Stručné dějiny vyhlazování

Esejistickým stylem a tematickou rozbíhavostí to připomíná tvorbu Adama Curtise. Peck je ovšem až na občasné záblesky černého humoru vážnější, osobnější a využívá i hraných sekvencí, mnohdy docela brutálních, které nás vytrhávají z konceptu záměrnými anachronismy a v nichž Josh Hartnett skoro pokaždé ztvárňuje rasistické hovado. Peck na různých epizodách z dávných i nedávných dějin, od křížových výprav přes holocaust po dnešní pochody nácků, zkoumá, jak byla „odchylka v pigmentaci“, tedy bílá barva kůže, „přetavena ve zdroj moci“. Zajímají jej příběhy, na nichž je založené přesvědčení o nadřazenosti bílé rasy. Při vršení příkladů toho, jak bylo štěstí některých lidí vykupováno bolestí mnoha jiných, se staví do pozice zaujatého vypravěče, ne neutrálního historika. Proto se neostýchá používat slov, na která v seriózní sociologické nebo antropologické studii zřejmě nenarazíte. Andrewa Jacksona na rovinu označuje za vraha Indiánů a mluví o tom, jak Belgičané vyrabovali Kongo nebo jak ve Spojených státech dodneška probíhá genocida původního obyvatelstva. Na podporu svých argumentů využívá záběry z Triumfu vůle i westernů Johna Forda, citáty Thomase Hobbese, parádní animované mapy, vypiplané animované sekvence, rozpohybované klasické malby i domácí videa Evy Braun. K tomu zní vedle jeho ponurého hlasu široký výběr hudby od funku po klasiku. Způsob, jakým za sebe (někdy i na sebe) jednotlivé obrazy a texty klade a jak chytře nás jejich prostřednictvím staví před fakta, která jsou z naší kultury po staletí vytěsňována (takže jsme si vůči nim nevypěstovali žádnou vnímavost), je přitom sám o sobě tak sugestivní, že mě vizuální složka chvílemi pohltila do té míry, až jsem zapomněl poslouchat komentář. Nejtransgresivnější dokument posledních let. (16.04.2021)

Smutné zhodnocení dědictví kolonialismu, které nepřekvapivě zvedá žluč méně přemýšlejícím jedincům, kteří vůbec nepochopili, o co autorovi dokumentární minisérie šlo a vlastně o čem série vůbec byla. Nejde o to, co by jiní dělali (či nedělali), kdyby byli na pozici bílých dobyvatelů, historie je taková jaká je (tedy pro méně chápavé - první světová koloniální impéria byla prostě bělošská a běloši zavedli rasistické nauky o podřadných rasách mimo jiné bohužel i kvůli vlivu/na základech křesťanství - někteří další pak kopírovali). Mnozí v západním civilizačním okruhu před touto historií zavírají oči, chtěli by zapomenout, vymazat ji a možná i z toho důvodu ukazují rádi prstem na vinu všech ostatních - ale právě proto je důležité si ji stále připomínat. Aby se něco podobného už nikdy neopakovalo (a pak je tu samozřejmě ještě jedna věc, kterou ve svém hloupém, rasistickém pohoršení všechny zdejší sněhové vločky přehlížejí - tato dokumentární minisérie si nedala za úkol pojednávat o všech genocidách a zločinech historie, ale pouze o krvavém odkazu, který ve světě zanechal bílý muž, resp. přesněji Evropan. A obrovskou, pravděpodobně vůbec největší roli v zotročování a v drancování světa, jakou hráli Evropané, snad nikdo zpochybňovat nebude. Pokud ale někdo bude chtít v budoucnu přijít se sérií o historických zločinech muslimů nebo s nějakou sérii, která bude pojednávat o veškerých genocidách v historii, nikdo mu v tom bránit nebude). Opravdu, není problém, že bychom neměli vědomosti, ale chybí pokora přiznat chyby minulosti. Pak není divu, že se k moci stále mohou dostávat lidé jako Trump či Bolsonaro. Jinak formálně taky velmi povedené a profesionálně provedené, i když hrané filmečky byly spíše zbytečné a mnohem působivější a hrůznější byly různé archivní záběry a fotografie. Trochu jsem si taktéž musel zvykat na neobvyklý, ne úplně líbivý hlas režiséra a vypravěče, ale to zmiňuji jen pro úplnost mých dojmů. Snad se jednou někdo dožije toho, že tento tragický koncept dělení ras (a etnik) úplně zmizí, všichni jsme lidé, vždycky jsme byli a vždycky budeme. Ale předsudky,rasismus a xenofobie se překonávají těžce (a neříkám, že ty obavy někdy nemají aspoň do určité míry racionální důvody, na vině nejsou jen lidé s bledou pokožkou, ale i ostatní, rozdíly mentalit a kultury jsou někdy téměř nepřekonatelné, to je taky naneštěstí zatím pravda). Ale jednou se to snad podaří. Nebo se navzájem vyhubíme. I když důvodem bude spíše než rasismus lidstvo od věků ovládající chamtivost a hloupost. 8/10 (01.05.2022)

“Niektoré veci sú tak zlé, že úplne stačí, že sa stali.” Ja myslím, že za posledné storočie a súčasnosť máme dôvodov na mindráky až dosť. Je určite komfortnejšie nepripomínať si tie staré. Určite aj preto, že to často slúži k relativizovaniu holokaustu. Na druhú stranu potom nefňukajte, keď pôjde k zemi ďalšia zo sôch hrdinov bielej histórie. (02.02.2022)

Svet negroidnými očami alebo ako pravdu prekrútiť, opomenúť iné fakty a predstaviť pravdu len čierno-čiernu. Podľa tohto padokumentu vlastne všetko zlo na svete robili vždy bieli a nie že by to bol dôsledok doby alebo dobového myslenia, ale oni sú úmyselne zlí. Tak to tvrdí patologický klamár Raoul Peck, ktorý hovorí, že osídľovanie Ameriky bolo od začiatku ničím len úmyselným vyhladzovaním iných civilizácií ako bielych. Ja len, že tí Indiáni boli asi v tisicnásobnej presile a také krvavé obety Aztékov tiež asi veľmi humánne neboli. Autor voľne preskakuje od amerických kolonizátorov (bez ktorých by zrejme teraz kresal oheň niekde v típí alebo naháňal zebru v savane) rovno k Hitlerovi, potom k Bushovi a následne až na križiakov. Všade vidí biely rasizmus. O tom, že zotročovali aj Židia ani zmienka. O tom, že zotročovali Arabi, ticho po Peckovej plešine. O tom, že samotní černosi zotročovali černochov, to sa ani nenaznačí. Prekrúcanie faktov a zámerné ohýbanie histórie. Jasný odpad. (28.04.2021)