Deník Anny Frankové

Přiznám se, že přes sháněním tohohle filmu jsem netušil, kdo byla Anna Franková. Když jsem zjistil jak to dopadlo, dostal mě smutek - za války zemřely miliony lidí, ale znát osudy lidí, kteří se dva roky skrývali a na samotném prahu osvobození byli chyceni a postupně skoro všichni zemřeli je šílené. Podobný pocit mám i po skončení filmu... i když jsem věděl jak to dopadne, na konci to zabolelo. A přestože jsem nechápal proč do hlavní role obsadili 21letou herečku, uvěřil jsem ji nakonec každý proslov, slzu, výbuch hněvu i probouzející se city. Hodně silné drama z války se kterým mám jen jeden subjektivní problém. Tříhodinový černobílý film odehrávající se prakticky v jedné místnosti je prostě neusledovatelný. Takže se dostavovala nuda a ke konci i úleva, že je po všem. Neodpustím si srovnání - ve stejném roce dokázal podobný příběh vyprávět Jiří Weiss v Rome, Julie a tma se stejnou intenzitou, ale na poloviční stopáži a možná by to bylo lepší i v případě tohohle filmu. (26.12.2020)

Tak jak nejlépe začít. Film je z období druhé světové války, z nacisty okupovaného Holandska. Židovská rodina Frankových, spolu se svými známými, se ukryje před gestapem v přístavku za budovou, produkující jakési koření. Němečtí řemeslníci po čase zjistí, že se v přístavku ukrývají židé a zavolají gestapo. Ti odvedou celou skupinu do Osvětimi, odkud jsou postupně převáženy do různých "pracovních" táborů. Znám dost filmů nacistického zaměření, ale Deník Anny Frankové mě opět obohatil o nová zjištění. Můžete zde vidět pobývání tyfově nakažených židů, kteří si navzájem kradou zbytky jídla, nebo třeba ponožky svým mrtvým spolubydlícím. Film je rozdělen na dvě části a především ta druhá, u mě vyvolala silný zážitek. :) Málo Vás možná ví, že Deník Anny Frankové je druhou nejčtenější ne-beletristickou knihou, hned po Bibli. Bylo prodáno 30 miliónů výtisků a kniha byla přeložena do 60-ti jazyků. V rámci genocidy bylo zavražděno 1,5 milionu židovských dětí a toto je příběh pouze jednoho z nich ! (01.12.2010)

Tohle mi bohužel příliš nesedlo. Čekal jsem víc vypjatějších situací, tísnivější atmosféru a věrohodně vykreslenou ponorkovou nemoc, která se mezi všemi zúčastněnými musela zákonitě projevit. Jenže tady mi to připadalo jako až příliš velká selanka a to minimum hádek a nervózních scén s německými vojáky bylo na tříhodinovou stopáž až příliš málo. Jenže ono je to asi dáno dobou, ve které se film točil. Co se herců týče, tak ti nebyli špatní, ale ani oni nepřispěli k tomu, aby se mi příběh zaryl pod kůži a to jsem od tohoto zpracování právě očekával. 30% (22.07.2014)

Verzia z roku 2001 sa mi páčila, ale toto má svoje muchy. Tri hodiny je veľmi veľa, k malej akcii príde až na konci a ani tá nie je dostatočná, koniec postáv nie je tak detailný, aký by som očakával, hlavná herečka je príliš stará do roly 13-15-ročnej Anny, veď Millie Perkins mala už 21 rokov, koho toto napadlo? Film dokonca obsahuje niekoľko veselších pasáží a neprišlo mi to celkom vhodné na tak pochmúrnu situáciu a príbeh. (11.05.2023)

Kdo by neznal Annu Frankovou. Krásný a krutý příběh, který napsal sám život. Víte, jak to dopadne, ale stejně si říkáte, co kdyby to bylo jinak... Nebude. Během filmu člověk nemá daleko k slzám a je to jeden z těch snímků, u kterých vás mrazí, který umí navodit patřičné emoce, přitom je ale lacině neždíme. Skvělí herci. To, že se příběh odehrává skoro v jedné místnosti a v malém počtu postav mu vůbec neškodí. Kvalitní film někdy nepotřebuje velkolepé scény a přemíru herců. Představitelka Anny Frankové mi silně připomínala mladičkou Audrey Hepburn v Prázdninách v Římě. Ta neuvěřitelná fyzická podoba, podobné chování... A přese všechny krutosti, které film ukazuje, mnohdy se neubráníte smíchu, neboť některé hlášky opravdu stojí za to. (04.06.2012)