Obsahy(1)
Baladické drama z vesnického prostředí se odehrává v podhůrské oblasti, kde sedláci zápolí s tvrdými přírodními podmínkami i tvrdostí ve svém nitru. Nejvíce překážek jim ovšem klade podivínský majitel mlýna, jenž úmyslně přehradí přívod vody. Samotářský muž se totiž nedokáže vyrovnat se zklamáním v lásce. Narůstající napětí bezmála vede k násilným činům. Původní filmový námět zpracoval Josef Toman jako román pod názvem "Vosí hnízdo". (oficiální text distributora)
(více)Recenze (21)
Kamera čaruje, ale hory by se v tomhle případě bez těch lidí docela obešly. Někteří mocně přehrávají a závěrem zní dialogy toho typu, jako jsou parodovány v Saturninovi, a to vše za neustále hřmící hudby laděné bez ohledu na probíhající situace. A Štěpničková je z komunity vytlačena prostě proto, že po ní muži jdou a že představuje cizorodý prvek, i když se nikdo neobtěžuje říct proč – kde se tam tedy ta schovanka vzala. ()
Kameramani F. Pečenka a J. Střecha tu excelovali - nasnímaná horská příroda hovoří sama za sebe a je tou největší kvalitou filmu, poněkud šablonovité dialogy a herecké výkony (až na Václava Trégla, který zde podal životní výkon, a mého oblíbeného záporáka F, Kreuzmanna) body ubírají. S čím se ovšem nemohu ztotožnit, tak to je konečné vyznění filmu - za vše mohou rušivé elementy (Tereza Štěpničkové a Štěpán), jejichž působení ve vsi působí veškeré zlo, donutíme je, ať odejdou. Toto vysloveně konzervativní vyznění (a že za pár roků tím rušivým elementem byli nejčastěji označováni Židé, je jasné) překvapí u autora značně levicového zaměření, ve filmu, který jinak je ukázkovým kamerově-poetickým snímkem, v němž hovoří i hudba (symfonická, cimbálovka, heligonka). ()
Inu pohledy na život sedláků se značně různí. Co autor co filmař co člověk, to jiný pohled. Tvrdé přírodní podmínky si představuji jinak, než jsou ukázány v tomhle baladickém dramatu. Zklamání v lásce, to je častý problém řady retro filmů, a zde hluboce soucítím s nešťastníkem, který dá během filmu několikrát najevo, že je dobrým člověkem, co na tom, že jde jen o zápis scenáristy předvedený hercem a kočírovaný režisérem. ()
Baladický příběh ze života na horské samotě, příběh o zhoubné síle lidských vášní, intrik a napětí. Jiřina Štěpničková tu sice opět vytváří jeden ze svých obvyklých ženských typů, ovšem ve Wassermanově filmu není jen krásnou vesnickou dívkou, ale čarodějkou, která do vesnice nepatří; její kouzlo, jímž vábí muže, přináší neštěstí. Je dítětem potulných komediantů, kteří ji zanechali ve vesnici. Vyrostla a její půvab čeří klidnou hladinu života horské vesničky... Pro současného diváka je tento snímek cenný zejména neopakovatelnými záběry na panenskou přírodní krásu slovenského kraje, zachycenou kameramanským mistrem Ferdinandem Pečenkou. ()
Opomíjené venkovské drama, v němž stupňující se rivalitu mezi sousedy má na svědomí láska a touha po pohledné schovance Jaroslava Marvana Jiřině Štěpničkové, která do vesnice nezapadla a svou krásou vábí muže a provokuje k násilí. Zajímavý, působivý snímek hlavně způsobem natáčení a svými záběry krásné krajiny v období od jara do sklizně. Herecké výkony neupoutaly s výjimkou vtipného Václava Trégla a vskutku otřesného Miroslava Svobody. Ponurý film. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (1)
- Původní filmový námět zpracoval Josef Toman později jako román pod názvem „Vosí hnízdo“. (sator)
Reklama