Reklama

Reklama

Na titulní straně

  • USA The Front Page (více)
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Poprava nebo svatba? Jack Lemmon a Walter Matthau v hlavních rolích americké komedie o zlatých časech novinářského řemesla. Divadelní hra Bena Hechta a Charlese MacArthura Na titulní straně (1929) je známá i z našich jevišť a už několikrát byla předmětem filmového zpracování (Titulní stránka – 1931; Jeho dívka Pátek – 1940; nepodařená modernizace Přeladit na život – 1987). Známý hollywoodský tvůrce Billy Wilder (1906–2003) se k prověřené předloze obrátil v roce 1974 a v duchu tehdejší vlny retrofilmů (Podraz aj.) její děj ponechal ve dvacátých letech, tedy v době, kdy sám byl ještě aktivním novinářem. Příběh je velmi dobře známý. Přední reportér chicagského Examineru Hildy Johnson (Jack Lemmon) hodlá pověsit své řemeslo na hřebík a vzít si svoji vyvolenou Peggy (Susan Sarandonová). Jeho nelítostný šéf Walter Burns (Walter Matthau) má však o Hildyho budoucnosti zcela jiné představy a nehodlá svého nejlepšího koně jen tak nechat odejít. A jako na zavolanou se objeví případ, který nemůže popsat nikdo jiný než Hildy, protože patří právě na titulní stranu. Tím případem je chystaná poprava odsouzence Earla Williamse (Austin Pendleton), jejíž protagonista však s nechtěnou pomocí úředních osob uniká oprátce. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I.A.L. Diamondem udělali drobné úpravy v textu (především vzhledem k hereckému obsazení – Lemmon byl přece jen o dost starší než má být postava Hildyho), ale zachovali jednotu místa, a tak se většina akce odehrává v místnosti pro novináře v chicagské soudní budově. Vedle ústřední herecké dvojice, již Wilder společně využil už podruhé (předtím ve Štístkovi – 1966), se ve filmu objevuje plejáda předních charakterních herců, Vincent Gardenia jako šerif, Harold Gould jako starosta, Carol Burnettová jako prostitutka Mollie a v rolích novinářů Charles Durning, Herb Edelman a další. Lemmon a Matthau byli za své výkony nominováni na Zlatý glóbus. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (171)

sator 

všechny recenze uživatele

Největší slabinou filmu je,že se režisér nerozhodl, jestli točí crazy komedii a nebo konverzační.Příliš naturalistické scény s děvkou Molly ,pak posunují polohu filmu do tragiky .Tak nevím ....za Lemmona a tradičně skvostný dabing Majora Brabce tedy **** *** ..Vy byste nechal pověsit vlastní matku,jen kdybyste dostal dva hlasy navíc....To je velmi ošklivé,ať už to řeknete o komkoliv*** ()

danoo 

všechny recenze uživatele

Billy Wilder opätovne stavil na "bláznivý pár" Jacka Lemmona a Waltera Matthaua, známych z jeho predchádzajúceho filmu Šťastíčko. Lemmon hrá slávneho reportéra a Matthau šéfredaktora, ktorý ho nechce pustiť. Hollywoodsky špecialista na komédie znova neprestrelil a The Front Page je svieža satira s množstvom brilantných dialógov a bláznivých gagov. ()

Reklama

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Nastalá situace mi nakonec přivála do cesty remake pouhý den po zhlédnutí originálu, tím pádem budu hodně srovnávat. Mnoho věcí je podobných, ale třeba už hlavní dvojice je nejen pohlavím o dost jinačí než ta původní. A popravdě řečeno mi chvíli dělalo problém si zvyknout na Matthaua v takové roli, ale na rozdíl od Jeho dívky Pátek si jeho Burns dělal špinavou práci sám a prohnanosti měl také na rozdávání, takže to nakonec netrvalo tak dlouho. Lemmonova postava mě naopak nadchla hned a také se mi zdála její změna názoru přirozenější. Přesto mi přišlo, že mohli oba ústřední protagonisté dostat mnohem více prostoru, už jen kvůli naprosto trapným karikaturám v podobě šerifa, doktora či Ruddyho Kepplera (Williams mi přišel pro změnu nevyrovnaný svou na jednu stranu zjevnou inteligencí a přitom také prostostí). A změnila se též atmosféra. Hodně se naráží komunismus, satira celkově přidala na síle, humor je někdy černější; pokud je ještě vůbec přítomen, protože některé scény jsou už vyloženě zabarveny do dramatu (třeba takové dění kolem postavy Mollie mi vyznělo maximálně vážně, i když tak možná zamýšleno vůbec nebylo, každopádně se mi toto vyznění nelíbilo). A tak se moje očekávání, že mě Na titulní straně pobaví už jen díky silné herecké dvojici třeba ještě více než jeho originál, nakonec nenaplnilo, a já filmu přiklepnu pouze lepší průměr (při váhání mezi udělením 3/4 * nakonec rozhodly již zmíněné slabé vedlejší postavy). „Potloukal se okolo Division Street každou noc s těmi svými letáky a říkal nám, jak jsme využívány kapitalismem, a že bychom se měly organizovat. Tak se místní šlapky zorganizovaly a zmlátily ho.“ ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Velice zdařilá komedie. Vtipná, hbitá, svěží, třaskající a obzvláště satirická na místní politické reálie, kdy se občané mohou stát obětním beránkem na oltáři jejich ambiciózních politických cílů. Odcházející vynikající novinář chicagského Examineru Hildy Johnson (skvělý Jack Lemmon) je shodou náhod, vytrvalosti a ponoukání svého šéfa a vlastní novinářské ctižádosti vtažen do své nejúspěšnější práce při věšení a nevěšení vězně, odsouzeného k trestu smrti. Krok po kroku se mu holá skutečnost vyjevuje sama a záleží jen na něm samotném, jak naloží se svou budoucností, kterou hodlal zasvětit své lásce a obyčejnému životu. Vydavatel Examineru Walter Burns (dobrý Walter Matthau) se snaží udržet svého nejlepšího spisovatele za každou cenu a neváhá k tomu využít a zneužít jakoukoliv příležitost. Svébytným smyslem pro humor se snaží navodit spravedlnost a nastolení rovnováhy podle svého mínění. Z dalších rolí: Hildyho čekající snoubenka Peggy Grant (půvabná Susan Sarandon), chtějící svého nastávající pro sebe a společnou budoucnost, neschopný šerif (dobrý Vincent Gardenia), který si svoji zákonnou moc vykládá po svém, novinářští kolegové a rivalové Bensinger (David Wayne), Kruger (Allen Garfield), Murphy (Charles Durning), či Schwartz (Herb Edelman), kteří nesmlouvavým způsobem následují sebemenší stopu vedoucí k velké slávě na titulních stranách, bláznivý snílek, smolař a odsouzenec Earl Williams (dobrý Austin Pendleton), ze kterého je udělán komunistický revolucionář a vrah, svérázný vídeňský doktor Eggelhofer (Martin Gabel), přivádějící sebe samotného do nemocnice, prohnaný starosta (Harold Gould), zneužívající svoji moc, novinářský novic Rudy Keppler (Jon Korkes), mající strach z nebezpečna, prostitutka Mollie Malloy (dobrá Carol Burnett), mající soucit s nespravedlivě odsouzeným, a guvernérův vyslanec Plunkett (Paul Benedict), přinášející odsouzenci milost. Novinářský hyenismus a vymýšlení v honbě za senzací a politická zlovůle a zneužití moci jsou mistrným způsobem ironizovány a zesměšňovány v této rozkošné satiře. Neboť všechna přehánění, i zneužití se dějí jen proto, že sami honiči a zneužívatelé nejsou příliš schopní lidé ve svých postech a pracovních pozicích, která zastávají. Jen se naučili chodit dokonale ve svém prostředí a zneužívají všechny nabídnuté okolnosti ve svůj prospěch. ()

Caszidy 

všechny recenze uživatele

Velice povedená konverzační komedie se sehranou dvojicí Jack Lemmon a Walter Matthau, jimž zdatně sekunduje Susan Sarandon a další. Není to ten typ komedie s momenty, při nichž se budete smát, až spadnete ze židle, nýbrž s jemnými narážkami, ironickými poznámkami a mírnou satirou, která vám roztáhne koutky úst do decentního, spokojeného úsměvu. Především se ale nebudete ani minutu nudit, což by měla být základní premisa nejen komedií. ()

Galerie (76)

Zajímavosti (10)

  • Jedná se o třetí filmové setkání Jacka Lemmona a Waltera Matthaua, kteří si společně zahráli v celkem 10 filmech. (mi-ib)
  • Na začátku filmu se Hildy (Jack Lemmon) zmíní, že byl mimo město kvůli reportáži z opičího procesu. V roce 1999 si Jack Lemmon zahrál v televizním filmu Kdo seje vítr (1999), jež je založený právě na procesu státu Tennessee vs. Scope, lépe známý jako tzv. „Opičí proces“. (mi-ib)
  • Nápad Waltera Burnse (Walter Matthau), aby Hildy Johnson (Jack Lemmon) vyfotografoval oběšeného Earla Williamse (Austin Pendleton) pomocí fotoaparátu připevněného na kotníku své nohy, se v minulosti skutečně odehrál. 12. ledna 1928 - 18 měsíců před premiérou divadelní hry Bena Hechta a Charlese MacArthura „The Front Page“ – byli vražedkyně Ruth Brown Snyderová a její milenec Henry Judd Gray popraveni na elektrickém křesle za rok starou vraždu Ruthiina manžela Alberta Snydera. V momentě, kdy byla popravována Ruth Snyderová, pořídil reportér novin Chicago Tribune Tom Howard pomocí fotoaparátu připevněného na noze dnes již notoricky známý snímek "Ruth v křesle". Tento fotoaparát je dnes součástí sbírky Smithsonian's National Museum of American History. Ironií je, že případem Ruth Snyderové a Henryho Graye byla inspirovaná novela spisovatele Jamese M. Caina, která se stala základem pro film Pojistka smrti (1944), který režíroval také Billy Wilder. (mi-ib)

Reklama

Reklama