Romeo, Julie a tma

Velmi silný a dojemný příběh o lásce a něze v atmosféře strachu a teroru období atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. František Smolík i Ivan Mistrík v dokonalé souhře, jako ve Vyšším principu. Dana Smutná s vynikající Jiřinou Šejbalovou zase zdobí ženský aspekt této válečné tragédie o statečnosti, obětavosti a lásce. (03.05.2013)

Reflexe stále čerstvých válečných událostí byla jednou z nejvýraznějších tváří nové československé kinematografie, která zvláště v prvních letech nebyla ještě s to rozeznat skutečnou uměleckou hloubku a ve většině případů poskytovala prostor pouze samoúčelnému hrdinství (MUŽI BEZ KŘÍDEL, NADLIDÉ, jiný Weissův film ULOUPENÁ HRANICE). Otčenáškova novela jakoby se vzpouzela tomuto ceremoniálnímu stereotypu, což vynikne nejen v kontextu literárním, ale především filmovém. Drama, vyznačující se působivým zachycením permanentního strachu a krůček po krůčku hroutících se mravních zásad, je dáno do kontrastu s mihotavými okamžiky štěstí zamilované dvojice při tanci v malém pokojíku nebo při plánování společné budoucnosti, jež se zdá stejně nedosažitelnou jako padající hvězdy na nebi. Weissův film pak vyniká nejen špičkově zvládnutou technickou stránkou, ale stejně špičkovými hereckými výkony hlavních (Ivan Mistrík, Dana Smutná) i vedlejších představitelů (mimořádně skvělá maminkovská kreace Šejbalové, Smolík, Bohdanová, objevuje se tu mladý Jiří Kodet). Zdánlivě nehrdinská odvaha těch, kteří se zlu vzepřeli jen uvnitř své duše, je nakonec gestem nejsilnějším, stále živým a stále hluboce dojemným. (08.04.2012)

Romeo, Julie a tma vyčnieva ponad mnohé iné literárne adaptácie. Úplne prenáša náladu, symboliku a shakespearovský tragický milostný konflikt, ktorý sa v Otčenášovej novele pojí s otvorenou obžalobou monštróznosti fašistického protektorátu. Rasizmus i vojna stoja proti humanistickému idealizmu sveta mladých, podobne ako v Krejčíkovom filmovom prepise Vyššího principu. Weiss s veľkou hereckou pomocou Ivana Mistríka maľuje sugestívny portrét doby, v ktorej heydrichovské mračná predikujúce smrť zahaľujú jasne žiariace vzplanutie dvoch blízkych duší do stále hustejšej existenčnej tmy. Nelacná uzavretá morálna úvaha o hrôzach doby, zrážajúcich sa s belostnou čistotou vzťahu a skutočného citu, ktorý v najsilnejších okamihoch prechádza do lyrickej emanácie. 100% (03.01.2015)

Zatímco Smyczkova adaptace působí komorněji, Weiss zobrazuje v plné šíři atmosféru června 1942. Příběh je vyprávěn retrospektivně a už při Pavlově návratu k předchozím událostem naznačí hudební motivy Jiřího Srnky (a ztrácející se matčino volání "Pavle, nic na tom nezměníš!") neutěšenost situace. Následně kamera věnuje pozornost odsunu židovské rodiny a scénář předkládá emotivní dialog otce s malou dceruškou. Upoutá záběr na sousedské loučení, při němž zazní "na shledanou", kterému ale hrdinové těžko věří... Příběh nabízí kontrasty díky prostředí činžovního domu- úkryt na půdě a bujaré veselí oslavujících Němců. Silné dialogy: Pavel: "Dneska je všechno prozatím." Hanka: "Táta mě varoval před lidmi, kteří litují." Kontrastní je také Pavlův pohled na dívky/ ženy - srovnání Hanky s hodně mluvící, ale nic nesdělující Alenou nebo s proněmecky orientovanou sousedkou Kubiasovou (Blanka Bohdanová). Scénář se liší od předlohy (sám Otčenášek se na úpravách podílel a i záměnou dívčího jména - místo Ester vystupuje Hanka - jako by naznačoval, že jde o další variaci této silné látky). Scény ze školního prostředí místy kopírují ve stejné době natáčený Vyšší prinsip (také s Ivanem Mistríkem a Jiřím Kodetem). Kamera kouzlí při taneční scéně. Nenásilně působí symboly v podobě pozorování hvězdné oblohy. I když filmařsky nabízí Weissovo zpracování velkou pestrost, tak právě množství linek může působit možná až rušivě (v případě zvířat pro mě až takžka (pře-)zbytečných - akceptuji kanárkovo trylkování, ale ne už zápletku s morčetem nebo foxteriérem). (05.01.2011)

A napokon sa to dalo pozerat, i ked na cs filmy z 50. rokov /hlavne na ten budovatelsky hnoj, co sa tocil/ mam furt tazke srdce /Cisaruv pekar a Pysna princezna su vynimky!/. Tak a tuna ide o pribeh zidovskeho chlapca, ktoreho ukryje mlade studujuce dievca. A moze kvitnut ich laska. Rezia sice miestami trochu krivala a scenar mal iste chyby, ale pribeh o laske mladeho paru sa mi z principu pacil, a to tak ze velmi! 74 % (06.09.2014)