Ubal a zmiz

Konec drogových dealerů, alespoň v českých filmech, aneb jak utopit kameramana Davida Ployhara, za jeho přebujelé obrazové filtry, scenáristu Adama Hobzika, za jeho upocenou vtipnost, nesvlečenou Sharlotu, znásilněnou filmografii Guy Ritchieho a Lamboru v kožichu, a režiséra, opětně Adama Hobzika, za jeho režijní nedostatky a četné nedodělky v oblasti naprosto nekvalitně zvládnutého filmového řemesla. Ve výsledku se jedná o film o NIČEM. A ani není tolik jasné, na jaký žánr film cílí. Ode všeho je v něm trochu, komedie, akce, drama, romantika, dokonce i sci-fi zastoupení nechybí. A ne, nepřijde mně to jako nadsázka. Na pražském Žižkově bují drogy, taxikáři se sem bojí jezdit, v místních knajpách se zdržují výhradně pochybné existence. Takže celkem nerealistický a zkreslený pohled, pardon, rádoby šíleně špinavě ztvárnění čtvrti. Do toho má mizerný den rozvozce pizzy a tak trochu životní outsider Mireček (v sympatickém podání Matouše Rumla), neboť mu jeho máti (ztvárnila ji Lucie Benešová, od Rumla ji dělí jedenáctiletý věkový rozdíl) před svým odjezdem na regenerační dovolenou do péče svěřila mluvícího papouška korelu v kleci (i na jeho zásadní "svědectví" ohledně vykradeného bytu ve filmu dojde, a je myšleno vážně!). Mireček ke svým rozvozům dává přidanou hodnotu v podobě sáčků s marihuanou, vkládaných pod koláč pizzy. Se svým kamarádem Vilémem (rádoby vtipný, ale postupem času otravně působící Janek Gregor), jenž má domácí pěstírnu, si takto přivydělává do dne, kdy je uspán v bytě, kam vezl objednávku, následně je mu zcizeno jeho raritní staré auto Golf, kdosi šlohne kamarádovu sklizen fetu a poklidná rutinní doba rozvozů začne povážlivě nabírat na vzruchu. Když se v českém filmu vyskytne drogový boss, mafián a jiný zlověstný upravený muž v drahém ohozu, okamžitě se angažuje Predrag Bjelac. A co by to bylo za českou komedii, kdyby se v ní nevyskytovali policisté (z oddělení narkotik). Tady celkem vtipnou dvojici utvořili osvědčený Martin Hofmann a Leoš Noha, kteří trpí syndromem vyhoření, mají od svého šéfa ultimátum, načež po noční Praze pasou po úlovku v podobě drogových neřádů, přičemž příležitostně v kufru svého policejního vozu svezou své dopadené oběti. A nesmím opomenout Marka Lamboru v roli slavného zpěváka s hvězdnými a excentrickými manýry, který do matičky Prahy zavítal kvůli interview v rádiu. Mohlo se jednat o jeho dost dobrou roli, kdyby jeho linie nebyla pojata naprosto nadbytečně. A všemu nasazuje korunu výskyt vietnamských spoluobčanů, kteří mohutně kšeftují s drogami, přičemž jejich sofistikované obchodování zajišťuje komplex večerek propojených podzemními tunely. Nebyl by to nápad k zahození, jenže vše se smrsklo na jedinou bezvýznamnou sekvenci, tudíž se jedná o nápad zcela nevyužitý. Filmový debut Adama Hobzika považuji za krajně nepovedený. Pizzu už svého času rozvážel s Vladimírem Škultétym ve svém online seriálu, taktéž dramaturgicky značně nevyváženém. Škultétymu v tomto filmu symbolicky věnoval roličku muže spoutaného v kufru auta. Zvažoval jsem udělení průměrného hodnocení, jenže mám k filmu hodně výhrad. Ruml a spol. neměl na skladu dost dobrou zapamatovatelnou hlášku, vtipnost ve filmu nefunguje takřka v žádném směru. Ani jednou jsem se nezasmál. Pokusy rozpohybovat film akčně jsou strašlivě bídně a lacině natočené, navíc se jedná o zanedbatelné množství, do toho strašlivá kamera a úplný rozpad filmu před koncem. Ano, film je se spějícím závěrem vysloveně hrozný, upachtěný, úplně jsem si přál, aby ta všudypřítomná vyvěraná trapnost rychle vzala za své. Adame Hobziku, tenhle matroš je dobrá sračka. Po tomhle propadáku už podobný film v českých podmínkách nevznikne. Díky za to. 2/10 (05.11.2021) (méně) (více)

Ubal a zmiz je režijním debutem scenáristy a režiséra Adama Hobzika. Jde o tvůrce seriálu Pizza Boy, který měl rozhodně své silné momenty a dokázal, že by tento tvůrce mohl v celovečerním formátu s více penězi předvést zajímavé věci. S Pizza Boy pojí Ubal a zmiz též práce hlavního hrdiny, prim tu ovšem rozhodně nehraje pizza. Hobzik totiž přiznaně těží z britských gangsterek Guye Ritchieho a vytvořil jednoduše něco neskutečně svěžího v rámci aktuální české tvorby. Dle samotných producentů a Hobzika je shánění peněz na žánrový film v Čechách ještě výrazně těžší a i kvůli zápletce, která se točí kolem drog to se samotnými sponzory též nebylo lehké. Jenže Ubal a zmiz má naštěstí srdíčko. Skutečně působí jako film natočený s láskou k filmovému řemeslu, je poznat, že má jeho tvůrce nakoukáno a přesně ví, co chce dodat. A to i samotnou stylizací, která sice velmi těží ze stylu Guye Ritchieho a spousta lidí nejspíš Hobzika odsoudí jako prostého imitátora, jde ovšem naštěstí spíše o inspiraci než vyložené kopírování. Hobzik sám moc přesně ví, co tenhle žánr snese. Dle jeho vlastních slov mu přijde žánr gangsterek nejhravější. Můžou dle něj být absurdní, vtipné, akční i stylizované. Sám navíc prohlásil, že se chtěl u  svého prvního celovečerního filmu především pobavit a pořádně se vyřádit. Je to na Ubal a zmiz strašně poznat a je strašně sympatické.   Ubal a zmiz má sice vzhled těžící z inspirace v zahraničí, v zárodku je ovšem jednoduše českým filmem a to i samotným českým humorem. Jenže Hobzik ukazuje, že u nás může vzniknout zajímavý film z kriminálního podsvětí. Jen se místo Bronxu brykule dějí na pražském Žižkově a místo černošských gangů jsou za největší drsňáky ve finále Vietnamci. V tomhle ohledu se skutečně daří udržet rovnováhu mezi těžením inspirace u Ritchieho a zároveň dodat něco specifického. Ubal a zmiz především ukazuje českým komediím, že se na to musí nějak takto. Humor, který nenutí diváka cítit se za samotné tvůrce trapně. Humor, který je v mnoha momentech skutečně vtipný. Humor, který těží ze samotných hereckých výkonů. Je prostě neskutečně příjemné vidět českou komedii, která je reálně vtipná. Po vzoru právě oněch britských gangsterek se příběh Ubal a zmiz točí kolem tři různých příběhů, které dohromady dávají mozaiku. Přesně po vzoru Sbal prachy a vypadni nebo Podfu(c)k tak sledujeme velké množství postav, přičemž všechny dohromady tvoří jednu velkou mozaiku. U Ritchieho gangsterek se přitom většinou dařilo ty postavy představit, každou předvést v nějakém výrazném světle a ve finále tak ani nevadilo, že se tolik nebral důraz na nějaký vývoj postav. Na toho Ritchieho gangsterky nikdy dvakrát zřetel nebrali. Hobzik se přitom o něco takového snaží, přesto mu ovšem nohy v tomhle ohledu podráží čas. A i díky němu se mezi jednotlivými příběhy přeskakuje tak trochu moc a některé postavy se díky tomu dostávají o poznání méně prostoru a ve finále působí i tak trochu navíc. Většina postav přitom v podstatě dopadne stejně jako v Ritchieho gangsterkách a nikam se neposunou. U Ubal a zmiz ovšem platí výjimka především u hlavního hrdiny v podání Matouše Rumla. Hobzik nastíní, že byl kdysi populární, přičemž aktuálně je v dosti mizivé situaci. Právě jeho hrdina zažije za jednu divokou noc spoustu zážitků včetně zamilování, které ho pořádně nakopnou k zamyšlení se nad svým životem a jeho budoucností. A vlastně to do jisté míry funguje. Jen je to pořád gangsterka a kvůli kulometnému tempu na tohle budování vývoje zas tolik času není. I díky tomu to ve finále působí tak trochu urychleně. Přesto je i ovšem zde zajímavé vnímat, že se o kopírku Ritchieho 50:50 skutečně nejde.   Nebylo skutečně snadné sehnat na Ubal a zmiz peníze. Dává to naprostý smysl. Přesto tvůrci dělají v rámci možností tu nejlepší práci. Velmi snadno se dá rýpat do toho, že s větším rozpočtem by nějaká scéna vypadala přeci jen více efektivněji a že s větším rozpočtem by to celé bylo ještě o poznání stylovější. Jenže i přes produkční limity jde jednoduše o tu nejlepší profesionální českou komedii od dob Okresního přeboru: Posledního zápasu Pepíka Hnátka. Kde chybí více peněz, tam se Hobzikovi alespoň podaří přijít s nějakým kreativním nápadem. Je vidět, že menší rozpočet dorovnávají právě ty nápady a i díky tomu se musí Ubal a zmiz do jisté míry sklonit poklona. I díky tomu vizuálu prostě působí jako výrazná odchylka od většiny aktuální české tvorby. Dost slušný je i soundtrack Petra Wajsara. Ten již dlouho nemá problém s přeskakováním mezi různými žánry hudby a jeho soundtrack k Ubal a zmiz k tomu filmu jednoduše sedí. Dost často se možná příliš dokola opakuje a díky tomu se do jisté míry ohraje, přesto je to jako hudební doprovod pořád fajn.   "České Sbal prachy a vypadni" Ubal a zmiz je příjemný svěží vítr, který dokazuje, že u nás to jde. Inspirace a zároveň vlastní iniciativa, netrapný a vyloženě vtipný humor, výtečné zvolené obsazení a především skutečně kreativní záležitost. Dá se snadno rýpat do scénáře a dramaturgie, sem tam do nějakého toho tvůrčího rozhodnutí a celkového zpracování některých scén, spíše než výtek by se mělo ovšem Ubal a zmiz dočkat uznání. Hobzika se určitě vyplatí sledovat, protože tohle je trefa. Není to dokonalé, přesto velmi zábavné. Neříkám, aby se tímto směrem ihned ubírala celá česká tvorba, přeci jen Ubal a zmiz ukazuje, že to jde. A snad více tvůrců v nadcházejících letech dostane podobnou šanci se vyřádit ve své první štaci. Režijní debut přece člověk točí jen jednou za život... (07.07.2021) (méně) (více)