Ájurvéda - umění bytí

Vzhledem k tomu, že už asi 4 měsíce popíjím ajurvédské čaje a samozřejmě nechyběl čajík popíjený přímo u tohoto dokumentu, tak už se mi podařilo nastřádat dostatek znalostí, vědomostí a zkušeností, abych se mohl právoplatně považovat za největšího ajurvédského přeborníka v západní Evropě. Nejenže jsem díky čajům permanentně zdravý, a to dokonce i v tom gulagském počasí, které venku panuje, ale dá se s těmito vědomostmi celkem dobře machrovat v rámci čajových dýchánků. Dokument je parádně vyvážený. Obsahuje hodnotné množství informací. Velmi dobře se dokumentu podařilo naladit diváky na tu správnou atmosféru. Je to zkrátka takový výlet do jiného světa, který mírně přesahuje hranice běžného dokumentu. Strašně se mi líbila jedna myšlenka, která v podstatě odhaluje úspěšnost ajúrvédy - narozdíl od západních medicín, zde se neléčí nemoci, nýbrž lidé. Každý dostane individuální jídelníček skládající se z kořínků, kůry, bylin a ovoce. Udivuje mě, kolik toho má ajurvéda společného třeab s čínskou medicínou. Přitom obě dvě odvětví vznikala daleko do sebe. Během sledování se mi vyrojila na mysl otázka, kolik lékařů v rámci celého světa doporučuje proti nemocem pojídat zvířecí, pokud jste gurmání tak klidně i lidské, maso. Osobně nevím o žádném, což tak trošku nabízí otázku, zda to maso nepapáme na denní bázi tak trošku zbytečně. Dokument rozhodně doporučuji, a to i v případě, pokud dosud nemáte ani nejmenší tušení, co to ta ajurvéda vlastně je za sprosté slovo. Jde se od základů a vlastně se během krátké stopáže nestihne dokument v ději ani moc posunout někam dál, což mi zásadně nevadilo, protože se domnívám, že je úplně postačující, aby vám dokument nastínil určitou látku a nechal vás v případě zájmu pátrat dál. (01.03.2018)

Nedávno jsem byla na přednášce o Tradičním tibetském medicíně, která vychází z Ajurvédy. Proto mi bylo obrovským potěšením vidět tento úchvatně zpracovaný dokument. Hned jsem měla chuť vyrazit za nějakým Guru a učit se jeho umění léčit. Myslím, že tento dokument prozrazuje více než si umíme představit. Vřele ho doporučuji. (28.04.2011)

Bolo by naozaj pekné, keby sa múdrosť starých vekov dostala do povedomia dnešného moderného človeka. Starí Indovia neboli blbí a máme sa od nich stále čo učiť, chce to len otvorenú myseľ, nielen brať slová pána Dochtora ako niečo neomylné. Mňa dokument presvedčil, aby som si o tomto systéme naštudovala viac informácií. Namaste. (31.01.2014)

Podle staroindickeho uceni se pro radnou ocistu musite vykoupat v ganze. Pokud ta neni po ruce, muze byt s uspechem nahrazena zumpou, spinavejsi stokou, v pravde polnich podminkach se muzete pozvracet, pomocit a potrit exkrementy. Pokud se Indove opravdu dozivaji vice let nez jinde (o cemz si dovolim pochybovat), bylo by to tak bezpochyby jedine proto, ze unudily smrtku k smrti: "Argh, dalsi Ind otraveny gangou..." "Dalsi osel otraveny bylinkovym cajem kdyz zapijel (per oralne v podstate neskodnou) rtut..." (11.02.2011)

Hmm.. možná by neškodilo také zmínit se o tom proč se takové zázračné metody nepoužívají i na ZZZápadě. Proč například si tedy lámeme hlavinky nad lékem na rakovinu, když rakovina se už běžně léčí. Já vím, já vím .. šamanizmus se špatně balí do sterilních balíčků aby se za ně daly utržit velké peníze. Opravdu? (25.05.2009)