Režie:
Tomáš KulíkHrají:
Jaroslav VojtaObsahy(1)
Nezapomenutelný herecký bard Národního divadla Jaroslav Vojta miloval život v mnoha jeho podobách. Živelnou energií a činorodostí hýřil i ve svých 80 letech, při jejichž příležitost vznikl tento medailon. Zachycuje milovaného herce v soukromí, kde se svérázně vypořádává se zdravotními neduhy, zaznamenává jeho legendární výstupy v inscenacích klasických her Maryša a Strakonický dudák i krásu jeho hlasu, jež vynikla při práci v rozhlasovém studiu... Jaroslavu Vojtovi (*27. 12. 1888 – †20. 4. 1970) doslova kolovalo herectví v krvi – vždyť také pocházel z rozsáhlé herecké rodiny. Svou urostlou postavou, nezaměnitelným hlaholivým hlasem a nezměrnou vitalitou byl předurčen k rolím bodrých a pudově založených lidových typů, nicméně nebyly mu cizí ani hrdinské a charakterní postavy. Postupem času jeho pověstná zemitá moudrost stírala rozdíly mezi jeho osobností a divadelními či filmovými rolemi, i proto o něm kolovaly neuvěřitelné historky a anekdoty. Na jevišti Národního divadla působil více než 30 let a i po odchodu do důchodu se do něj jako herec vracel. (Česká televize)
(více)Recenze (3)
Další z postrádaných medailonků. Jen houšť a větší kapky. ()
Televizní medailon Jaroslava Vojty, pořízený v předvečer jeho osmdesátin, zastihuje tohoto nestora českých herců nejen v soukromí, mezi přáteli, ale především v plné tvůrčí činnosti – na jevišti, za rozhlasovým mikrofonem a při přípravě třetího vydání jeho vzpomínkové knihy Má cesta k Národnímu divadlu. ()
7 dní z notesu... V 80 si užíval života a chvilku po natočení dokumentu umírá... scénář: Přemek Podlaha ()