Obsahy(1)
Za německé okupace vyprávělo se v Praze o záhadném muži, který skákal na pružných pérách a děsil svými skoky německé vetřelce. Tento film je věnován tomuto strašidlu. Brilantní satira od Jiřího Trnky zachycuje tuto pověst roku 1946, tedy krátce po válce. (Elrond88)
Recenze (91)
Ta část o udávání je bohužel dost pravdivá. V roce 1944 si K.H.Frank stěžoval Adolfu Hitlerovi, že na Gestapo chodí desítky tisíc udání od Čechů. Gestapo bylo těmito udáními zaplaveno a Frank vyhlásil, že na půl roku přestává Gestapo udání přijímat. Musela to být strašná doba, o to více mě překvapuje, že pouhý rok po válce si tvůrci dokázali z tohoto období dělat legraci. Nutno říci, že snímeček je to velmi povedený. ()
Z doby, kdy byl Trnka ještě u Bratří v triku, mám nejraději právě Péráka a SS, neb je to ryze aktuální a vysloveně žádoucí záležitost. Zatímco hraný film se s Protektorátem vyrovnával například pomocí komedie Nikdo nic neví, animovaný přispěchal s krásnou historkou o extrémně agilním kolaborantovi, že jednoduše bylo nutné, aby se malý český kominík stal hrdinou v masce a všechny ty nekalosti vycházející z nepoctivosti po zásluze potrestal. Po roce 1945 se ale bohužel stopa po maskovaném hrdinovi vytrácí a národ znovu trpí... ()
Pérák a SS nabídl originální animaci, která se skládá z fotomontáží reálných fotek, doplněné kreslenými postavičkami. Nenávidění okupanti ve snímku dostávají co proto a to je hlavní motiv příběhu. Děj nám představí hrdinu (superhero), klasického kolaboranta a řady esesmanů vykonávající svou diktátorskou povinnost. Vše je umícháno v dobře stravitelný animovaný pokrm. Ve všem je velká nadsázka a humor. A ve všem je cítit profesionální ruka Brdečky a Trnky. ()
Po vizuální stránce nic převratného nečekejte, i když pár animátorských nápadů potěší. Příběh je ale naprostá bomba, během těch několika málo minut jsem se několikrát od srdce zasmál (a to obvykle nemám ve zvyku ani u nejstřelenějších komedií). Je krásné vidět, že válka humor nezabila a Chaplin nebyl v té době jediný, kdo si z Hitlera dokázal udělat legraci. Trnka ho vykresluje jako paranoidního slídila, který vidí ve všem nepřítele. Proti němu stojí ale „superhrdina“ Pérák, strašný sympaťák, i když jeho kostým vypadá jako latexová souprava ze sado-maso salónu. Myslím, že hollywoodští scénáristé by takový skvělý námět dokázali přetavit v kasovní trhák. Jsem rád, že se to dozajista nestane, ale zároveň mě mrzí, že povědomí o tom, že máme vlastního komiksového hrdinu, tady moc není. ()
Možná je to mírně zastaralé technicky, ale především je to nesmírně nápaditá a hodně vtipná animace o tom, jak nenápadný pražský kominík pozoruhodným způsobem trestá udavače a okupující esesáky. Plno vynikajících momentů, prolínání fotografie s kreslenou animací. Film kromě úžasné satiry o paranoidním udavači obsahuje i brilantní parodie na první filmy o superhrdinech. Spolu s dalšími Trnkovými a později Švankmajerovými (který má docela podobnou fantasii i smysl pro humor) díly je to jeden z několika málo českých animovaných filmů, které opravdu stojí za to vidět - zvlášť, když je to na Youtube a má to jen pár minut: http://www.youtube.com/watch?v=aX5RuYVQxho ()
Galerie (3)
Photo © Bratři v triku / Československý filmový ústav
Zajímavosti (2)
- První literární zpracování této legendy vyšlo v roce 1948 v Haló novinách v komiksu „Pérákovy další osudy“. Druhá polovina komiksu se však již nese v propagandistickém duchu. Reportážní povídku o Pérákovi s názvem „Pérový muž“ vydal Jan Weiss roku 1961 v knize „Bianka Braselli, dáma se dvěma hlavami“. V roce 1968 v čísle časopisu Mladý svět, vydaném po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, vyšel čtyřokénkový strip s názvem „Pérák a SSSR“. (sator)
Reklama