Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHrají:
Bolek Polívka, Eva Holubová, Jaroslav Dušek, Vilma Cibulková, Jiří Pecha, Lukáš Baborský, Nikola Pešková, Matěj Nechvátal, Jan Drozda, Pavel Liška (více)Obsahy(2)
V novém filmovém vyprávění autorského týmu Pelíšků a Musíme si pomáhat se opět přeneseme v čase, tentokrát těsně před orwellovský rok 1984. Do časů, kdy historie v Čechách odplývala pomalu jako kalná voda řeky Vltavy, která obtéká periferní pražský Libeňský ostrov. Do doby, kdy ovzduší lehce zavánělo zatuchlinou, podobně jako slepá ramena a zátočiny téhle středoevropské řeky. Ocitáme se v době, kdy generaci pražského jara 1968, pamatující záchvěv násilně přetržené svobody, protéká život mezi prsty jako líně plynoucí říční tok, který zanáší dávné iluze naplaveninami a bahnem... Hlavní postavou filmu Pupendo je akademický sochař Bedřich Mára, který žije se svojí rodinou, manželkou - keramičkou Alenou a dvěma syny - Matějem a Bobšem v malém činžovním bytě na pražském nábřeží. Před lety musel z politických důvodů opustit místo vedoucího ateliéru na pražské Akademii. Z týchž důvodů není veden ani v oficiálním Svazu výtvarných umělců. Má znemožněno vystavovat a je odsunut na periferii zájmu a lukrativních zakázek. K osamělému rozjímání u rybářského prutu... Antipodem Bedřichovy netypické rodiny je rodina ředitele základní školy Míly Břečky. Soudruh Míla a jeho ambiciózní žena Magda, spolužačka Bedřicha Máry z Výtvarné Akademie, již drahnou dobu plavou s hlavním proudem, středem řečiště. Pro svá počínání nacházejí ospravedlnění v tradičním postoji té doby: "Někdo musí plavat s "nimi", aby situaci změkčoval, někdo se musí obětovat!", případně: "Proč bych měl zrovna já stát a šlapat vodu, když jiní plavou kraulem?" Vedle generace rodičů, odsouzené ke každodennímu pachtění za kusem žvance, je zde i generace jejich dorůstajících dětí. Tahle generace teenagerů si o snahách a postojích rodičů myslí své. Nevěří ve změnu k lepšímu. Od snah rodičů nic moc neočekává. Poflakuje se bezcílně předměstím, chodí za školu a čas ubíjí sněním o společném úniku za hranice všedních dnů. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (631)
Já vim, že to s Pelíškama srovnává uplně každej, ale ono se to vážně nabízí. A Pupendo o fousek prohrálo, výbornej film, ale jako Pelíšky mě nevzal. Možná po dalším shlédnutí změním názor, ale zatím je to na hodně silných 80%. Některé scénky jsou jako samostatné skvělé, to se dá řict například o všem, kde se objeví Pavel Liška. Jako celek však Pupendo chvilkama nefunguje až tak dokonale. ()
Jsem rád, že jsem filmy typu Pupendo nebo Musíme si pomáhat viděl znovu až v pozdějším věku. Tehdy mi nebylo ani dvacet a oba jsem vnímal všelijak, každopádně určitě ne tak pochvalně jako kouzelné Pelíšky. Návrat po letech ke snům o výjezdní doložce na dovolenou, k poselství budoucím generacím v podobě mozaiky ve vestibulu školy, ke společnému poslechu Hlasu Ameriky nebo k rodinné schránce přání mi totiž zatraceně chutnal. Sochař Mára před lety nesklonil hlavu a umělecké výzvy jsou mu tak od té doby zapovězeny. Rád si přihne, rád si posedí s prutem u vody, klesl k výrobě keramických prasátek. Přežívá s hubatou (a oddanou) manželkou a dvěma syny. A není mu úplně zle. Tu a tam debatují s jinou rodinou (loajální režimu), kterou zastupuje zejména Márova bývalá žačka a milenka a ředitel gymnázia. Mají k sobě blíž, než by se mohlo zdát. Zatuchlá a šedivá léta. Jan Hřebejk je v mnoha momentech naprosto přesný a zkušený. V práci s herci obzvlášť. Nehodlám nikoho z ústřední čtveřice výrazněji vyzdvihovat, ale Míla Břečka v hlučném podání Jaroslava Duška je kouzelný. Výsledek je plný nejen skvostných hereckých výkonů, ale i řady silných momentů a štiplavé pravdy. Díky za to! ()
Neuvěřitelně vtipné, ale přitom ve své podstatě vážné. Jan Hřebejk a Petr Jarchovský opět stvořili film, který vás okouzlí, pobaví a při němž vám možná ukápne i nějaká ta nostalgická slza. Zní to sice banálně, ale Hřebejkův film je tak jako obvykle hřejivě "lidský", k čemuž dopomáhají i skvělé výkony našich předních herců. Hřebejk opět dokazuje, že je nejlepším českým režisérem současnosti. ()
Akosi nikdy neviem prísť na to, čo si reálne mám o "Pupendo" myslieť. Je to pre mňa film, ktorý mi vždy prišiel divný, nie veľmi vtipný, nie veľmi zaujímavý a stojí to možno na pár scénkach, ktoré ma pobavili. Inak neviem povedať, čo na tomto filme je tak výnimočné, čo videli mnohí iní okolo mňa. Ja neviem. A možno ani nikdy chápať nebudem. Nebavilo ma to, nemal som nervy to sledovať do konca, vždy ma to dokonale unudilo a mal som pocit, že film absolútne nevie či chce byť komédiou, alebo drámou, alebo ako medzi sebou tieto dva elementy skombinovať. A výsledok je pre mňa potom rozsypaný film, z ktorého si nepamätám veľa. Jedine tú dávku nudy. Hodnotenie: C- ()
Filmy tandemu Hrěbejk-Jarchovský nemám rád. Pupendo som si pozrel opakovane iba preto, aby som zistil, či pôvodné, priemerné hodnotenie má nejaké opodstatnenie. Nemá. A hviezdička išla dole. Tento film totiž nepokladám iba za priemerný, ale za jeden z viacerých škodlivých filmov, ktoré zmienená dvojica splodila. Pričom je zvláštne, že ak je ich falošný pohľad na nedávnu históriu vtipný, tak je pre divákov stráviteľnejší (prípad oslavovaných Pelíškov). Bohužiaľ Pupendo o vtip ani nezavadilo, i keď pochopím, že časti divákov môžu tie trápnosti pripadať celkom vtipné. ()
Galerie (73)
Zajímavosti (55)
- Po titulech Pelíšky (1999), Šakalí léta (1993) a Musíme si pomáhat (2000) se jedná o čtvrtý Hřebejkův film, který se odehrál v minulosti. (vyfuk)
- Jaroslav Dušek (Míla Břečka) řekl, že už viděl hodně nápisů, které ho pobavili, ale ten, co byl v bazénu ve škole, vede. Stálo tam: „Než vstoupíte do bazénu, omyjte celé tělo pečlivě mýdlem, zejména oblast mezihyždí.“ (sator)
- Pro postavu Vládi Ptáčníka tvůrci původně vybrali Matěje Rupperta ze skupiny Monkey Business, ale nakonec se ukázalo, že se pro ni Pavel Liška hodí mnohem lépe. Jan Hřebejk vzpomínal: "Začalo to už na castingu, kde jsem mu řekl, ať lže, ale pořádně lže. A Pavel začal takovou kravinou, že na vojně sloužil v jednotce, která měla za úkol odstranit Bin Ládina, ale pak z toho díky jakési vojenské hantýrce, které nikdo nerozuměl, rozvinul neuvěřitelnou story: Jak dostali kávépéčko, ale neměli do toho osmičky, takže jim to bylo naprd a museli si jako vždycky nakonec vzít erka, protože ty jediný se vejdou do elesek... Takhle to tolik nevyzní, ale on to podal s takovou přesvědčivostí, že jsme z toho doslova lezli po zemi." (NIRO)
Reklama