Žena od vedle

François Truffaut je jedným z najlepších režisérov, aký kedy žil. Ani jeden film nemá iný ako červený a škoda, že ich natočil "len" 25, kým predčasne odišiel. Má veľký cit pre drámy, hlavne tie vzťahové, a tú tragickosť dokázal stále zobraziť tak, že ju divák cíti osobne. Depardieu hrá svoj štandard, čo je u neho vždy špička, Fanny Ardant hrá presne to, čo má, femme fatale s nádychom Romea a Júlie - a prenieslo sa jej to aj do osobného života, keď práve na tomto natáčaní sa dala dokopy s režisérom Truffautom. Film je štúdiou obsedantnej lásky, ktorá môže niekoho aj nudiť, záver ale prinesie vyústenie, ktoré dáva odpoveď na to, že posadnutosť nie je už láska. (12.10.2023)

......žena od vedle alebo ako sa mladá manželka staršieho manžela rozhodne znovu si začať s bývalým milencom...keď už sú teda susedia tak čo už....a ide na to veľmi rýchlo a veľmi aktívne......možno vtedy to bolo novum,možno to francúzske prevedenie a meno režiséra z toho robia to čo spôsobuje toľký obdiv tohoto filmu....pre mňa nič extrovné - značne nadhodnotená povesť filmu.....Depardieu je možno charakterný herec ale ako osudový muž ?.....i v mladom veku pôsobí ako klifgon......záverom škoda,že si mládenec neudržal v kľude poklopec -mohlo to mať iný koniec,lebo dievčina bol prípad pre psychiatrov.....áno presne ten typ filmu,ktorý stačí vidieť raz v živote. (01.02.2020)

Jejich láska a vášeň byla silná. Možná až příliš. Nedokázali žít spolu, ani bez sebe….. Čekal jsem spíše nějaké bouřlivé drama, ale Žena od vedle je vlastně celkem poklidný film. Možná až na konec, ke kterému to celé vlastně směřuje už od začátku. Takových příběhů jsou kolem nás stovky, záleží jen na každém z nás, jestli na něho přistoupíme. (08.10.2014)

„Ani spolu, ani bez sebe.“ Truffaut ve svém předposledním filmu výstižně pojmenoval jeho věčné téma (sebe)zničující lásky. Také Žena od vedle přepjatostí hrdinů připomíná román z 19. století a také ona je něčím mnohem víc. Hrdinové jsou tragičtí, ale režisérův přístup oplývá uctivou nadsázkou. Ty nejvyhrocenější momenty (milování v autě, souboj na zahradě) nás nutí sledovat skrze sklo. Zdůrazňuje tím náš voyerismus i vlastní odstup a tenkou bariéru bourá až během nejodvážnější erotické scény na samém konci. Zde už není co ztratit, jak vyplyne s hořkosladkou pointou. Ačkoliv není ani jedné postavě nadržováno a oba herečtí představitelé své role pojali s nesmírnou intenzitou, nadobyčejné zalíbení kamery v křivkách a předně ve tváři Fanny Ardant nelze přehlédnout. Pochopit ano (režisérovo okouzlení přetrvalo i mimo rámec filmu – Ardantová mu počala dceru). Možná právě z toho důvodu mi byla z dvojice milenců bližší Mathilda. Při její prosté chůzi okolo tenisových kurtů jsem sotva dýchal. Ano, asi jako čtenářka románu z 19. století. Ještě jednou, naposledy, děkuji, žes mne jí učinil, Françoisi. 85% Zajímavé komentáře: Douglas, mm13, sportovec (23.12.2008)

To je prvýkrát, čo mi nevadil Truffautov analytický prístup ani akademický odstup pri charakterizácii postáv, neprekážala tá jeho prílišná dôslednosť, schopnosť vyjadriť sa v geniálnych skratkách, umenie vtesnať do jedinej scény aj zo tri-štyri informácie - a z toho plynúca neschopnosť bezprostredne sa im priblížiť... Pretože tento príbeh si z môjho pohľadu ani nežiadal aby som sa s jeho hrdinami stotožňoval - neboli mi sympatickí, nerozumel som im, ale práve vďaka tomu, že mi tieto polohy nikto nevnucoval, iba sa postaral aby som o nich mal čo najviac informácií, tak to vo výsledku zafungovalo nad všetky očakávania! ...teším sa na ďalšie filmy od tohto režiséra, teším sa na návraty - veď to sa predsa pozná, keď s niekým stojí za to komunikovať, prehodnocovať svoje postoje, obohacovať predstavy a očakávania. (19.03.2007)