbých kravách! Vždyť žádný učený z nebe nespadl a jsme přeci jenom lidi, ne?? Vrchní pokladní je tam coby dup! Jen co jí skončí polední pauza. Storno je úspěšně provedeno a vy slyšíte třískat o zem ty kameny, padající ze srdcí netrpělivých spolučekajících. Martýriu však není zdaleka odzvoněno! "Ježíš, ten jogurt je o padesátník dražší než normálně", zaskřehotá náhle stařenka. "Tak to já si doběhnu pro jiný!" Neváhá ani pět minut a začne si šouravým krokem klestit francouzskou holí cestu davem do nejvzdálenějšího koutu prodejny. Hlavou vám proletí jen cosi o eutanázii a začínáte kompletně znuděný otráveně přešlapovat na místě. No co vám budu dál povídat!! Devadesát devět minut uteče jako voda z kapajícího kohoutku a vy jste natolik zhnuseni a otráveni, že před vchodem sami od sebe nabídnete somrujícímu houmlesákovi cigáro a radostí, že je to konečně za vámi, máte dokonce hroznou chuť políbit jej na jeho pozvracené vousy!!! (19.02.2011)

Ku tomuto filmu som sa dostal vďaka knihe. A ku knihe som sa dostal vďaka kamarátke, ktorá mi ju dala so slovami: "Prečítaj si to, mohlo by sa ti to páčiť." Nemýlila sa. Rovnomenný román poľského spisovateľa Stanislawa Lema sa mi veru páčil. No a filmová adaptácia v réžii Stevena Soderbergha sa mi páčila tiež. Niekoľko detailov je síce zmenených, ale inak to dokonale vystihuje atmosféru literárnej predlohy. Nie je to žiadne popkornové sci-fi plné mimozemšťanov, laserových zbraní a vesmírnych bitiev. Jedná sa o hlboko psychologickú, komornú science fiction drámu, kde hlavnú úlohu bravúrne stvárnil George Clooney. **** (12.03.2015)