Reklama

Reklama

V novém filmovém vyprávění autorského týmu Pelíšků a Musíme si pomáhat se opět přeneseme v čase, tentokrát těsně před orwellovský rok 1984. Do časů, kdy historie v Čechách odplývala pomalu jako kalná voda řeky Vltavy, která obtéká periferní pražský Libeňský ostrov. Do doby, kdy ovzduší lehce zavánělo zatuchlinou, podobně jako slepá ramena a zátočiny téhle středoevropské řeky. Ocitáme se v době, kdy generaci pražského jara 1968, pamatující záchvěv násilně přetržené svobody, protéká život mezi prsty jako líně plynoucí říční tok, který zanáší dávné iluze naplaveninami a bahnem... Hlavní postavou filmu Pupendo je akademický sochař Bedřich Mára, který žije se svojí rodinou, manželkou - keramičkou Alenou a dvěma syny - Matějem a Bobšem v malém činžovním bytě na pražském nábřeží. Před lety musel z politických důvodů opustit místo vedoucího ateliéru na pražské Akademii. Z týchž důvodů není veden ani v oficiálním Svazu výtvarných umělců. Má znemožněno vystavovat a je odsunut na periferii zájmu a lukrativních zakázek. K osamělému rozjímání u rybářského prutu... Antipodem Bedřichovy netypické rodiny je rodina ředitele základní školy Míly Břečky. Soudruh Míla a jeho ambiciózní žena Magda, spolužačka Bedřicha Máry z Výtvarné Akademie, již drahnou dobu plavou s hlavním proudem, středem řečiště. Pro svá počínání nacházejí ospravedlnění v tradičním postoji té doby: "Někdo musí plavat s "nimi", aby situaci změkčoval, někdo se musí obětovat!", případně: "Proč bych měl zrovna já stát a šlapat vodu, když jiní plavou kraulem?" Vedle generace rodičů, odsouzené ke každodennímu pachtění za kusem žvance, je zde i generace jejich dorůstajících dětí. Tahle generace teenagerů si o snahách a postojích rodičů myslí své. Nevěří ve změnu k lepšímu. Od snah rodičů nic moc neočekává. Poflakuje se bezcílně předměstím, chodí za školu a čas ubíjí sněním o společném úniku za hranice všedních dnů. (Magic Box)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (631)

MIMIC 

všechny recenze uživatele

Vzhľadom k nepriazni osudu som tento film zhlaidol až 17 rokov po jeho vzniku. Hřebejk v Pupende pracuje prakticky s rovnakou stratégiou ako Troška vo svojich Kameňákoch – daj dohromady 30 srandovných scénok a máš film. Kto s ňou vlastne prišiel ako prvý, neviem, oba filmy sú z rovnakého roku. Scénky v oboch filmoch idú jedna za druhou, nič by sa nestalo, keby tá z prostriedku bola na začiatku a tá z druhej štvrtiny v tej tretej. „Včera, dnes a zítra“ vs. „V sobotu večer, v neděli ráno“, Čechoslovák vie, o čom je reč. Avšak zatiaľ čo Kameňák som nedopozeral, lebo som to nedokázal, Pupendo mi postupne začalo pripadať ako rozbitá nádoba, ktorá sa zázračne spojila a ten pocit vystihujú pre mňa jedine slová klasika: „Dáma nebola najmladšia a nebola ani pekná. Pozoruhodné však bolo, že nepekné črty tváre mala usporiadané tak pekne, že sa z toho mohol človek zblázniť“. V závere režisér zaradil výhybku – Balaton je metafyzický ako Antonioni a groteskný ako Fellini. Tu naozaj mohlo fungovať máločo, ale vzniklo majstrovské dielo. Vďaka polodokumentárnemu drajvu sa z filmu bohužiaľ nedá odčítať, do akej miery tvorcovia pohŕdajú konformistami. Existujú totiž zlí konformisti, ktorí ubližujú, no a tí druhí. Nie každý je (či môže byť) typom hrdinu. Ak by bol, nepotrebovali by sme nebo. ()

tron 

všechny recenze uživatele

„Bedřichu! Vy hnijete." Pásomnica, bazén, poisťovacia agentka, Kde jsou ta rána stříbrná, Pavel Liška, téma „Pohlavné orgány“, socha, 80. roky, okno, zrazený dopravák, voľby, Balaton, Bolek Polívka, učiteľka, hlášky a dialógy ("Onanoval každý a kto hovorí že nie, onanuje dodnes.“ - „A ty?“ - „Rád by som, ale mám mamičku.") a balón. Pupendo je bomba. Ale Pelíšky sú Pelíšky. Ku koncu to už dosť nudí. ()

Reklama

viperblade 

všechny recenze uživatele

Hořká komedie. Vlastně by se dalo napsat, že tam, kde Pelíšky skončily, Pupendo navazuje (jo, je tu skok asi deset let, ale i tak). Ale na rozdíl od Pelíšků, které jsem viděl asi pětkrát, tohle zřejmě nebudu "muset" tak často vidět. Nevím proč, ale navzdory vtipným momentům ("Vstávat, za patnáct minut vám zvoní budíček!") a hořkým scénám (rozhovor ke konci) mě tento film nevzal tak, jak by měl. Možná proto, že nemůžu říct, jak to vlastně tenkrát bylo, protože jsem tu minulou éru nezažil. 80 %. ()

meave 

všechny recenze uživatele

Pre mňa spomienka na detstvo, ako som ho vtedy nevnímala, prezentácia srabizmu i odvahy prekrytá závojom humoru a strácajúca sa v tieni Leninov a Rybalkov. Smutno-smiešna ukážka rokov minulých, ktoré ma dojímajú napriek tomu, že môj dnešný pohľad na minulosť nie je nijako sentimentálny. A dostatok nadhľadu približuje minulosť aj dnešným deťom, ktoré sa možno takto dokážu preniesť cez ružové okuliare rodičov čo tvrdia, že lepšie už bolo. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Tandem Hřebejk/Jarchovský dokáže neuvěřitelné, vyprávět příběhy z velmi vážné doby takovým způsobem že je to opravdu kouzelně vtipné . Herci podavají užásné výkony ,film je doplněn o vynikající hudbu. Příběh dvou rodin, jedné angažované a druhé neangažované je tak trošičku příběhem všech českých rodin. V té době jsem byl na základní škole a z poslechem stanice Hlasu Ameriky jsem slýchaval jednu větu " Nikde to neříkej". Dnes to mohu dokonce napsat, doufám, že tak to zůstane i propříští generace. ()

Galerie (73)

Zajímavosti (55)

  • Když Míla Břečka (Jaroslav Dušek) píše „vzkaz budoucím generacím“, tak drží propisku hrotem nahoru. Takhle dlouhý vzkaz by tímto stylem napsat nemohl. Propiska by přestala psát. (Záry)
  • Film sa odohráva v roku 1982. Je možné si to všimnúť v scéne, kedy Honza (Matěj Nechvátal) odpovedá na prírodopise a na tabuli je dátum 1. 6. 1982. (Jello Biafra)
  • Natáčelo se v Praze, konkrétně v místní části Lipence. Pouze Galerie Mánes se nacházela v části Nové Město. (TuristikaJi)

Související novinky

Zemřel herec Jiří Pecha

Zemřel herec Jiří Pecha

28.02.2019

Svět opustil další známý český herec. Ve věku 74 let zemřel Jiří Pecha, nejlepší kamarád a častý herecký partner Bolka Polívky. Asi nejvíc jej proslavila role anděla ve filmu Dědictví aneb… (více)

Reklama

Reklama