Želary

Taky jste cítili tu neodolatelnou a podmanivou chuť prostého života? Také jste měli radost z nové podlahy, na které chlapi celý den makali? Cítili jste ten chlad, když pršelo? A obavy, když se Haňula vracela kolem vypáleného domu? Já ano. Drsný, ale klidný a svým způsobem krásný život. Tenhle film se povedl a mám dojem, že takovou poetiku umíme vykouzlit jen my, národ, který zradila půlka Evropy a který umí na pozadí 2. světové války vyprávět malé velké příběhy. Ano, jen ten konec mohl dopadnout jinak... (19.04.2006)

Viděno po mnoha letech od návštěvy v kině. Je to skutečně vynikající film, který potřeboval čas, aby byl doceněn. Výborně vystavěné drama. Z herců mě nejvíce zaujal Tomáš Žatečka v roli polosirotka Lipky, o něj jsem se bál snad nejvíce. Ondřej Trojan by si toho Oscara asi opravdu zasloužil. (08.05.2019)

Tož bylo to hezké, ale tak nejak z dálky. Šok z nouzové, okamžité a totální změny identity, vyrovnávání se a přijetí, atmosféra stálého ohrožení – nic z toho mi tento film nedává vidět, pouze mě zdlouhavě informuje, že se to děje (zdlouhavost mu však nebrání nechat hrdinku vklouznout nahou do náruče alter-manžela naprosto z ničeho nic). Rovněž nové (velmi konkrétní a osobité) prostředí je ukázáno jaksi zdálky, jako folklórní skanzen. Nebo proč je bezradnému divákovi konstatováno, že i v rámci tohoto prostředí je to horší než zlé – totiž v místními opovrhovaných „Želarech“? Tak buď se tím zabývám nebo to nevnucuju. Totéž o morálně-ideových dilematech v kolegiální konfrontaci učitel – farář. Vůbec jsem nepobral ten zarputilý mindrák vesnického protektorátního učitele z místního raubíře. A otčímův řemen na zádech tehdejšího venkovského ogara jako základ melodramatu? No nevím. Poměrně brzy se to pak celé začíná rozpadat v barvotiskové obrázky drsného horalského života, do nichž nevím odkud občas přilezou esesáci někoho odpravit. Za těchto okolností mi pak i finální řádění bodrých osvoboditelů bylo vcelku lhostejné. (Sledoval jsem prostě jakési tragické „Musíme si pomáhat“ na ruby.) Aňa Geislerová, působící zde krásným klasicky filmovohvězdoidním dojmem, mohla zazářit, bohužel nemá pořádně na čem. Ve výmluvném sice, ale hluchém filmu může jen předvádět požadované emoce v aktuálních situacích. Její chvilkový azyl u Zity Kabátové a Sv. Beneše kvituji jako projev Trojanova smyslu pro tradici. K tomu Ivan Trojan úplný Bartoška. Překvapivě vkusný farář Donutil má jako na potvoru zrovna tady velmi omezený prostor. Vůbec je tam toho moc a všeho málo. Epilog, v němž hrdinka po letech podstupuje setkání dvou svých životů, mohl být působivým završením impozantního filmu se skvěle postavenou osnovou. Kdyby se vybudovalo víc než jen osnova. Pak bych snad také mohl Jozovu smrt považovat za tragické uzmutí nového hrdinčina života (do nějž byla hozena a k němuž se poctivě protrpěla) a ne za preventivní řešení hrozícího dilematu. Jo a ta vystřižená scéna „obřad“ tam zrovna být mohla. Ponechání scény „Irča“ by zase předešlo nejednomu mému nedorozumění. Dvě a půl hvězdičky. Dvouřádkový komentář od Ony v podstatě vystihuje můj celkový dojem. Pozoruhodně detailně se shoduji s Šandíkem, přestože se zásadně lišíme v celkovém zhodnocení. (07.09.2011)

Romanticky tragická love story ve stylu horalském, zabalená do obalu nacistické okupace a pronásledování. Funguje to bezvadně. Vidíte obal, rozbalíte, vychutnáte, přejíte se a zabalíte zpět do obalu, který se náhle objeví znovu na stole. Tak jako cukrář nedochutil cukroví něčím navíc, tak tento snímek není ničím výjimečný. Naopak. Jednoduchost a kýčovitost jsou zde základní ingredience. Musela, nechtěla, přizpůsobila se, potom možná chtěla, pak teda hodně chtěla a nakonec, aby bylo tragické dílo dokonáno....no, však uvidíš. Jsou zde hodní i zlí, trestající a spravedlivě potrestaní i společně pronásledovaní. Mé pocity z celého vyústění? Absurdní i paradoxní. Překvapivé, rychlé i hrdinné umírání a nakonec poslední hřebíček s nálepkou - zpátky do minulosti. Všechno brát s humorem a bude dobře. Skutečně jsem nepochopil délku filmu a nebýt A. Geislerové, hodnotil bych snad ještě o stupeň níže. (10.05.2014)

Nejhorší na Želarech je kupodivu (a bohužel) Anna Geislerová. V Jízdě a Výchově dívek v Čechách je brilantní, ale do Želar se NAPROSTO typově nehodí. Kdyby byla opravdu dobrá herečka, možná by dokázala být „negeislerovská“, ale bohužel asi opravdu nebude tak dobrá, jak jsem si původně myslel. Téměř celá první polovina filmu je slabší (hlavně díky ní). Potom se ovšem děj začne týkat především ostatních obyvatel Želar a to je záchrana filmu. Jozova Hanule je ostatně jenom jakýmsi prostředníkem k vyprávění mnoha minipříběhů. Ondřej Trojan vcelku příjemně překvapil hlavně hezkými vesnickými obrazy a jsem zvědav, s čím přijde příště. (06.05.2004)

So Želary som mal jeden výrazný problém, a to nevyvážené tempo rozprávania. Jeho záverečná pasáž patrila k tomu najlepšiemu, čo som v českom filme, zaoberajúceho sa históriou druhej svetovej vojny, videl. Lenže to predtým je bohužiaľ príliš naťahované, predvídateľné a iba málo záživné. Je to škoda, pretože Želary pôsobia v dobrom zmysle slova západne, Trojanov štýl je tu o niečo vyzretejší, ako je zvykom v lokálnej žánrovej konkurencii. Želary som videl pomerne dávno a už sa k nim asi nevrátim. (27.07.2012)

Jarchovský píše vynikající scénáře a v tomto filmu se snad všechno sešlo a dokonale mi to sedlo. Skvěle napsaný scénář, skvělé obsazení rolí, skvěle zahrané, nádherné prostředí, kde se děj odehrává, Aňa ukázala znovu celou zoologickou zahradu (kůzlátka i bobříka). Vztah dvou lidí semknutých dohromady těžkou dobou v protektorátu byl vykreslen naprosto věrohodně a nádherně. Krásně se filmu dařilo ždímat ze mě emoce. Rychle se v něm dokázaly střídat nálady - uměl být hodně drsný, ale i krásně romanticky poetický. Jediná výtka snad jen k tomu, že mi trvalo zhruba 30 minut, než jsem se na snímek naladil a než mě plně pohltil. Pokud tedy přečkáte ne zrovna atraktivní úvod, tak se připravte na velkolepou odměnu. Tohle si rozhodně zasloužilo vyhrát českého lva. Netuším, kdo komu před předáváním cen vykouřil, ale je pro mě nepochopitelnou záhadou, že se stala filmem roku 2003 absolutně nekoukatelná píčovina Nuda v Brně. [88 %] (15.05.2023)

Věděl jsem, že se jedná o jeden z nejoceňovanějších filmů poslední doby, přesto jsem od něj nic velkého neočekával. Čekal jsem myšlenkově náročné ubíjející drama o mezilidských vztazích. Které se v podstatě koná, ale stravitelnou a přitažlivou formou, i pro mne - adolescenta. Elitní obsazení nejen českých herců, nádherné exteriéry a silný příběh ze silného historického období... 90% (25.10.2009)

Plné emocí, štěstí a smrti. Tleskám. (21.07.2015)

Výborný film režiséra Ondřeje Trojana. Skvělé herecké výkony, excelentní výprava. To se zkrátka musí vidět. (26.06.2005)

Hlboké a smutné ako lesy okolo Želarov. Ako ľudia ktorý tvoria samostanú a uzavretú komunitu. Možno nebolo všetko tak, ako by sme predpokladali, ale v stave ohrozenia je mnohé iné. Ja si viem predstaviť, že by to mohlo byť práve takto a celé v jednom s hudbou, prírodou, drsnosťou a láskou to vo mne vyvolalo dojatie i spokojnosť. Mne osobne to na výborný film stačí. (02.01.2006)

Želary považujem za veľmi vydarený film. Dej je pomerne jednoduchý, ale postupné zbližovanie dvoch rozdielnych ľudí, ktorých spojila vďačnosť za záchranu života po lesnom nešťastí s nádejou na záchranu života pred Nemcami, je pútavé a vierohodné. Dobre sú vykreslené charaktery a vzťahy horalov na moravsko - slovenskom pomedzí a aspoň na jednu hviezdičku je tu príroda. Filmu by prospelo mierne prestrihanie, ktorým by sa zbavil prázdnych scén a tiež časti scén, v ktorých ruskí vojaci vystupujú ako banditi. Dobový obraz sa nezíska presunom kyvadla na druhý koniec. (05.06.2012)

Nebudu na porevoluční českou tvorbu jen plivat, což jsem dosud možná dělal, je to dobrý film. Herci, drama, napětí, tvrdé scény... ale jako celek se to zdá dlouhé a ne tak soudržné, to je zkrátka zdejší Achillova pata. (29.09.2019)

Velice podařený film, jen se nemohu ubránit pocitu, že kdyby ubylo vedlejších motivů, mohl být hlavní příběh ještě silnější. György Cserhalmi je dokonalý a Aňa Geislerová v poněkud uklidněnější poloze mile překvapila. Ostatní jsou také výborní od hereckých veteránů až po představitele dětských rolí. Dalším plusem jsou kamera a hudba, mínusem nadbytečné poslední tři minuty. Když příběh dospěje ke svému emocionálnímu vrcholu, je lepší spustit titulky. (03.10.2003)

az dnes som si vsimol, ze som prehliadol ohodnotenie tohto fakt moc moc podareneho filmu v ktorom exceluju nielen herecke vykony na cele s aňou, ale aj cely pribeh, ktory si mozno toho oscara aj zasluzil.prial som mu ho urcite...krasna, silna a dojimava story.. (29.12.2006)

Táto romantická dráma nás zaviedla do totalitných dôb nacizmu a následného socializmu, film bol nominovaný na Oscara za najlepší zahraničný film. (26.10.2008)

Mestský život versus vidiek na krásnom tanieri všezeleného prostredia niekde v slovensky znejúcej dedine pod lesom – točilo sa na Kysuciach a na Orave. Meštiakovi môže trvať zvykať si na kadibudku, hoci lepšie kadiť v drevenej búdke než sa zosrať z nacistických bytových prehliadok niekde v meste. Zatiaľ posledný z českých filmov nominovaných na oscara, a to už prešlo skoro dvadsať rokov. Vidiecka idylka sa tu snúbi s krutou realitou alkoholizmu i tyranie. Mám pocit, že toto ostalo na dedinách dodnes. Dve hodiny balady skončia krutou vojnovou realitou a z toho finálneho emocionálneho pocitu udeľujem vyššie hodnotenie. (06.01.2021)

Mám sice pár výhrad (moc dlouhé, 60-ti miliónový rozpočet na film naní vidět atd.). Ale přesto docela příjemný a hezky kýčovitý český film. (05.10.2003)

Ďalší český skorowestern. Postavené na podobnom základe ako MUSÍME SI POMÁHAŤ a v prevedení á la JE TREBA ZABÍT SEKALA. Film nadhadzuje veľa "dedinských" problémov, ale možno je ich priveľa - a občas vyznievajú prvoplánovo. Silnejšia je antikomunistická časť ako protifašistická, ale tvorcovia pekne vyslovili, že vojna je jedna veľká ...ina. Dobre zahratý a natočený film, ktorý je viac oslavou vidieckeho života (slovenská krajina je raj na zemi) ako vojnovou drámou... (17.04.2006)

Zbytečnost po filmech jako Smrt si říká Engelchen a Kočár do Vídně. (08.05.2014)