Prolomit vlny

Naprosto žalostně zahraná píčovina o jednom kriplovi a druhém downovi, která se odehrává v prostředí plném debilů aneb hledejme genialitu v hovně. Něco tak debilního jsem vážně dlouho neviděl. Nemám ani nejmenší tušení, co tolik diváků uchvátilo. Lars von Trier už je v mých očích navždy gayem a pevně věřím, že se s dalším jeho filmem už nikdy nepotkám. U tohoto filmu lze docenit snad pouze originalitu. Odpadu se ovšem nelze ubránit. (06.12.2012)

Takový zvláštní příběh se zvláštními postavami a jejich zvláštními činy. Odhaduji, že pointou této vší zvláštnosti bylo jaksi nevšedně vykreslit osud naivní ženy, kterak se obětuje pro muže a kterak si i přes navenek ostudné činy zachová dobrotu v duši... K emocionálnímu prožitku mi to nestačí, kamera byla přirozeně autentická, výkon Emily watson skutečně fantastický, ale stále nevidím pojítko s realitou, stále se nedokážu vcítit a prožít tento dlouhý a dějově, ne úplně adekvátně bohatý, příběh..První soud doktora o Bess byl pravdivý, byla skutečně psychotická a ne "dobrá", její oběť nezakládá příklad čisté lásky pro nás ostatní, ani její motlidby nemají větší sílu než slova pošeptaná do polštáře, byla to žena, co zkrátka neměla nic jiného... Možná je celé jen abstrakce, či symbol, ale emoce jako středobod jsou jasné a ty musím ocenit pouze na 6/10 PS: Jako art film stále kvalitní! (20.07.2010)

Larsi von Trierovi se to zase povedlo, natočil emotivní film, který vypadá jako by se jednalo o dokument o Skotsku a jedné rodině, která se svým chování vymykala všem ostatním. Trier toho dosáhl velice jednoduše, pohrál si totiž s obrazem, který někdy poskakuje jako by byl na vlnách a jindy je rozostřený, až se zdá být amatérským... my ale víme, že se jednalo o účel, jímž nás režisér vtáhl naplno do děje. O Trierovi se říká, že je citovým vyděračem, který donutí diváka, aby myslel přesně na to na co potřebuje a pak se mu za to vysměje a o tomto filmu to platí dvojnásob. Tento film je volně inspirován pohádkou o Zlatosrdečce (zároveň se jedná o druhý díl stejnojmenné trilogie), dívce, která rozdala vše co měla, jen aby pomohla ostatním, při čemž čím dál více trpěla, ale ani chvilku nelitovala toho co udělala, za což byla na konci příběhu odměněna, Trierova interpretace díla je ovšem od knihy velice rozdílná, postrádá pohádkovost a konec je zároveň šťasným a velice smutným... (06.01.2006)

Příběh mladé dívky, která se vdá, ale její city jsou velmi lehce zranitelné. Dovídáme se o jejím pobytu v ústavu a její rozdvojené osobnosti. Scény, kdy promlouvá k Bohu a sama si odpovídá patří k jedním z nejsilnějších a závěrečné nebeské zvony jsou jako ledová sprcha pro nervová ukončení. Po nehodě jejího muže ji on trápí svou snahou o její "dobro" a chce po ní vyprávět její sexuaální zážitky s jinými muži. Ona není schopná neudělat co jemu "určitě" pomáhá. Film je vyprávěn po kapitolách a je ukončen epilogem. Další hodně působivý a silný snímek geniálního citového vyděrače Larse von Triera. Svou první pořádnou roli zde zahrála Emily Watson. Tato mladá herečka patří mezi to naprosto nejlepší co se mezi ženami dá najít. Její sekundantům se daří, ale on je o dost zastinuje. Hudba a obraz je velmi působivý způsob jak být více a více depresivní a Larsovi se to opět daří. Čtyři * jsou jen kvůli mému zvláštnímu pocitu, že možná je v tomto filmu něco navíc.... (11.03.2005)

Zatím jediný viděný von Trier. Nevím, jak to dělá, ale vnímám jeho postavy ze současosti jako postavy klasické tragédie - tedy jako pravdivé obrazy sebe samých, nikoli pouhé uzly vnějších a vnitřních vlivů. Něco málo severských filmů jsem už viděl, ale toto je pro mne cosi úplně nového, nezařaditelného. Příběh má sice jakýsi jasný vývoj a vyvrcholení, ale kdyby se film zastavil v kterékoli fázi, nebyl by o nic slabší. V detailech: často nedojde k tomu, co divák právě automaticky očekává - jen pro to, aby k tomu došlo vzápětí jinak. Obraz: nesympatický, škaredá reportáž. Watson: u cizokrajných herců obvykle nejsem schopen vnímat kvalitu jejich hraní, ale tady se to přehlédnout nedalo. Severská výslovnost angličtiny: nemá chybu. Extrémně umrtvovací kalvínská obec: Byl to dobrý obrázek toho, jak směšujeme Boha s freudovským superegem (tím nemířím jen na Bessiny modlitby, ale na celý ten podivný skanzen). A to je ta situace, v níž "naivní" Bess křečovitě sevře svou lásku na život a na smrt - a nepustí. A vzkřísí tím Jana - rozuměj, jak chceš. (08.08.2011)