Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Manželé Vojta a Růžena Koskubovi tvoří ideální pár: oba se milují a oběma se daří v práci. Jenže půl roku po svatbě předstupují před rozvodový soud. Důvod? Růžena odmítá dělat všechny domácí práce sama. Ona i Vojta mají totiž kromě hlavního zaměstnání ještě jiné pracovní povinnosti. Růžena maluje ilustrace pro atlas stromů, Vojta píše knihu o mimoškolní výchově dětí. Na domácnost tak nemá nikdo z nich čas. Přísedícímu soudci Mackovi nejde rozhádaná učitelská dvojice z hlavy, a tak se muž rozhodne, že dá Koskubovým dobře míněnou lekci z manželského soužití. Oba manželské páry se tak ocitnou společně na letní chatě, kde mohou muži i ženy předvést, co je podle nich správné. Ale pro nikoho to nebude zrovna lehké... Filmová veselohra, která se už před padesáti lety pokoušela "řešit" problém mužské a ženské emancipace, vznikla podle úspěšné divadelní hry Oty Šafránka. Ta měla na jevišti premiéru pouhé dva roky před vznikem filmu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (39)

Blofeld 

všechny recenze uživatele

Především z povedeného obsazení ústřední čtveřice těží tato jinak dost tradičně zpracovaná komedie. Marvan se Sovákem hrají spíše svůj solidní standard - jejich partnerky však měly v této době o velké role nouze, takže Gollové neodolatelná putička i Kačírkové moderní žena jsou příjemně "neokoukané." Škoda slabého scénáře, který všichni čtyři doslova zachraňují - zejména Kačírková úžasně uhrála i chvíle, ve kterých jí scénář předepisoval kalendářová moudra ("Jeden člověk samotný je vlastně člověka jen půl..." - !!!) či ve kterých se její postava nechovala tak docela uvěřitelně. ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

Milá komedie s matoucím názvem a docela malou porcí socialistické výchovy. Ano, proběhne tam nějaký ten předseda MNV a tématem je emancipace socialistických žen, ale věřte, že to je jen záminka k veselohře tradičního typu. Je o mladých manželích (Sovák a Kačírková), kteří se krátce po svatbě rozvádějí, aby ukončili spory o zo, kdo nosí v domácnosti kalhoty. Přísedící u soudu (Marvan) chce manželství zachránit a spolu se svou paní jim předvést, jak báječně to v takovém svazku může fungovat. Jenže se ukáže, že celé to štěstí spočívá v dokonalém servisu Marvanovy ženušky domácí, kterou hraje... tramtarará... Nataša Gollová! Až se divím, že spojení těch dvou nikoho nenapadlo už dřív, během zlaté éry Barrandova. Půvab souhry Nataši s Oldřichem Novým spočíval v tom, jak si byli podobní, kdežto s Marvanem je to - neméně půvabný - kontrast. Kontrast uhlazené solidnosti pána pod penzí a nádherně roztomilé ženy, která má i v tomto starším věku pořád ten typický smích, jiskřičky v očích a dokonce i tu neposednou holčičí loknu, padající do čela. Je to Nataša Gollová, jak ji známe a máme rádi. Většina diváků má za to, že mezi filmy Císařův pekař a Drahé tety a já hrála samé malé role, ale Kudy kam? je právě ta jedna výjimka, na kterou už všichni zapomněli. 50% ()

Reklama

Ony 

všechny recenze uživatele

Staré dobré Machovo Vzbouření na vsi s podobným námětem zachází mnohem obratněji. Kudy kam? je odfláknuté scenáristicky i herecky. Mojí paměti hodné jsou barvy, hláška o kostře z uzenáče a samozřejmě proslulá poučka o Marxově manželce. "Pane předsedo, byl by Marx napsal to, co napsal, kdyby musel pomáhat v domácnosti?" ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Roztomilá mravoučná komedie s nádechem (...jak že se tomu tenkrát říkalo? ;-) komunální satirky... Dnes snad by se i řeklo >genderová< ... ;-)) . . . Ovšem psal se šestapadesátý, stalinismus a budovatelské šílení a boření všech starých pořádků byly zdárně (zdánlivě) za námi, ženy už řídily kombajny, fabriky i posílaly na popraviště - a tak mohlo dojít i na ty lehké kritiky nešvarů, dokonce i Marxe si tvůrci vzali do úst (asi nevěděli, že právě ve skutečnosti to byl v lidských vztazích - natož v partnerských - opravdový sebestředný lump a parazit...) . . . >Socialistické soužití< v intencích manželských svazků bylo v plenkách a zvláště ta >nová střední< třída (v beztřídní společnosti, že...) zjevně stále lpěla na přežitcích minulosti. Nu, i učitelský stav v etapě budování nového socialistického člověka se má co učit a s. Borského film měl k poučení lidu o ženské emancipaci nepochybně napomoci. Asi se tenkrát všichni smáli, až se za břicha popadali, byť formou je tohle dílko spíše návratem k >přežitým< starým dobrým komediím - ale tak snad právě i díky tomu i po půlstoletí pobaví, mmj. jako doklad doby, dobově dobrého herectví a v neposlední řadě i těch nadčasově dobrých úmyslů, které ovšem v důsledku vedly stejně do pekel a nakonec i ty ženy dodnes (!) řeší prakticky stejné problémy, jako jejich babičky a matky v dobách, kdy zítra mělo znamenat už včera... :-) . . . Inu - Kudy... No, když tak tudy "TAM"... ;o) - - - - - (Poprvé viděno někdy dávno v tamtěch dobách, po vícekráté již znovuzhlédnuto 23.10.2008 na ČT1, komentář zde jako jedenáctý, 23.10.2008) ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Rezimir Vladimir Borsky natocil sympaticku komediu z 50. rokov z byvaleho Ceskoslovenska. Konecne sa opustil budovatelsky patos 50. rokov a nastupili trochu normalnejsie filmy /aj ked vlastne : Kto a co presne urcuje, kto je normalny? Ake su kriteria normalnosti?/ Uloh sa zhostili najma Jiri Sovak a Natasa Gollova /Stastnou Cestu 1943/. Obcas tam spomenu predsedu MNV a tematicky sa film venuje emancipacii socialistickych zien no a film nijako nevybocuje zo schemat, ktore nacrtol socialisticky realizmus. Ale aj tak sympaticka komedia : 69 % ()

Galerie (2)

Zajímavosti (3)

  • Na filmu spolupracoval architekt Jan Zázvorka, bratr herečky Stelly Zázvorkové, která si ve filmu také zahrála. (M.B)
  • Podle námětu vznikla i stejnojmenná rozhlasová hra v režii Jana Strejčka. [Zdroj: mluveny.panacek.com] (Přemek)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno