Shadows of a Hot Summer
Režie:
František VláčilScénář:
Jiří KřižanKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Marta Vančurová, Juraj Kukura, Gustáv Valach, Gustav Opočenský, Karel Chromík, Jiří Bartoška, Zdeněk Kutil, Augustín Kubán, Ilja Prachař, Michal Ladižinský (více)Obsahy(1)
Je horké léto, dva roky po skončení druhé světové války. Mlčenlivý hospodář Ondřej Baran (J. Kukura) žije na osamělém statku v Beskydech se ženou Terezkou (M. Vančurová) a dvěma dětmi. Jen občas dojíždí do městečka v dolině za nákupy. Má mírumilovnou povahu a konfliktům s místními lidmi se zásadně vyhýbá. Jednoho dne se na jeho statku objeví skupina pěti banderovců. Ukrajinští nacionalisté, kteří mají na svědomí mnoho mrtvých civilistů, se po válce pokoušejí dostat do Rakouska. Jeden z nich je zraněný a než se uzdraví, musí se o ně Ondřej se ženou postarat. Kromě nich zadržují zabijáci na statku i lékaře (G. Valach), kterého musel Ondřej přivézt. Pokud by se muž pokusil přivolat pomoc, zaplatily by to životem jeho děti i s Terezkou. Zatímco policisté v městečku nemají o dění na statku tušení, Ondřej pochopí, že banderovci v zájmu vlastní bezpečnosti nakonec stejně všechny na statku pozabíjejí. A že se bude muset postavit sám proti přesile pěti vycvičených vrahů... Působivé drama scenáristy Jiřího Křižana a režiséra Františka Vláčila vzniklo v roce 1977. Kromě řady jiných ocenění získalo i Velkou cenu Křišťálový glóbus na XXI. MFF v Karlových Varech (ex aequo se sovětským filmem Bílý Bim, černé ucho). (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (185)
Pan Vláčil určitě umí a situace který se film věnuje je rozehraná mistrovsky. Troufnu si říci, že na navození atmosféry je František Vláčil vysloveně mistr řemesla. Práce s herci taky výborná, Kukura naprosto fámozní a Bartoška zmrd k pohledání. Obrazová schopnost vyvolat dramatický moment bez dialogu je jedinečná, ale plný počet dát nemůžu, je mně líto mistře Liško, ale na vině jste Vy, protože Vaše hudba často přebíjela atmosféru filmu, to prostě nebylo úplně šťastný. ()
Atmosféricky výborně vystavěný kousek. Plíživé tempo vyprávění je podkresleno "nervní" hudbou Zdeňka Lišky, která filmu ještě více přidává na síle. Vláčil se obešel bez zbytečně popisných dialogů a většinu děje vypráví obrazem, což sice byla dobrá volba, ale na druhou stranu se tím trochu zploštily motivace některých postav (hlavně banderovců). 8/10 ()
Zabijáci z Ukrajiny obsadí horské hospodářství - už samotný námět by dnes neprošel a už nikdy neprojde. Celkově mě snímek příliš nenadchnul, ale poprvé jsem viděl Kukuru za mlada a smekám klobouk, nedivím se, že se z něho stal herec evropského formátu. Dále výborný Valach, depresivní hudba a Vláčil typický ve střídání naivních scén s těmi tíživými. ()
Mistrovské dílo Františka Vláčila, ve kterém rozehrává takřka antickou tragédii odvahy, zodpovědnosti, zoufalství a statečnosti. Ondrej Baran je postavou, jež je se všemi těmito stavy konfrontována a musí ukázat, co v ní vlastně je. Příběh je více než symbolistický a přesto nepůsobí nikterak nerealistickým dojmem. Za nejgeniálnější Vláčilův počin zde považuji charakteristickou málomluvost, která je nejpřiznačnější pro pětici banderovců (zajímavě zamaskovaný Jiří Bartoška, Karel Chromík, Augustín Kubán, Zdeněk Kutil a Gustav Opočenský), jež za celý film nepronese ani slova a dorozumívá se pouze skrovnými gesty. I mluva, která je tu použita, zní zas z úst horalů neuvěřitelně nepřítomně a archaicky. Juraj Kukura tu pak odehrál snad svůj největší part celé kaiéry. ()
K nádhernému baladickému filmu jak to uměl nafilmovat pouze režisér FRANTIŠEK VLÁČIL, není třeba mnoho slov. Byl to mistr všech mistrů na filmy, které měly podklad opravdových příběhů z opravdové doby. Bylo to tak. V krátké době po válce se potloukaly zbytky vojenské bandy generála BANDERY (odtud "banderovci"), kteří byli původně Ukrajinci a chtěli se probít " na západ" a přitom vraždili, kradli a obtěžovali nejen naše obyvatele, ale každého kdo se jim postavil na odpor. Juraj KUKURA zde podal úžasný výkon, řekla bych, že tato role je jedna z jeho nejlepších. Gustáv VALACH, jako lékař, se choval přesně tak, jak jsem znala mnoho lékařů, kteří byli v té době odkázáni na Hippokratovou přísahu bez ohledu na rozlišení přítel či nepřítel. Proč nedávám filmu 5 hvězdiček ? Protože mi tam vadil Jiří BARTOŠKA se svoji směšnou bílou parukou ( to nebyl blondýn ale albín) a takového Němce, a už vůbec žádného mladého muže, který neměl možnost pravidelné hygieny vlasů, jsem v reálu života neviděla. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (9)
- Snímek měl původně natáčet režisér Zdenek Sirový. (Xell)
- Scéna, kde si Jiří Bartoška jako Banderovec bere nůž od Ondráše (Juraj Kukura) a bodá si nožem postupně mezi prsty, je podobná scéně ve filmu Vetřelci (1986). Ve filmu Vetřelci předvedl podobnou dovednost ve slavné scéně android Bishop. (Horryx)
- Jako exteriér bylo využito Karlovského fojtství. Postavil ho roku 1793 vyhlášený tesařský mistr Jan Žák, stavitel místního dřevěného kostela. Fojt Ján Bill, nechal budovu upravit tak, jak ji známe nyní. Fojt byl dědičný rychtář. V obci stojí i Karlovské museum, které by správně mělo být nazvané Karlovické (stejně tak fojtství), ale užitý tvar lépe odpovídá místnímu nářečí. (Brtniik)
Související novinky
Cyklus filmů českého génia stříbrného plátna
Strašnické divadlo se již od svého počátku snaží návštěvníkům nabídnout i jinou než divadelní produkci. Každý měsíc má své místo v programu promítání filmu a koncert. Až do konce této sezony povládne… (více)
Reklama