Sinners
Magdalen Laundry, The
Režie:
Aisling WalshScénář:
Lizzie MickeryKamera:
Simon KossoffHudba:
Adrian JohnstonHrají:
Anne-Marie Duff, Ruth McCabe, Gary Lydon, John Kavanagh, Bronagh Gallagher, Ruth Bradley, Tina Kellegher, Macdara Ó Fátharta, Ger Ryan, Elaine SymonsObsahy(1)
V šedesátých letech dvacátého století se světem hnala vlna svobody, liberalismu, obrovských sociálních i politických změn. V katolických klášterech severního Irska se však čas jakoby zastavil. Sem byly zavírány dívky, které se jakýmkoliv způsobem prohřešily proti dobrým mravům a společenským konvencím. Padlé ženy, které měly těžkou prací odčinit své nemravné skutky, děvčátka sotva odrostlá sirotčinci, která by jejich krása venku ve světě nepochybně vrhla do náruče hříchu a ďábla. Jednou z nich je i Anne-Marie, čekající nemanželské dítě. Deset hodin denně šest dní v týdnu pere teď prádlo cizích lidí a kromě toho zná už jen modlení a tvrdý dril. Ve chvíli, kdy za ní zapadla klášterní vrata, ztratila všechno. Civilní oblek, vlasy, dokonce i jméno. Nejhorší ovšem je, že ztratila naději. Naději, že se odsud ještě někdy dostane... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (24)
Drsné a mrazivé: aké pocity asi musela mať matka, ktorej kojace dieťatko jej nedobrovoľne a navždy odtrhávali od prsníka, pričom jej postavenie sa ani po tomto násilnom akte nemalo nijako zlepšiť ? Naopak - perspektívou bola drina v kláštornej práčovni, večné odriekavanie, či počúvanie zdravasov a dozor sadistických sestier. Radosťou sem-tam uchmatnutá cigareta, niekedy návšteva príbuzných. Porovnaniu s Padlými ženami sa asi vyhnúť nedá najmä pre môj neustále prítomný pocit zo sledovania toho istého po druhýkrát, len v umelecky menej presvedčivom prevedení. ()
Velmi silný snímek, vypovídající místy hodně drsným způsobem o málo známých stránkách života v Irské republice v nepříliš vzdálené minulosti. Člověk žasne, jak mohla v Irsku existovat tak otřesná, takřka středověká instituce jakou byly Ženské domovy ve stejné době, kdy tuto zemi vedl tak osvícený člověk, jakým byl Eamon De Valera. ()
...Vůle Boží bezbožná... Skvělé a navýsost citlivé (ač jen televizní) drama, uměřenou a velmi civilní formou vyprávějící o >pravověrné< bigotní a pokrytecké >morálce< , proti níž stojí přeze všechnu bolest a utrpení prostá lidská důstojnost a pravdivá morální síla, která nakonec dočká se i naděje... Byť ostatním "hříšnicím" zjevně štěstí jen tak pšenku nepřinese... P.S. Katolictví jako takové bych až tak zas jen bez rozmyslu nehanil. Zeptejte se třeba muslimských žen... :-( ()
Tohle nepříjemně syrové drama z prostředí kláštera, v němž krutou rukou vládne sadistická matka představená (naprosto přesvědčivě zahraná), člověka rozhodně nenechá chladným - a to je hlavní. To pověstné "něco" mi zde sice chybí, ale i tak snímek rozhodně stojí za zhlédnutí - stejně jako velmi podobné Padlé ženy. (3,5*) ()
.........Románově nachlup stejné s Magdalene Sisters, až na pár vyjímek. Po filmové stránce je však rozdíl markantnější. První co mě třísklo do očí bylo herectví Anne Marie Duffové, která si roli vystřihla v obou filmech..... zajímavé, co..? :-)) Televizní zpracování mě tedy zrovna moc nechytlo, pro oko filmového fajnšmekra je rozhodně snesitelnější a uchvacující varianta v MS. Jen bych chtěl podotknout k zputnajzovi, ohledně té pily, že téma v MS se zpracovalo a podalo mnohem mírnější formou, ve skutečnosti bylo vše mnohem krutější a boj proti fanatickému šílenství byl těžký a strnitý........... ()
Galerie (5)
Photo © British Broadcasting Corporation (BBC)
Zajímavosti (5)
- V Irsku se tyto instituce jmenovaly podle Máří Magdalény, biblické postavy, která byla podle starší katolické tradice považována za prostitutku, nicméně litovala svých činů a stala se jednou z Ježíšových nejbližších následovnic. (Zdroj: Wikipedia.cz)
- Magdaleniny prádelny nebo také azylové domy byly domovy pro „padlé ženy“, založené v 19. století ve Spojeném království a Irsku. Nejčastěji byly provozovány římskokatolickými kongregacemi. Odhaduje se, že během 150leté historie těchto institucí do nich bylo na neplacenou práci přijato více než 30 000 žen, často proti jejich vůli. (Zdroj: Wikipedia.cz)
- Záznamy útulků ukazují, že v počátcích historie Magdalénského hnutí do nich mnoho žen vstoupilo a zase je opustilo z vlastní vůle, někdy i opakovaně. Jak se Magdalénské hnutí stále více odklánělo od původní myšlenky záchranného hnutí, které chtělo dostat prostitutky z ulic, útulky získaly vězeňský charakter. Kromě prostitutek se do útulků začaly dostávat svobodné matky, zneužívané dívky nebo takové, které byly moc krásné a mohly by podněcovat hříšnost u mužů, a to někdy na žádost vlastní rodiny. Většina žen strávila nucenou prací v prádelně průměrně jeden rok, některé však zůstaly uvězněné v útulku do konce života. (Zdroj: Wikipedia.cz)
Reklama